Tuzemští producenti konzumních vajec musejí v posledních několika letech čelit silnému tlaku zahraničních dodavatelů. Dovozy vajec podporuje nejen obchodní strategie supermarketů, postavená na nejnižší ceně produktu bez ohledu na jeho kvalitu, ale také chování spotřebitele, pro kterého je rozhodující cena zboží. V širším kontextu tohoto tradičního odvětví živočišné výroby je ale na čase začít tuzemskou produkci podporovat.
Podle odborníků se na poklesu domácí výroby konzumních vajec v posledních letech podílejí především dva faktory, a to přísnější požadavky na chov nosnic v klecích a obchodování v rámci společného unijního trhu. Investování domácích producentů do technologického vybavení zohledňujícího welfare nosnic a zavádění pravidel, která směřují ke zdravotní bezpečnosti finálního produktu, jde ruku v ruce se zvyšováním nákladů na výrobu vajec. Ovšem někteří zahraniční výrobci konzumních vajec, kteří svou produkci uplatňují prostřednictvím některého ze supermarketů na našem trhu, mají zcela opačný přístup. A cena je to, oč tu běží, bez ohledu na kvalitu produktu nebo garanci zdravotní bezpečnosti. Rozhodně je to krok zpět nejen ve vazbě k opatřením vůči alimentárním onemocněním, ale také k tradici a národní hrdosti, která má silné kořeny v některých sousedních zemích a i našim producentům vajec zavírá dveře trhu.
Producenti vajec v Kosičkách
Zemědělský podnik pro výrobu vajec v Kosičkách u Chlumce nad Cidlinou je jedním z podniků, který neskládá zbraně a kvalitou i službami se snaží najít cestu ke spotřebiteli. „Soustřeďujeme se na prodej vlastního produktu přímo zákazníkovi, nikoli přes velkoobchody a odbytová sdružení, potažmo obchodní řetězce. Máme bohatou klientelu. Našimi strategickými partnery jsou stravovací zařízení, dále jídelny, pekárny, cukrárny a hotely, kterým vedle vajec dodáváme i vaječnou melanž. K rozvozu vajec využíváme vlastní autodopravu. Pokud jde o ceny, tak před naším vstupem do Evropské unie byly na trhu velké cenové výkyvy. Po vstupu do unie se sice ceny stabilizovaly, ale dostaly se na daleko nižší úroveň, než jsme byli zvyklí. Myslím, že do budoucna nelze počítat s vysokými cenami. Na takový vývoj jsme ale připraveni“, řekl na úvod prokurista podniku Petr Hošek.
Podnik pro výrobu vajec v Kosičkách, s. r. o., navázal po transformaci před patnácti lety na činnost bývalého družstevního podniku ze 70. let. V současné době v šesti produkčních halách dosahuje roční produkci 35 miliónů vajec. Již od počátku své bezmála čtyřicetileté existence si východočeští chovatelé pro svou potřebu odchovávají kuřice sami. Kromě využívané hybridní kombinaci Isa brown pak pro drobné chovatele odchovávají také černě zbarvenou Morávii a bělovaječný hybrid Lohmann.
„Za posledních šest let jsme investovali do rozšíření výroby a prodeje vajec přibližně 40 miliónů korun. Provedli jsme modernizaci podniku s ohledem na normy Evropské unie. Díky novým technologickým možnostem na halách a zejména spuštěním třídění vajec v nové třídírně s hodinovou kapacitou 28 000 vajec se podařilo roční produkci 24 milionů vajec z roku 1999 navýšit na současných 35 miliónů kusů. Současně jsme zvýšili také produktivitu práce o 40 procent a myslím, že právě to je rezerva, se kterou můžeme počítat i v dalších letech,“pokračoval Hošek.
Odchov kuřat
Dvakrát ročně, v lednu a květnu, podnik jednorázově naskladňuje jednodenní kuřata zmiňovaných hybridních kombinací v počtu 90 tisíc kusů do střediska odchovu v Mlékosrbech, kde jsou od loňského roku haly vybavené novou třípodlažní klecovou technologií. V klecích, které splňují veškeré požadavky na welfare zvířat s ohledem na plochu, množství kapátkových napáječek, délku krmného místa i hřadování, jsou kuřata nejprve v prvních dvou etážích. Teprve až dosáhnou věku 26 dnů se rozdělí i do zbývající spodní etáže.
V líhních jsou kuřata vakcinovaná proti Markově chorobě. V průběhu odchovu se ještě vakcinují proti infekční bronchitidě, infekční burzitidě, pseudomoru drůbeže, aviární encefalomyelitidě, salmonelám a kokcidióze. Nosnice se již nevakcinují. Používané krmné směsi jsou výhradně bez přídavku antikokcidik.
V odchovně jsou kuřata do věku 15 týdnů, potom se v počtu 65 000 kusů stěhují do produkčních hal ve středisku v Kosičkách. Zbývající kuřice se prodávají drobnochovatelům.
Loňská užitkovost nosnic v Kosičkách měla následující parametry: 318,9 vejce od nosnice za rok, spotřeba krmiva pak byla na vejce 142 g a na jeden krmný den 125 g. Z celkového objemu produkce se asi šest procent vajec vytlouká a vyrobí se okolo 65 000 vaječné melanže
Vedlejší produkty
Každých jedenáct měsíců se nosnice¨brakují. Část si jich koupí drobní chovatelé a zbytek míří na porážku. Zatímco ještě před deseti, patnácti lety se za slepici utržilo 15 až 20 korun, dnes to jsou tři koruny. Nedávno bylo i hůř, za slepici se dávala jedna koruna.
Slepice zůstanou pro porážky okrajovou záležitostí. Dnes jsou v tuzemsku pouze dva provozy, které slepice porážejí. Díky volnému trhu však domácí chovatelé mohou zpeněžovat brakované slepice například v Německu.
Také o drůbeží trus jako zdroj kvalitního organického hnojení je mezi zemědělci a zahrádkáři zájem. Ten ale tuzemské drůbežáře nespasí!
„Tuzemští producenti se musejí naučit žít v nelítostném konkurenčním prostředí. Měli bychom se zaměřit na propagaci svých výrobků a přesvědčovat spotřebitele o jejich kvalitě. Bohužel, naši zákazníci jsou stále spíše zaměřeni na kvantitu a cenu. Věci by jistě prospěla i medializace, která by objektivně informovala nejen o negativních senzacích, ale také o tom pozitivním, čeho zemědělci dosáhli,“ konstatoval Petr Hošek.
