Bakterie se přirozeně přizpůsobují různým environmentálním podnětům a jak mutují, mohou je tyto změny učinit odolné vůči lékům, které by za normálních okolností zastavily nebo zpomalily jejich množení. Tato rezistence patogenních mikroorganismů je vážnou hrozbou pro zdraví lidí i hospodářských zvířat, a jelikož je dávána do souvislosti s masivním využitím antibiotik v medikovaných krmných směsích, hledají se způsoby, jak tento fenomén omezit a neohrozit zdraví a užitkovost zvířat.
Ačkoliv stále stoupá poptávka po potravinách živočišného původu, tak zejména v „západním světě“ stále častěji zohledňují spotřebitelé při nákupech jejich původ. Zvyšuje se zájem o takové, které pochází z chovů, v nichž je dbáno na welfare a nejsou nadužívány chemické látky, např. k podpoře růstu drůbeže prostřednictvím antibiotik v medikovaných krmných směsích, které mají zajistit lepší konverzi živin, rychlejší růst a zdravější trávicí trakt.
Důvodem, proč stále více spotřebitelů vyžaduje potraviny, které vznikly v systémech, jež se starají o pohodu chovaných zvířat a snaží se o co nejnižší environmentální dopad.
Alternativní doplňkové látky ve výkrmu brojlerových kuřat jsou stále ještě v „plenkách“, takže vědce čeká ještě spousta práce, jejíž výsledky pomohou při hodnocení zdravotních účinků, mechanismů působení a vlivu na vznik a šíření rezistentních patogenů. Protože ani skutečnost, že se jedná o přírodní produkty nemůže zaručit, že budou za všech okolností lepší než tradiční antimikrobiotika.
Krom omezení antibiotik v subterapeutických dávkách zkoumají vědci i možnosti léčby alternativními prostředky. Byl zjištěno podstatně méně bakterií u kuřat, které dostaly karbonyl manganu. Krom toho nebyly při analýze vzorků jaterní tkáně pokusných kuřat identifikovány žádné toxické účinky této sloučeniny, které však byly zjištěny u larev zavíječů. Výhodou kovových komplexů, jakým je např. karbonylu manganu, je nejenom jejich účinnost, ale i levnější produkce.
Dalším celosvětovým problémem v chovech drůbeže jsou kokcidie (Coccidiasina), které nejenom zhoršují přírůstky kuřat, ale způsobují též vysoké úhyny. Navzdory desetiletím snah o kontrolu kokcidiózy v chovech a různým přístupům zůstává tento parazit hojným a vědci stále hledají nové a efektivnější metody. Součástí jedné z nich by mohly být imunomodulační a antioxidační krmné přísady.
K dalším možnostem, jak podpořit zdraví kuřat bez krmných antibiotik se řadí např. probiotika. Tyto živé mikroorganismy podporují při odpovídajícím dávkování rozmanitější populaci prospěšných bakterií v trávicím traktu cílových druhů. Nebo třeba esenciální oleje, což jsou extrakty rostlinného původu s antioxidačními, imunomodulačními, antimikrobiálními vlastnostmi a schopností upravovat nejenom střevní mikrobiom drůbeže.
Ke změnám mikrobiálního osazenstva střev a s tím související regulaci trávení i imunitní funkce by mohla pomoci i tzv. prebiotika, V chovech brojlerových kuřat, kde náklady na krmivou představují 60 % až 70 % celkových výrobních nákladů, se nelze příliš divit, že chovatelé hledají vhodné alternativy, které by pomohly snížit cenu krmné dávky, avšak neohrozily zdraví či užitkovost chovaných zvířat.
Ing. Anna Mikšovský Marcinková
Podrobněji v Krmivářství 5/2024.
