29.07.2003 | 10:07
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Charolais s „dvojitým osvalením“ v Pivkovicích

Akciová společnost Pivkovice sídlící na Strakonicku má řadu chovatelských aktivit. Kromě čtyř plemen prasat - pietrain a českého výrazně masného, landrase a bílého ušlechtilého otcovské linie, chovají 250 dojnic. Protože pozemky spadají do LFA, rozhodli se také pro chov krav bez tržní produkce mléka. Když před sedmi lety kupovali 28 vysokobřezích jalovic přímo z oblasti Charolles, jejich domoviny ve Francii, netušili, že se ve stádě vyskytují geny pro „dvojité osvalení“.

Dvojité osvalení – anglicky double muscling, z němčiny deppelendrizmus (francouzsky cullard) je známé u plemene BM (belgické modrobílé), kde se tato mutace vyskytla téměř před dvěma sty lety a systematickou šlechtitelskou činností byla vlastnost upevněna do dnešní podoby.
Tato svalová hyperplazie, neboli zmnožení počtu svalových vláken, vede k nárůstu svalové hmoty až o 20 %, k redukci obsahu tuku a lepší konverzi krmiva.
U plemene charolais je známá mutace Q204X v genu MSTN, která vede ke ztrátě celé bioaktivní části proteinu myostatinu. Myostatin je růstový faktor, který při vývoji svalů v zárodku reguluje počet svalových myofibril. Pokud je gen pro myostatin mutovaný, je tento faktor nefunkční a dochází k nepřirozenému pomnožení svalových vláken a mohutnějšímu osvalení. To je ovšem z hlediska masné výtěžnosti vlastnost žádoucí.

Zootechnička Jana Latislavová se stará o pivkovické stádo od roku 1995, kdy spolu s osmadvaceti jalovicemi dovezli pět telat, mezi kterými byl i býk Fakir CHP 110 z chovu Jeana Paula Deguta z Vaudebarrier. Zvířata dosahovala výborných výsledků v masné užitkovosti, ale teprve když začali paní Latislavovou podezřívat, že připařuje belgickým bílomodrým, nechala zvířata otestovat v Laboratoři aplikované molekulární genetiky na MZLU v Brně, kterou vede Bc. Irena Vrtková. Z odebraných vzorků krve zjistili ve stádě krav 23% zastoupení alely A, neboli mutované formy genu MSTN způsobující nadměrné osvalení. Alela s označením B kóduje normální aktivní myostatin. Každé zvíře má dvě alely – jednu z mateřské strany, druhou získává od otce. Zvířat s homozygotním genotypem BB, tedy bez „dvojitého osvalení“, je téměř 75 %. Jedinci AB, u kterých se projevuje dvojité osvalení v menší míře, tvoří 23,3 %. Extrémně mohutné svalstvo mají zvířata genotypu AA. Těch bylo při testování v minulém roce 2,5 %.
V současnosti se na pivkovických pastvinách pase stádo 45 krav. Pro přirozenou plemenitbu používají býka Jeronýma (ZCH 539) a již zmíněného býka Fakira, který se v DNA testování ukázal jako heterozygot (AB) a přispěl k zvýšení frekvence alely A ve zdejší populaci.
„O šlechtitelskou práci se stará firma Natural, která zajišťuje inseminaci francouzskými býky. Ta se v současnosti provádí asi na jedné čtvrtině krav. Býčci z chovu jsou velice žádaní, v loňském roce se jich značný podíl prodal na aukci. Jalovičky jsme si dosud nechávali pro obnovu stáda, ale letos také část půjde na prodej“, dodává paní Latislavová.
Mezi telaty se vyskytla enormně osvalená jalovička s homozygotním genotypem AA. To znamená, že všichni potomci budou nositeli vlohy pro „double muscling“. První tele této jalovice očekávají za několik týdnů, ale už teď je zřejmé že porod bude obtížný a zásah veterináře nezbytný.
Komplikované porody, ale i nižší přírůstky oproti průměru vrstevníků jsou opačnou stranou mince tohoto fenoménu. Na otázku, zda je mutace „dvojího osvalení“ prospěšná, škodlivá nebo neutrální není snadné odpovědět.
Lukáš Rytina
Foto: Vít Čepelák

Býk Fakir (CHP 110) - heterozygoní přenašeč alely „dvojitého osvalení“ (genotyp AB)

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down