Svrab (prašivina) je infekční parazitární kožní onemocnění, kterého původci jsou zákožky. U skotu se vyskytují zástupci tří rodů zákožek: Chorioptes spp., Sarcoptes spp. a Psoroptes spp. Onemocnění doprovází svědění, které se projevuje neklidem zvířat a jejich otíráním se o předměty. Článek je zaměřen na chorioptový svrab. Popisuje klinické příznaky, možnosti diagnostiky a terapie tohoto onemocnění v chovech mléčného skotu.
Na mléčné farmě s chovem holštýnského skotu byly již v minulosti zaznamenány kožní změny u několika dojnic z produkční sekce. Z hlubokého kožního seškrabu od dojnic s lézemi, byla mikroskopicky potvrzena různá vývojová stadia zákožek rodu Chorioptes spp. Všechny dojnice z produkční sekce byly vizuálně prohlédnuty a při výskytu kožních změn byly na základě jejich závažnosti rozděleny do dvou skupin: mírné léze a závažné léze.
Porovnávala se data o užitkovosti. I když se nepotvrdil jednoznačný negativní vliv chorioptového svrabu na užitkovost dojnic ve sledovaném chovu, nemělo by toto onemocnění být přehlíženo. Vzhledem k vysokému nakažlivému potenciálu se v chovu může rychle šířit nejen přímým kontaktem, ale i nepřímo prostřednictvím drbacích kartáčů s negativním dopadem na welfare. Proto je nutné tato stáda ošetřit antiparazitárními preparáty, u kterých jsou výhodou nulové ochranné lhůty na mléko. Zároveň je nutné asanovat prostředí stáje.*
MVDr. Ivana Šimková, MVDr. Zdenka Bezděková, Klinika chorob přežvýkavců a prasat, doc. MVDr. Josef Illek, DrSc., Klinická laboratoř pro velká zvířata, VFU Brno
Podrobněji v časopise Náš chov 2/2019.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
V našem časopisu Veterinářství jsem našla:
Pro léčbu svrabu u skotu se využívá registrovaných veterinárních přípravků2 na bázi makrocyklických laktonů a sice ivermectinu, doramectinu a moxidectinu v obvyklých dávkách a sice u přípravků pro subkutánní aplikaci 0,2 mg.kg-1 ž. hm., při pour-on aplikaci 0,5 mg.kg –1 ž. hm. Pouze eprinomectin je možno aplikovat u dojnic během laktace. Při těžkém průběhu svrabu, příp. při generalizovaných formách je vhodné použít 1 – 2x opakované celotělové ošetření (postřik, omývání) prostředky na bázi syntetických pyrethroidů (cypermethrin, tetramethrin, deltamethrin), příp. amitrazu nebo dimpylatu. U všech používaných prostředků je nutno bezpodmínečně dodržovat předepsané ochranné lhůty pro maso a mléko. Vzhledem ke skutečnosti, že zákožky mohou mimo tělo hostitele přežívat až 3 – 4 týdny a jejich akční radius dosahuje asi 1 až 1,5 m je nezbytnou součástí hromadného i individuálního ošetření zvířat i sanitace stájí, kotců a všech zařízení a nářadí se kterými přišla zvířata do styku. Použít je možno výše uvedených postřiků, případně dalších biocidních přípravků (vesměs rovněž na bázi syntetických pyrethroidů).2 Také jejich použití může představovat riziko pro zdraví zvířat a živočišné produkty a proto je nutno vždy přesně dodržovat metodické pokyny a ochranné lhůty.