Faremní chov brojlerových králíků u nás v uplynulých dvanácti letech ukázal, že je životaschopným odvětvím živočišné výroby. Statistika v posledním tříletém období však už naznačuje, že celkové počty brojlerových králíků stagnují. K tomu přispívají zastaralá technologická zařízení a nedostatek finačních prostředků na jejich obnovu. Přitom možnosti exportu králičího maso do západní Evropy existují. Moderní technologická zařízení si však chovatelé bez finanční podpory státu jen stěží pořídí.
Chov brojlerových králíků stagnuje
Faremní chov brojlerových králíků u nás v uplynulých dvanácti letech ukázal, že je životaschopným odvětvím živočišné výroby. Statistika v posledním tříletém období však už naznačuje, že celkové počty brojlerových králíků stagnují. K tomu přispívají zastaralá technologická zařízení a nedostatek finačních prostředků na jejich obnovu. Přitom možnosti exportu králičího maso do západní Evropy existují. Moderní technologická zařízení si však chovatelé bez finanční podpory státu jen stěží pořídí.
V současnosti je u nás asi sto čtyřicet farem, které mají do padesáti chovných králic. Chovy s počtem králic nad 1500 kusů, což je dolní hranice počtu běžného například ve Francii nebo Itálii, jsou v České republice pouze dva.
Daleko optimističtější jsou statistiky ve spotřebě králičího masa. Dost vysokou spotřebou kolem tří kilogramů na obyvatele se vyrovnáme například Španělsku nebo Francii, naproti tomu sousední Německo i Rakousko více než šestinásobně převyšujeme. Z hlediska produkce v současné době dosahujeme téměř desetkrát nižšího objemu než Itálie, která patří mezi světové králikářské velmoci. Z celkového světového objemu asi 1,3 miliónu tun králičího masa ročně produkuje nejvíce Itálie, a to 300 000 tun, následuje ji Rusko s 200 000, Francie se 150 000 a Čína se 120 000 tunami. Zatímco v celosvětovém měřítku tvoří podíl průmyslově porážených králíků ze 60 % králíci brojleroví, v odhadované roční produkci 36 000 tun v Česku převažují králíci z drobnochovů.
Statistika vypovídá o spotřebě
„Již v sedmdesátých letech minulého století tehdejšího Československa vznikaly první faremní chovy brojlerových králíků, ale z důvodu nevhodnosti tehdejšího genofondu králíků pro klecovou technologii, nekvalitních krmných směsí, včetně nízkých výkupních cen dříve či později zanikly. K intenzivnímu rozvoji faremních chovů došlo až v souvislosti se změněnými politickými a ekonomickými poměry po roce 1990,“ říká na úvod doc. Ing. Karel Mach z katedry genetiky a šlechtění České zemědělské univerzity v Praze.
Až do roku 1999 se počty králíků ve faremních i tradičních chovech zvyšovaly, a to z více než 13,6 milionů v roce 1992 až pod hranici 16,8 milionů kusů. Poslední tři roky celkové počty stagnují a jsou jen na úrovni něco málo přes 12 milionů králíků; konkrétně v roce 2001 – 12,7 milionu, předloňský a loňský rok – 12,1 milionu kusů. To se projevilo ve snížení produkce masa. Zatímco například v roce 1992 se poráželo 2, 4 milionu králíků, v loňském roce to bylo o 900 000 králíků méně. Až 90 % této produkce se od nás vyváží do západní Evropy; vloni bylo exportováno nejvíce králičího masa do Německa, Nizozemska a Belgie.
Technologie dožívají
V České republice prakticky neexistuje nové chovatelské zařízení, ve stávajících chovech se využívají budovy, které dříve sloužily jiným účelům, jako například kravíny, teletníky, sklady a podobně. Adaptované objekty přitom musí splňovat takové podmínky prostředí, které odpovídají celoroční teplotě mezi 14 až 16 0C, výměně vzduchu 3 až 4 m3/kg/hod při rychlosti proudění kolem 0,3 m/s. Rekonstruované objekty už ale zpravidla neumožňují využívat turnusový systém chovu, běžný u prasat nebo drůbeže. Ustájení všech kategorií chovaných zvířat v jednom objektu však není vhodné a dříve či později se promítne do zhoršení zdravotního stavu a poklesu užitkovosti.
„Chov brojlerových králíků je nemyslitelný bez klecové technologie, kterou limituje životnost asi deseti let používání v provozu. V převážné většině našich chovů jsou klece již za hranicí své životnosti. Protože poslední tuzemský výrobce ukončil výrobu klecí pro králíky již před šesti lety, našim chovatelům nezbude, než je dovážet,“ předpovídá Mach.
Zvládnutá výživa
Požadavky výživy a krmení brojlerových králíků zabezpečují granulované kompletní krmné směsi (KKS). V současné době je u nás značný počet výrobců těchto směsí pro králíky. „Výrobci již zvládli základní požadavky na kvalitu směsí, a tak se již nesetkáváme s takovými nedostatky, jako například s nesprávným poměrem vlákniny a dusíkatých látek ve směsích, vysokou prašností krmiva, vysokým obsahem škrobu ve směsích pro mladá zvířata, vysokým obsahem mykotoxinů – prudce jedovatých plísní ve směsích,“ vykládá docent.
Pro výrobce KKS začíná být podle Macha samozřejmostí kontrola vstupních komponentů, jmenovitě například vojtěškové moučky, pšeničných otrub, ječmene a dalších. To ale neznamená, že kvalita směsí je vždy stoprocentní. Těžiště problémů je nejen na počátku, kdy výrobci směsí ve snaze zvýšit objem výroby mnohdy vědomě poleví při kontrole nakoupených vstupních surovin od dalších dodavatelů, což má za následek sníženou kvalitu směsí. Rovněž u některých chovatelů přetrvávají nedostatky v uskladnění směsí nebo KKS podávají jiným kategoriím zvířat než těm, pro které jsou určeny.
Obměna králic
zvířaty z výkrmu
Řada potíží se zdravotním stavem chovaných zvířat, pokles plodnosti a užitkovosti je způsoben nerespektováním genetické podstaty šlechtění a následné hybridizace jednotlivých populací (linií) brojlerového králíka. „Finální hybrid – jatečný králík – by měl být čtyřliniový kříženec (čtyři prarodičovské a dvě rodičovské linie). Šlechtění výchozích prarodičovských linií a jejich správné zařazení do hybridizačního programu umožňuje maximální využití efektů hybridizace.
„Chovatelé brojlerových králíků výchozí (prarodičovské), ani rodičovské populace nešlechtí, ale svůj chov udržují nebo by měli udržovat nákupem matek a otců finálních hybridů. V případě inseminace jde pouze o nákup matek a inseminačních dávek samců otcovské linie. Opakovaným výběrem samic z vykrmovaných zvířat si chovatelé výrazně snižují plodnost a životaschopnost. Potomstvo roste pomaleji při horší konverzi krmiva. Ke škodě věci pro vysokou cenu chovných zvířat se králice až v 80 % případů obměňují zvířaty z výkrmu,“konstatuje Mach.
Králice se poprvé inseminují ve třech až čtyřech měsících věku, při dosažení živé hmotnosti 3,20 až 3,30 kg. K vyvolání spontánní ovulace u králic se asi dva dny před vlastní inseminací využívá hormonálního preparátu Sergon. Desátý den po porodu se králice inseminují znovu. Březost se zjišťuje palpací asi dva týdny po inseminaci. Králice, které nezabřeznou, se většinou z chovu vyřazují. Ve vrhu bývá v průměru kolem sedmi až osmi králíčat, která se odstavují ve čtyřech týdnech věku.
Užitkovost a rentabilita
Pokud má být faremní chov brojlerových králíků dostatečně rentabilní, je třeba vykrmit 56 až 60 králíků na jedno místo pro chovnou králici, což je klec s hnízdem. Jestliže tyto výsledky lze v našich chovech považovat za špičkové a průběžně je dosahuje jen necelá čtvrtina chovatelů, ve faremních chovech západní Evropy jde o výsledky průměrné, uvádí Mach.
„Na současné stagnaci, kterou charakterizuje absence nových chovů se rovněž podílejí vyšší ceny KKS a nízké ceny zemědělských výrobců. Například před deseti lety byla průměrná cena za kilogram KKS 4,51 Kč ve výkrmu a 4,67 Kč pro březí a kojící králice. Současné ceny jsou na úrovni kolem 5,70 Kč (intenzivní výkrm) a 6,30 Kč (chov); v obou případech jde o ceny bez DPH. Přibližný růst těchto cen za uplynulých 10 let je „pouze“ 30 %, je však třeba mít na zřeteli, že konverze krmiva ve vlastním výkrmu představuje 3,5 až 4 kg,“ vypočítává Mach.
Ceny zemědělských výrobců podle Macha kopírují kolísání cen, za které svou produkci realizují chovatelé prasat a drůbeže. Začátkem tohoto roku zpracovatelé kupovali v průměru jatečné králíky za 48,17 Kč (lednu) a 47,34 Kč (březnu). Poukázal na to, že ve všech případech sto jsou ceny průměrné, které vedle faremních chovů brojlerových králíků zahrnují i chovy tradiční. K tomu je však třeba uvést, že ceny za králíky z tradičních chovů jsou vzhledem k nevyrovnané kvalitě, tj. hmotnosti, plemenné příslušnosti, různému věku nakupovaných zvířat poněkud nižší.
Angažovanost státu
Kvalitní chlazené králičí maso je jednou z mála komodit, kdy poptávka v zemích západní Evropy převyšuje možnosti našeho exportu. Produkci dostatečně početných, vyrovnaných partií králičího masa nelze donekonečna zajišťovat chovem v adaptovaných objektech a provizoriích. Čeští chovatelé by na výstavbu nových hal a technologií uvítali větší vstřícnost komerčních bank při poskytování úvěrů a splácení úroků.
„Například pokud polský chovatel brojlerových králíků předloží kvalitní a reálný projekt a není mu více než 40 let, může na výstavbu haly a nákup klecové technologie získat až 50 % prostředků z fondů Evropské unie formou nevratné půjčky. Zbylých padesát procent získá úvěrem některé z komerčních bank, které pak splácí peníze deset let za úrok tři až pět procent. Naproti tomu, když chovatel králíků v Česku získá úvěr na 750 000 Kč, musí jej zaplatit do čtyř let při úroku 13,5 %.
Slovenští chovatelé brojlerových králíků mohou čerpat dotaci na nákup chovných zvířat až do 40 % ceny (celková výše dotace je však omezena). V rámci sektorového operačního programu se na Slovensku ještě připravuje koncepce podpory na nákup nových technologií. Faremní chov brojlerových králíků je rovněž dotován a podporován v Maďarsku.
Jestliže z prostředků EU má ČR získat na roky 2004 až 2006 kolem 31 miliard korun v přímých zemědělských platbách a dalších 20 miliard korun na toto období by se mohlo čerpat v rámci programu na rozvoj venkova, nezbývá než se ptát, kolik z těchto prostředků obdrží naši chovatelé brojlerových králíků, uzavírá řeč Mach.
Uplynulých dvanáct let ukázalo, že faremní chov brojlerových králíků v Česku je životaschopným odvětvím živočišné výroby. Z hlediska možnosti exportu je západní Evropa i nadále vhodným a solventním odbytištěm chlazeného, to znamená čerstvého králičího masa. Bylo by ke škodě českých chovatelů i zpracovatelů, kdyby se nechali vytlačit z dosud tradičních trhů zeměmi, kde se chov brojlerových králíků dotuje a podporuje.
