Bioplynová stanice se často spojuje se zdánlivě vysokými zisky s rozumným investičním kapitálem. Rentabilita elektrárny totiž vychází na první pohled lépe než například chov dojnic, ale je nezbytné brát v úvahu budoucí vysoké náklady na údržbu této složité technologie.
Úvodní slova patří soukromě hospodařícímu rolníkovi Martinu Novákovi z Obory na Táborsku, který kromě provozování bioplynové stanice obhospodařuje 480 hektarů a chová stádo holštýnských krav.
První krávy si manželé Novákovi pořídili v roce 1992. „V té době naše stádo tvořilo třináct holštýnských a českých strakatých krav a kříženek ve dvě stě let starém chlévě. V roce 1993 jsme už chovali čtyřicet dojnic a odpovídající počet mladého dobytka, vybudovali jsme tandemovou dojírnu s kapacitou 2 x 2 míst a zvýšili rozlohu zemědělské půdy z 18 na 60 hektarů,“ říká Věra Nováková.
V roce 1996 postavili bez jakékoli státní podpory manželé Novákovi produkční stáj pro šedesát dojnic, postupem času k ní přidali přístavbu, zbudovali cesty, sklady, hnojiště.
Farma Struhy
V roce 2002 se manželům podařilo koupit v konkurzu novou mléčnou farmu Struhy v sousedním okrese s padesáti kravami. Později tam přikoupili i zhruba 50 hektarů půdy. Dnes hospodaří celkem na 480 hektarech zemědělské půdy a chovají 110 holštýnských dojnic.
Základem současného stáda jsou plemenice importované z Francie a Nizozemska v polovině devadesátých let za pomocí dotací na vysokobřezí jalovice. Dnes už chovatelé zvyšují genetický potenciál stáda pouze používáním vhodných býků. Podle slov Martina Nováka se zaměřují hlavně na zdraví vemen a končetin.
Narozená telata jsou odchovávána ve venkovních individuálních boxech s pomocí startéru. Po skončení období mléčné výživy se dělí podle pohlaví, jalovičky si manželé Novákovi nechávají pro obnovu stáda a býčky prodávají do zahraničí, hlavně do Španělska nebo Itálie.
Mléčná užitkovost obou stád se v současné době pohybuje mezi 8000 a 9000 kilogramů za rok s procentem tuku okolo 3,8 (??) a bílkovin zhruba 3,55 (??). Obsah somatických buněk odpovídá jakosti se známkou Q. Mléko z obou farem v celkovém denním objemu 2400 litrů se prodává prostřednictvím odbytového družstva Jih.
Elektřina i teplo
Rozhodnutí o stavbě bioplynové stanice padlo v roce 2006 po brněnském veletrhu Techagro. Až do listopadu 2007 trvalo vyřizování stavebního povolení a všech dalších potřebných dokladů. Bioplynová stanice s jedním motorem dosáhla plného výkonu 250 kWh v květnu 2008, nedlouho na to už Novákovi přemýšleli o navýšení její kapacity přidáním dalšího motoru o stejném výkonu. V současné době produkuje tedy elektrárna 500 kilowatt za hodinu, investice se výši 36 milionů korun by se podle propočtů měla vrátit do osmi let.
Denní náplní bioplynové stanice je zhruba 25 tun materiálu. Nejvíce se hospodářům pro zásobování elektrárny osvědčila směs kravského hnoje a kukuřičné siláže (denně asi 5 tun hnoje a 18 až 22 tun siláže – podle obsahu sušiny). Za jeden kilowatt elektrické energie dostávají momentálně od energetické společnosti 4,357 korun, z nichž připadá 1,75 Kč na silovou energii, 2,58 Kč na zelený bonus a 0,027 Kč na decentrální výrobu. Vyprodukovaným teplem se vytápí dva domy, společenská místnost a také jezírko s okrasnými rybami.
Klíčové informace:
• Farma Novákových v Oboře vyhrála v roce 2008 vyhrála soutěž Farma roku, kterou pořádá Asociace soukromého zemědělství ČR
• Novákovi obhospodařují 480 hektarů zemědělské půdy
• Na obou střediscích farmy se chová 110 dojnic holštýnského plemene
