Intervence snižující metan, větší zaměření na dobré životní podmínky a prevenci nemocí a aplikace dat a technologií – to jsou některé z klíčových bod§, které je třeba vyřešit, aby bylo zajištěno zdravé, životaschopné a udržitelné mlékárenské odvětví v roce 2050 a dále. To byl jeden ze závěrů krátkého kurzu „Skok do budoucnosti: Mléčná farma 2050“.
Půldenní akce, která se konala 12. srpna v belgickém Gentu před regionálním zasedáním Národní rady pro mastitidu, přilákala 140 mlékárenských odborníků z celého světa. Organizátoři, Royal GD a Beluga Animal Health, pozvali pět odborných řečníků, aby hovořili o různých výzvách v chovu dojnic dnes a v budoucnosti.
Snížení produkce metanu u skotu je klíčovým problémem, kterému čelí mlékárenský průmysl. Pokud tak neučiní, ohrozí to tento sektor v nadcházejících desetiletích. Rinse Jan Boersma, zakladatel společnosti Beluga Animal Health, ve své prezentaci vysvětlil, že nejnovější informace o dopadu metanu jsou stále více podporovány novými vědeckými poznatky. „Skleníkové plyny se liší potenciálem oteplování a perzistencí,“řekl. „Metan je skleníkový plyn s krátkou životností, což znamená, že se v atmosféře rozkládá mnohem rychleji než oxid uhličitý a oxid dusný. Kromě toho většina metanu z chovu dojnic nepochází z fosilních paliv, a proto nepřináší do atmosféry nový uhlík.“ Boersmova prezentace se proto dotkla konceptu potenciálu globálního oteplování (GWP) a jeho přidruženého modelu (GWP100), který umožňuje srovnání dopadů různých plynů na globální oteplování. „Tento model má však svá omezení, protože nadhodnocuje dopad skleníkových plynů s krátkou životností, jako je metan, na globální oteplování. Nový model (GWP*) koriguje skleníkové plyny s krátkou životností, zejména ve stabilních nebo snižujících se emisích. Tento model proto podává lepší spojení mezi emisemi střevního metanu a globálním oteplováním a pomáhá nám změnit chov dojnic z čistého přispěvatele ke globálnímu oteplování na příspěvek k efektu „čistého ochlazování“. To je však možné pouze tehdy, když bude mlékárenství pokračovat ve svém úsilí o snižování emisí,“ uvedl Boersma. Během akce byla také diskutována řada možností, které mohou zemědělci použít ke snížení produkce metanu, a to buď absolutních emisí na farmě, nebo emisí ve vztahu k množství vyprodukovaného mléka. Příkladem může být zvýšení produktivity zvířat (např. zvýšení dojivosti na krávu a snížení věku při prvním otelení na 22 měsíců), hospodaření se statkovými hnojivy a využití krmných doplňků a zásahů (např. maximalizace stravitelnosti a používání doplňkových látek snižujících metan). Kelly Nicholsová z University of California-Davis, USA, v nutriční části a dotkla se několika účinných přísad snižujících metan (jako jsou červené mořské řasy a 3-NOP), které se v současné době testují. „I když je to velmi slibné, existují také důležité mezery ve znalostech o metabolických důsledcích, dlouhodobých účincích na zdraví zvířat, variabilitě účinků v různých typech dávek, manipulaci a konzervaci – například v případě mořských řas – a přijetí veřejností (například při zvažování vakcín ke snížení metanu),“ řekla Nicholsová. „Vědecké a terénní studie mají proto pro nadcházející roky klíčový význam. Wageningen University & Research byla první, kdo studoval účinky 3-NOP (3-Nitrooxypropanol, zkráceně 3-NOP nebo 3NOP, je organická sloučenina, mononitrátový ester 1, 3-propandiolu. Sloučenina je inhibitorem enzymu methylkoenzym M reduktázy, katalyzuje poslední krok v metanogenezi) během plné laktace, a později v tomto roce bude podobná dlouhodobá studie s 3-NOP zahájena na UC Davis.“
Marina (Nina) von Keyserlingková z Univerzity Britské Kolumbie v Kanadě informovala posluchače o dobrých životních podmínkách zvířat. „Dobré životní podmínky zvířat jsou velmi odlišné od mnoha oborů, které studujeme ve vědě, protože existuje pouze proto, že si lidé kladou otázky o tom, jak je jejich jídlo produkováno. Vzhledem k tomu, že do roku 2050 budou dobré životní podmínky zvířat stále důležitější, budou pravděpodobně vyžadovat transformační změnu. Zároveň se stále potýkáme s vysokou mírou kulhání, a to navzdory více než 30 letům výzkumu. Takže se musíme ptát sami sebe: používáme správné postupy, nebo se musíme transformovat, abychom dosáhli smysluplného pokroku při snižování tohoto stavu?“ Von Keyserlingková také zmínila, že téma „kontaktního odchovu krav a telat“ je stále více diskutováno jako alternativní systém řízení chovu. „Zatímco otázky jako jaké jsou dopady na zdraví, produkci a chování, pokud jsou tele a krávy spolu po delší dobu, jsou vznášeny zemědělci a dalšími lidmi pracujícími v oboru, vědecké důkazy pro předčasné oddělení jsou slabé. Na druhou stranu vědecké důkazy o výhodách kontaktu krávy s teletem jsou silné." Von Keyserlingková také řekla, že je zapotřebí výzkumu, abychom pochopili, jak zacházet s krávami a telaty ustájenými společně. Svou prezentaci zakončila konstatováním, že dosavadní společenskovědní výzkumy naznačují, že „přemýšlivý člověk“ neočekává změny přes noc, ale spíše to, že se snaží chov dojnic zlepšovat každý den. Pro udržitelnost i v roce 2050, vyzvala všechny aktéry v mlékárenském průmyslu, aby do svého rozhodovacího procesu integrovali všechny tři aspekty udržitelnosti: „Aby byla řešení dlouhodobě udržitelná, musí být ekonomicky životaschopná a šetrná k životnímu prostředí, ale také společensky přijatelná.“
Další klíčová mega výzva a příležitost se týká dat a technologií. Přestože již dnes máme k dispozici velké množství údajů o mléčných výrobcích, úkolem je, jak tyto datové toky v budoucnu využít naplno. Ilka Klaasová ze švédské společnosti DeLaval uvedla, že můžeme a měli bychom dále zlepšovat zdraví a pohodu krav pomocí senzorových technologií a digitalizace. „Vizí pro rok 2050 je, aby se technologie, udržitelnost a dobré životní podmínky zvířat integrovaly do výroby vysoce kvalitního mléka a mléčných výrobků. Věřím také, že rozhodování, provoz a management řízené umělou inteligencí se stane „normálním“ v udržitelných a profesionálně řízených stádech dojnic.“ Klaasová se dotkla práce společnosti DeLaval na integraci dat, která pomáhají zemědělcům rychle najít krávy ohrožené jakoukoli nemocí a získat jasnou identifikaci mastitidy a ketózy. Podle Klaaseové je v roce 2050 a v dalších letech zapotřebí precizního chovu dojnic. „K tomu potřebujeme konzistentní inovace, výzkum a vývoj, partnerství a mezinárodně dohodnuté pokyny a definice. K dnešnímu dni je tento potenciál stále nedostatečně rozvinutý a nedostatečně prozkoumaný."
Vzhledem k tomu, že některé ze současných výzev ještě nebyly vyřešeny a další teprve přijdou, jsme skutečně připraveni na chov dojnic v roce 2050? „Žijeme ve složitém světě a neexistuje jediné jednoduché řešení. Když začneme pracovat na jedné oblasti, například na zlepšení produkce mléka na krávu, může to mít vliv na další věci, jako je práce, zdraví zvířat, účinnost dusíku a používání antibiotik. Ale i když je to složitý svět, je to svět s ambicemi,“ řekl ve své přednášce Ynte H. Schukken, generální ředitel společnosti Royal GD. „Jak zdůraznili ostatní řečníci, máme stále větší počet nástrojů – jako jsou technologie a umělá inteligence a alternativy k antibiotikům – které můžeme použít k tomu, abychom pomohli rozmotat složitosti a ty povedou k menšímu tlaku na pracovní sílu a zlepší zdraví a pohodu zvířat.“ Zmínil, že klíčové bude použití různých technologií a odborných znalostí, protože předpokládáme, že v budoucnu budeme mít co do činění se stále rostoucími velikostmi stád: „Řízení velkých stád bude vyžadovat změny v našich současných přístupech k dojnicím. Složité rozhodování, které s tím souvisí, lze vyřešit neustálými inovacemi a úsilím vědců a osob s rozhodovací pravomocí. Takže když uděláme skok do roku 2050, věřím, že mléčné farmy mají před sebou světlou budoucnost," uzavřel Schukken.*
Dairy Global
