ZD Velká Chyška hospodaří v oblasti Pacovska, v části Českomoravské vrchoviny, v kraji Vysočina na rozloze 2500 ha, z toho 210 ha tvoří orná půda a 400 ha jsou trvalé travní porosty. Dojnice jsou ustájeny ve dvou střediscích v rekonstruovaných volných stájích s kruhovými dojírnami.
V rostlinné výrobě v družstvu pěstují na 230 ha řepku, 100 ha mák, 850 ha obilí, krmné plodiny na 750 ha (kukuřice, jetel, GPS). Na 200 ha pěstují konzumní brambory z toho 65 ha škrobové. V živočišné výrobě se zaměřili na chov skotu. Chovají celkem 2200 kusů, z toho 920 dojnic českého strakatého plemene, kříženek s plemeny montbeliard a červený holštýnský s průměrnou roční užitkovostí 7300 litrů mléka. Podnik dodává do mlékáren ročně asi 6,5 milionů litrů mléka, které zpeněžují v mlékárně Madeta České Budějovice v závodě Pelhřimov prostřednictvím odbytového družstva JIH.
Ustájení pro dojnice
Dojnice jsou ustájeny ve dvou stájích, a to na středisku ve Velké Chyšce, kde byla stáj vybudována v roce 2002 a na farmě v Samšíně, ve stáji postavené v roce 2008. Část dojnic je ustájena také v tzv. sanitární stáji v Pošné, kde je využíván starý vazný kravín K-96 pro dojnice s problémy s končetinami nebo vemenem a těžko by zvládly chození do dojírny. Při převádění krav do nové volné technologie musela být poměrně značná část stáda vyřazena pro problémy s pohybem a zdraví končetin .
Krávy v Velké Chyšce (540 dojnic) jsou ustájeny ve volné boxové nestlané stáji. Pro odkliz kejdy se využívá lanových vyhrnovacích lopat, kejda se skladuje v podzemním jímkách.
Volná boxová stáj v Samšíně, ve které je ustájeno 376 dojnic je řešena jako bezstelivová na roštech, šestiřadá se středovým krmným stolem. Na něj navazují krmiště a vždy tři řady boxových loží s hnojnou chodbou. Boxy jsou vybaveny matracemi. Dojnice jsou rozděleny do čtyř skupin, v jedné jsou krávy stojící na sucho a na protilehlé straně je šest porodních kotců stlaných slámou. Kejda je prošlapává rošty a přečerpává se do dvou nadzemních jímek. Základní nosná konstrukce je ocelová. V celé délce střechy je otevřená hřebenová větrací štěrbina. Podélné stěny jsou do výšky 1,4 m z fošen a zbývající část je otevřená s opěrnými sítěmi a svinovací plachtou. Ocelovou konstrukci vybudovala firma PKD Dačice a zastřešení PAMA. Střecha otočené na jih je pokryta PUR panely a opačná strana střechy je opatřena průsvitnými panely.
Nové dojírny
V obou produkčních stájích se dojí se v kruhové rybinové dojírně se 24 stáními firmy Wesfalia , ve které se podojí 80–90 krav za hodinu, na směně jsou vždy dvě dojičky. Díky diagonálně sestaveným stáním obsluha dobře na vemeno vidí v průběhu celého dojení. V dojírně funguje regulace rychlosti otáčení v závislosti na rychlosti vydojování vemene.Čidla registrují, jestli bylo na jednotlivých stáních dojení ukončeno a pokud ne, pohyb kruhu se zpomalí. Při nástupu do dojírny je dojnice identifikována podle krčního respondéru.V čekárně před dojírnou se používají mechanické přihaněče firmy Agromont Vimperk pro plynulý vstup dojnic do dojírny.
V Samšíně je dojírna s mléčnicí a hygienickým zařízením pro obsluhu umístěna v samostatném objektu vedle stáje.
Se zdravotním stavem vemene dojnic nejsou podle zootechnika Ing. Josefa Mareše problémy, mastitida je detekována měsíčně u 2–4 dojnic, průměrný počet somatických buněk dojnic v Samšíně je 155–160 tis. SB v ml mléka.
Struktura stáda
Na celkový počet 920 dojnic ustájených ve dvou střediscích připadá 450 jalovic, které jsou ve stáji v Pošné. Technologie této odchovny odpovídá ustájení v produkčních stájích, vznikla rekonstrukcí stáje K 312, ustájení je bezstelivové s boxovými loži, kejda se vyhrnuje lopatou stejně jako ve stáji dojnic ve Velké Chyšce. Jalovice jsou v odchovně od sedmi měsíců věku do sedmého měsíce březosti (do věku 24 měsíců) a potom jsou přesunovány do produkčních stájí. Zabřezávání jalovic po první inseminaci je asi 60 %. Po první inseminaci zabřezává 37% dojnic,SP je122 dnů,interval 70,6 dnu,inseminační index 2,3 a mezidobí 412 dnů.Částečně je u stáda prováděna synchronizace říje
V Samšíně je také výkrmna býků, 400 kusů se vykrmuje se do 22–23 měsíců. Zástavoví býci (50 kusů) jsou ve stáji v Pošné.
Telata-jalovičky jsou ustájeny ve Velké Chyšce od 100 dní do 7 měsíců věku, kapacita teletníku je 250 kusů, telata jsou v kotcích po dvaceti. V mlezivovém a mléčném období jsou telata do 30 dní ve venkovních individuálních boxech a od asi 40 dní v kotcích v adaptované stáji K120 a ještě do 60 dní věku jsou krmena mléčnými krmnými směsmi. Mlezivem se krmí 3krát denně a zkrmí se 6–8 litrů mleziva, telata mají k dispozici vodu. V současnosti se narodí pouze 43 % jalovic ze všech telat a úhyn telat činí průměrně 5 %.
Krmení dojnic
Krmivo je zakládáno krmným vozem a napájení dojnic zajišťují temperované napájecí žlaby. Krmná dávka pro dojnice sestává z jetelové senáže, kukuřičné siláže, GPS a krmných směsí z Fremisu Čechtice. Dojnicím na farmě ve Velké Chyšce je podávaná směsná krmná dávka dvakrát denně to podle jednotlivých skupin. Na VKK Samšín je širší krmná chodba, takže se směsná krmná dávka zaváží jednou denně a je také diferenciovaná podle užitkovosti a stádia laktace jako ve Velké Chyšce.
