Kozy zakrslé původem z Afriky byly vyšlechtěné v Nizozemsku, kde v sedmdesátých letech založili národní federaci chovatelů zakrslých koz, vypracovali standard a založili plemennou knihu. V České republice je koza zakrslá holandského typu uznaná za samostatné plemeno od roku 2011.
Podle aktuálních údajů Svazu chovatelů ovcí a koz, z. s., je do kontroly užitkovosti zapojeno jednatřicet zvířat z deseti chovů, přičemž jejich počet se rok od roku mění. Tento počet však nekoresponduje s celkovým počtem u nás chovaných zvířat, z nichž mnohá jsou bez rodokmenu. Hlavním důvodem je to, že je obchodníci nabízejí přibližně za desetinu ceny zvířat s průkazem o původu.
V plemenném standardu se uvádí, že kozy zakrslé jsou klidného temperamentu, mají malý obdélníkový tělesný rámec s pevnou konstitucí a krátkýma rovnýma nohama a rohy. Dospělé kozy dosahují kohoutkové výšky 45 až 55 cm, u kozlů je to o pět až patnáct centimetrů více, respektive 50 až 60 cm. A to při tělesné hmotnosti do 25 kg a do 40 kg u kozlů.
Pokud jde o exteriérové znaky, hlava je suchá, rovná, bez výrazného prohnutí. Oči jsou mandlového tvaru, ani zapadlé nebo vystupující. Uši jsou nesené mírně šikmo vzhůru. Rohy, kterými jsou obdařena obě pohlaví, jsou jemné, dobře tvarované, pravidelné, směrem od hlavy mírně rozbíhavé. U kozla jsou však mohutnější a více rozbíhavé. Krk koz zakrslých je středně dlouhý, štíhlý, vysoko nasazený, přičemž přívěsky nejsou na závadu. Hloubka trupu tvoří i u koz 48 % kohoutkové výšky, naproti tomu šířka těla je 28 % délky těla, která by měla být ideálně 114 až 120 % kohoutkové výšky. U kozlů je hloubka trupu 49 %, délka těla 110 % kohoutové výšky, přičemž šířka těla je pak 27 % délky těla. Plece mají zvířata jemné, dobře utvářené, plynule přecházející do zbytku těla. Hřbet mají rovný až mírně prohnutý, dobře osvalený. Přední a zadní končetiny jsou rovné s dobře utvářenými spěnkami. O srsti lze uvést, že je krátká, jemná, lesklá, dobře přiléhavá a na hřbetě mírně delší. Její zbarvení má šest základních barev, a to hnědou, černou, camel, pinto, šiml a bílou. Všechny základní barvy se dále mohou libovolně kombinovat se všemi vzory a odznaky v podobě tečkování či pálení.
Vemeno koz je střední velikosti a délky se dvěma souměrnými struky, pastruky jsou přípustné. Varlata kozlů jsou souměrná s úměrně tvarovaným žlábkem na vrcholu šourku.*