Plemeno ovcí texel pochází ze stejnojmenného holandského ostrova, kde vzniklo zhruba na začátku 19. století ze zdejších krátkoocasých ovcí. Kolem roku 1850 bylo pro zušlechtění plemene texel použito beranů lincoln a leicester longwool. Během posledních 100 let došlo u tohoto plemene v Nizozemí třikrát ke změně selekčního cíle. V roce 1917 bylo cílem získání dvou jehňat na bahnici pouze s využitím pastvy. Od padesátých let bylo plemeno šlechtěno mimo to na zlepšení jatečné hodnoty a v roce 1998 byla konstatována nutnost zvětšení tělesného rámce a růstové schopnosti u holandské populace texlů.
V dnešní době tvoří v Nizozemí texel 60 až 70 % populace bahnic a berany tohoto plemene je zapouštěno 80 až 90 % z celkového počtu nizozemských bahnic. V poslední době čelí texel v Nizozemí konkurenci plemen charollais a suffolk. Jeho výhodami v této konkurenci je výborná zmasilost a lepší odolnost vůči parazitům, nevýhodami pak horší plodnost, horší snadnost bahnění, kratší délka produkčního života, nižší intenzita růstu a mimo sezónu slabší libido beranů, což je nepříznivé zejména při užitkovém křížení s mateřskými plemeny s dlouhým plodným obdobím. Průměrná plodnost texlů v Nizozemí činí 155 %. Po zavedení hodnocení plodností pomocí Animal modelu v roce 1997 se tato vlastnost začala průkazně zlepšovat.
Do Velké Británie byli texli poprvé dovezení z Francie v roce 1970. V tomto státě je chováno asi 20 miliónů ovcí a významnou pozici zde zaujímají masná plemena využívaná v otcovské pozici pro užitkové křížení. Polovina jatečných jehňat je po beranech těchto plemen. Pozice plemene texel se v tomto ohledu ve Velké Británií zlepšuje. V roce 1987 bylo 46 % ovcí ve Velké Británii připouštěno berany suffolk, 5 % berany texel a 1 % berany charollais. V roce 1996 činilo toto zastoupení 31 % pro suffolka, 17 % pro texla a 6 % pro charollais. V současnosti chová plemeno texel asi 2700 britských farmářů v počtu přibližně 180 000 bahnic. Velký důraz je kladen na šlechtitelskou práci v rámci plemene. V roce 1992 bylo zavedeno Schéma srovnávacích otců pro zpřesnění odhadů plemenných hodnot. Nejnověji je zkoušeno použití počítačové rentgenové tomografie (CT) pro hodnocení tělesné skladby živých zvířat.
Rovněž v Německu stavy texlů stoupají. V roce 1975 toto plemeno chovné v počtu zhruba 74 000 bahnic tvořilo 6,4 % populace ovcí v Německu, zatímco v roce 1999 bylo chováno již 230 000 bahnic, což činilo 10 % populace ovcí. Hmotnost zde chovaných bahnic je vyšší než v Nizozemí a činí v průměru 80 kg. Průměrná plodnost byla v loňském roce na úrovni 171 %, selekčním cílem je 200 %. V Německu jsou prováděny testace výkrmnosti a jatečné hodnoty ve staničních podmínkách. V těchto porovnáních dosahuji beránci texel oproti ostatním masným plemenům asi o 10 % horších přírůstků mezi 20 až 42 kg živé hmotnosti, slabší konverzi krmiva, ale naopak lepší jatečnou výtěžnost, výrazně lepší plochu hřbetních svalů, nižší procento ledvinového tuku a jatečné trupy jsou zařazovány do vyšších tříd za zmasilost a ztučnění.
V Belgii je chován texel v extrémně zmasilé formě vyznačující se zdvojením bederních a hýžďových svalů. Bahnice tohoto plemene, označovaného někdy jako Beltex, tvoří 60 % všech bahnic chovaných na území Belgie. Průměrná hmotnost bahnic činí v současnosti asi 65 kg. Chovatelé užitkových stád stále častěji vytýkají tomuto plemeni příliš malý tělesný rámec, který velmi znesnadňuje křížení s rámcovějšími mateřskými plemeny. Z tohoto důvodu v další selekci bude u tohoto plemene pozornost věnována zejména zvýšení velikosti těla v dospělosti, plodnosti a vlastností spojených se zdravím (fitness).
Chov texlů ve Francií začal ve třicátých létech tohoto století. V současnosti je zde toto plemeno špičkovým otcovským plemenem ovcí. Ve Francii je chováno asi 360 000 bahnic texel, z čehož u 15 741 z nich byla v roce 1999 prováděná kontrola užitkovosti. V rámci francouzské populace texla jsou chována zvířata středního až většího tělesného rámce, přizpůsobená pastevnímu způsobu chovu a užívána pro produkci těžších, výborně osvalených jatečných jehňat s hmotností až 50 kg. V roce 1998 byla průměrná plodnost na obahněnou 173 %.
V České republice je v současnosti chováno asi 350 bahnic texel. Je zde chován jak holandský vysoce zmasilý typ, tak zejména rámcovější francouzský typ texla, který se velmi osvědčuje v užitkovém křížení. Ve srovnávacím experimentu jehňata kříženci texel x merinolandschaf dosáhli o 11 % vyšších přírůstků do 100 dní věku, o 7 % vyšší jatečné výtěžnosti a o 27 % větší plochy kotlet (po přepočtu na jednotnou živou hmotnost) než jehňata mateřského plemene merinolandschaf.
Dr. Ing. Michal Milerski, VÚŽV, Praha – Uhříněves
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobry den je dobry pařit berana sufolk a ovci texela beltex ? Z duvodu aby jehnata byly vice masity . Jak to bude s porodama nebudou problemy. A nebo berana texela a ovci sufolk.