14.01.2001 | 10:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Chov masného plemene ovcí texel v různých zemích Evropy

Plemeno ovcí texel pochází ze stejnojmenného holandského ostrova, kde vzniklo zhruba na začátku 19. století ze zdejších krátkoocasých ovcí. Kolem roku 1850 bylo pro zušlechtění plemene texel použito beranů lincoln a leicester longwool. Během posledních 100 let došlo u tohoto plemene v Nizozemí třikrát ke změně selekčního cíle. V roce 1917 bylo cílem získání dvou jehňat na bahnici pouze s využitím pastvy. Od padesátých let bylo plemeno šlechtěno mimo to na zlepšení jatečné hodnoty a v roce 1998 byla konstatována nutnost zvětšení tělesného rámce a růstové schopnosti u holandské populace texlů.

V dnešní době tvoří v Nizozemí texel 60 až 70 % populace bahnic a berany tohoto plemene je zapouštěno 80 až 90 % z celkového počtu nizozemských bahnic. V poslední době čelí texel v Nizozemí konkurenci plemen charollais a suffolk. Jeho výhodami v této konkurenci je výborná zmasilost a lepší odolnost vůči parazitům, nevýhodami pak horší plodnost, horší snadnost bahnění, kratší délka produkčního života, nižší intenzita růstu a mimo sezónu slabší libido beranů, což je nepříznivé zejména při užitkovém křížení s mateřskými plemeny s dlouhým plodným obdobím. Průměrná plodnost texlů v Nizozemí činí 155 %. Po zavedení hodnocení plodností pomocí Animal modelu v roce 1997 se tato vlastnost začala průkazně zlepšovat.
Do Velké Británie byli texli poprvé dovezení z Francie v roce 1970. V tomto státě je chováno asi 20 miliónů ovcí a významnou pozici zde zaujímají masná plemena využívaná v otcovské pozici pro užitkové křížení. Polovina jatečných jehňat je po beranech těchto plemen. Pozice plemene texel se v tomto ohledu ve Velké Británií zlepšuje. V roce 1987 bylo 46 % ovcí ve Velké Británii připouštěno berany suffolk, 5 % berany texel a 1 % berany charollais. V roce 1996 činilo toto zastoupení 31 % pro suffolka, 17 % pro texla a 6 % pro charollais. V současnosti chová plemeno texel asi 2700 britských farmářů v počtu přibližně 180 000 bahnic. Velký důraz je kladen na šlechtitelskou práci v rámci plemene. V roce 1992 bylo zavedeno Schéma srovnávacích otců pro zpřesnění odhadů plemenných hodnot. Nejnověji je zkoušeno použití počítačové rentgenové tomografie (CT) pro hodnocení tělesné skladby živých zvířat.
Rovněž v Německu stavy texlů stoupají. V roce 1975 toto plemeno chovné v počtu zhruba 74 000 bahnic tvořilo 6,4 % populace ovcí v Německu, zatímco v roce 1999 bylo chováno již 230 000 bahnic, což činilo 10 % populace ovcí. Hmotnost zde chovaných bahnic je vyšší než v Nizozemí a činí v průměru 80 kg. Průměrná plodnost byla v loňském roce na úrovni 171 %, selekčním cílem je 200 %. V Německu jsou prováděny testace výkrmnosti a jatečné hodnoty ve staničních podmínkách. V těchto porovnáních dosahuji beránci texel oproti ostatním masným plemenům asi o 10 % horších přírůstků mezi 20 až 42 kg živé hmotnosti, slabší konverzi krmiva, ale naopak lepší jatečnou výtěžnost, výrazně lepší plochu hřbetních svalů, nižší procento ledvinového tuku a jatečné trupy jsou zařazovány do vyšších tříd za zmasilost a ztučnění.
V Belgii je chován texel v extrémně zmasilé formě vyznačující se zdvojením bederních a hýžďových svalů. Bahnice tohoto plemene, označovaného někdy jako Beltex, tvoří 60 % všech bahnic chovaných na území Belgie. Průměrná hmotnost bahnic činí v současnosti asi 65 kg. Chovatelé užitkových stád stále častěji vytýkají tomuto plemeni příliš malý tělesný rámec, který velmi znesnadňuje křížení s rámcovějšími mateřskými plemeny. Z tohoto důvodu v další selekci bude u tohoto plemene pozornost věnována zejména zvýšení velikosti těla v dospělosti, plodnosti a vlastností spojených se zdravím (fitness).
Chov texlů ve Francií začal ve třicátých létech tohoto století. V současnosti je zde toto plemeno špičkovým otcovským plemenem ovcí. Ve Francii je chováno asi 360 000 bahnic texel, z čehož u 15 741 z nich byla v roce 1999 prováděná kontrola užitkovosti. V rámci francouzské populace texla jsou chována zvířata středního až většího tělesného rámce, přizpůsobená pastevnímu způsobu chovu a užívána pro produkci těžších, výborně osvalených jatečných jehňat s hmotností až 50 kg. V roce 1998 byla průměrná plodnost na obahněnou 173 %.
V České republice je v současnosti chováno asi 350 bahnic texel. Je zde chován jak holandský vysoce zmasilý typ, tak zejména rámcovější francouzský typ texla, který se velmi osvědčuje v užitkovém křížení. Ve srovnávacím experimentu jehňata kříženci texel x merinolandschaf dosáhli o 11 % vyšších přírůstků do 100 dní věku, o 7 % vyšší jatečné výtěžnosti a o 27 % větší plochy kotlet (po přepočtu na jednotnou živou hmotnost) než jehňata mateřského plemene merinolandschaf.

Dr. Ing. Michal Milerski, VÚŽV, Praha – Uhříněves

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Komentáře k článku

  1. Dobry den je dobry pařit berana sufolk a ovci texela beltex ? Z duvodu aby jehnata byly vice masity . Jak to bude s porodama nebudou problemy. A nebo berana texela a ovci sufolk.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down