Chovatelé ovcí a koz významnou měrou přispívají k ochraně a údržbě krajiny. Zejména v méně příznivých oblastech a chráněných lokalitách je jejich činnost spojená s pastvou malých přežvýkavců nenahraditelná. Že tím mimo jiné současně naplňují také celoevropské snahy podporující turistické aktivity, by mělo být dostatečným argumentem pro to, aby se chovatelům věnovala náležitá pozornost. V poslední době se však z jejich řad stále častěji ozývá nespokojenost. Vedle dlouhodobě nedostatečné dotační podpoře sektoru chovu ovcí a koz a stále nevyjasněných pravidel ohledně náhrad škod způsobených chráněným vlkem jsou aktuálním zdrojem nevole také legislativní omezení, která zakazují či omezují zákroky, které dosud byly v chovatelské praxi naprosto běžné. Proto jsme oslovili předsedu Svazu chovatelů ovcí a koz, z. s. Ing. Víta Mareše a požádali ho o rozhovor.
Mohl byste na úvod shrnout důvody krize, kterou si v posledních letech prochází chov ovcí a koz?
Hlavní důvody spatřujeme v rozdílném přístupu státu k dotační podpoře pro malé přežvýkavce. A to nejen v porovnání s chovem skotu bez tržní produkce mléka, ale i jiných druhů hospodářských zvířat, kde chovatelé mohou čerpat dotaci na zlepšení životních podmínek. Dále je to nesprávně nastavená intenzita chovu ovcí a koz, zejména v horských oblastech. To se spolu s klimatickými změnami v posledních letech negativně promítá do zajištění krmení pro základní stáda především v zimním období. Velké problémy jsou s odbytem produktů, zejména vlny, ale i jatečních jehňat. Chovatelům ztěžuje podnikání v poslední době také rostoucí počet útoků chráněných šelem, hlavně vlků, ale už i rysů a medvědů. A aby toho nebylo málo, nabývají platnost nová legislativní omezení.
Uváděl jste i nová legislativní omezení, můžete být konkrétnější?
Podle nás je značným problémem doplnění zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti
týrání, ve znění pozdějších předpisů o ustanovení § 9 odst. 1 písm. g), které zakazuje provádět kastraci samců a zkracování ocasů zaškrcením varlat a části ocasu. Toto ustanovení bylo do novely zákona na ochranu zvířat zařazeno na základě připomínek uplatněných v meziresortním připomínkovém řízení. Přitom dosud patřila kastrace samců a zkracování ocasů zaškrcením gumičkou mezi standardní metody i v ekologickém zemědělství. Pokud se ustanovení podle § 9 odst. 1 písm. g) zákona na ochranu zvířat proti týrání nedá zrušit, budeme navrhovat alespoň oddálení jeho účinnosti.
Navíc úpravou vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 342/2012 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností, ve znění pozdějších předpisů, si chovatelé nebudou moci ani provádět některé standardní úkony, například úpravu paznehtů. Respektive je mohou provádět jen způsobilé osoby, tj. veterinární lékař, veterinární technik nebo absolvent střední školy zemědělského nebo biologického směru, který absolvoval kurz organizovaný VFU Brno.
Co by podle vás napomohlo zastavit pokles stavů ovcí a koz?
V první řadě zajištění srovnatelné úrovně dotací pro ovce a kozy s dotacemi pro masný skot.
Dále zavedení dotace na zlepšení životních podmínek malých přežvýkavců. A vytvoření nových dotačních programů. Například na bahnice a kozy zapsané v plemenných knihách a zapojené do kontroly užitkovosti. Nebo na ozdravování od maedi visny, virové artritidy a encefalitidy, paratuberkulózy a pseudotuberkulózy. V neposlední řadě i na podporu prodeje jatečních jehňat a kůzlat.*
