Třetí největší producent ryb v tuzemsku – akciová společnost Klatovské rybářství má ve svých aktivitách ještě speciální doplňkovou činnost, a to chov kachen divokých a bažantů obecných. Vedle ryb, jejichž celková produkce ročně dosahuje kolem tisíce tun, vyprodukovali letos rybáři ze šumavského podhůří například ještě 90 tisíc kachňat březňaček a 40 tisíc bažantích kuřat. Ta z velké části mířila do honiteb mysliveckých sdružení.
Akciová společnost Klatovské rybářství vznikla privatizací jako nástupnická organizace Státního podniku Klatovské rybářství v roce 1994. Svými 113 stálými zaměstnanci obhospodařuje 411 rybníků o výměře 2300 hektarů, na nichž dosahuje roční produkce přes 1000 tun ryb. Z toho až 45 procent vyváží do nedalekého Německa.
Největší objem výroby, a to 850 tun, připadá na kapra, jež je současně dominantním exportním artiklem. Z pohledu produkce není zanedbatelný ani doplňkový sortiment ryb počínaje 120 tunami pstruha duhového a sivena a konče téměř 50 tunami, které zahrnují například lína, marenu, dále býložravé ryby jako amura, tolstolobika nebo tolstolobce a samozřejmě i dravce, tedy štiku a candáta včetně sumce.
Vedle chovu, šlechtění a prodeje živých ryb se společnost zabývá také finalizací rybí produkce ve vlastním zpracovatelském provozu v Tajanově, kde ročně zpracují na 300 tun sladkovodních a 80 tun mořských ryb. Při takovém objemu výroby je zcela samozřejmé oprávnění, díky kterému mohou finální produkt v podobě chlazené, mražené nebo uzené ryby vyvážet do všech členských států unie.
O pernatou zvěř je zájem
K výčtu dalších aktivit stojí za zmínku již zmiňované speciální chovy drůbeže, kterým i přes jejich zařazení do doplňkového programu klatovští rybáři přikládají velkou pozornost. Jednak proto, že poptávka po kvalitních březňačkách a bažantech za účelem jejich doplnění v honitbách mysliveckých sdružení je velká. A bez ohledu na stav současné legislativy pak i z toho důvodu, že od technologického zvládnutí chovu této pernaté zvěře je jen malý krůček k farmovému chovu, což představuje další možnost zhodnocení – tentokrát v sortimentu tmavého masa. V některých evropských státech, například ve Francii, se za účelem jatečného zpracování farmově chová hned několik druhů divokých ptáků, březňačky a bažanty nevyjímaje. Finální produkty pak nejsou doménou jen vybraných restaurací, ale v různém stupni opracování jsou k dostání i v malospotřebitelské odchodní síti.
„V současné době jsme chovem kachen divokých a bažantů obecných nahradili zčásti tradiční chov pekingských kachen, který pro nás přestával být z důvodu dovozů levných kachen z Maďarska ekonomicky výhodný. Současně nám šlo i o využití již vybudované chovatelské základny ve středisku chovu drůbeže v Myslívě. Zatímco s velkochovem březňačky máme již sedmileté zkušenosti, s intenzivním chovem bažanta obecného se teprve seznamujeme,“ uvedl generální ředitel a předseda představenstva klatovské akciové společnosti v jedné osobě Ing. Jaroslav Průcha.
Intenzivní chov kachny divoké
Počáteční produkce 20 000 kachňat březňaček je dnes již více než čtyřnásobná. Kolem 90 000 jich v různých věkových kategoriích – jednodenní, sedmidenní, dvoutýdenní a třítýdenní – podle požadavků odběratelů putuje nejen do revírů regionálních mysliveckých sdružení, ale například i do podniků jihočeského kraje, dále do východních Čech nebo na Moravu.
„O naše kachny je zájem, protože použitá velkovýrobní technologie maximálně vyhovuje požadavkům na zvěř z hlediska zachování všech původních vlastností kachny divoké. U dodávek starších kachňat to znamená, že kachny neztrácejí plachost a létají, nebo že jsou schopné využít nabídky širokého potravního spektra,“ dodal.
V současnosti mateřské hejno, jež je sestaveno v poměru pohlaví jeden kačer na pět kachen, čítá dva tisíce kusů. Chovné hejno se ke snášce využívá pouze jeden rok s tím, že kačeři se každoročně obměňují. Kachny začínají snášet v březnu ještě v období častých jarních mrazíků. Proto se vejce musejí sbírat i několikrát denně, aby nedošlo k jejich poškození. Ještě před jejich uložením do temperované místnosti se vejce dezinfikují chloraminem. Takto ošetřená se mohou uchovávat při teplotě 8 až 10 °C maximálně do čtrnácti dnů. Nasazování vajec se musí časově zorganizovat tak, aby odchované kachny byly k dispozici v požadované době. Odběratelé sami podle svých zkušeností požadují termín dodání tak, aby kachny byly létavé a za co nejnižších nákladů. V návaznosti na zahájení lovecké sezóny se snáška ukončuje na přelomu května a června. Tím se ale využije potenciálu kachen asi jen ze 70 %, což znamená, že jejich užitkovost kolem 42 až 45 kachňat by mohla být ještě o necelou třetinu vyšší.
Načasování pro stoprocentní spokojenost
„Harmonogram líhnutí je načasovaný tak, aby stoprocentně vykryl dodávky z hlediska termínu, věku a kvality zvířat. Podle harmonogramu objednávek odběratelů líhneme každý týden. O úspěšném líhnutí a plně životaschopném potomstvu se dá hovořit tehdy, když se kachňata vylíhnou najednou během 24 hodin. Největší tlak na odběr kachňat je v prvních třech týdnech v květnu,“ upřesnil hlavní zootechnik střediska chovu drůbeže Karel Panský.
K líhnutí využívají automatické líhně Ekolo z dílny Biosu Sedlčany, které dříve sloužily k inkubaci pekingských kachen, ale jejich jednorázová kapacita 140 000 přirozeně zůstává nevyužita. Podle hlavního zootechnika se technologie líhnutí v sedlčanských líhních z roku 1985 bude ještě dále upravovat, aby zcela vyhovovala podmínkám správné výrobní praxe.
Za specifického teplotního a vlhkostního režimu se kachňata líhnou po 26 dnech a na rozdíl od hrabavé drůbeže se nevakcinují. Pokud se okamžitě neexportují, jako jednodenní putují do odchoven, které jsou temperovány centrálně nebo pod elektrickými kloboukovými kvočnami. Kachňata jsou ustájena na slamnaté podestýlce a krmena přes automatická krmítka kompletními směsmi, takže obsluha není v bezprostředním kontaktu s ptáky. To má praktický význam pro zachování jejich přirozené plachosti. V odchovnách jsou kachny maximálně tři týdny, než si je podle termínu objednávek rozeberou jednotliví odběratelé. Ti, kteří nemají možnost odchovávat kachny v prvních dnech života v temperovaných prostorech, dávají přednost jejich odběru v 21 dnech, kdy jsou kachňata otužilá a mohou již na vodu.
Pro sportovně lovecké účely je kachna zralá ve 110 až 115 dnech. Požadavkem mysliveckých sdružení je, aby tohoto věku kachny zpravidla dosáhly ještě před zahájením jejich lovu, který je povolen vždy od prvního září.
První zkušenosti s bažanty
Podle vyjádření obou zkušených klatovských chovatelů je chov bažantů v každém směru náročnější. Předně k chovu matečného hejna jsou třeba voliéry, takzvané ostruhárny, které se provozují za přísných zooveterinárních podmínek. Další rozdíl je v tom, že bažantí kuřata se povinně vakcinují a až do jednoho měsíce věku se odchovávají v chovatelských zařízeních s možností centrální nebo lokální temperace.
„Loni jsme nakoupili 2000 bažantů, ze kterých jsme do dalšího chovu vybrali 1000 slepic a kolem 140 kohoutů. Hejno má k dispozici voliéru o výměře 6000 m2. Chovné bažanty nepoutkujeme (nepoužívají křídelní spony – pozn. redakce), abychom je zbytečně nestresovali. Osvědčilo se nám sbírat vejce i několikrát za den. Nasazují se podle harmonogramu líhnutí ve vazbě na objednávky odběratelů. Máme objednávky i na jednodenní bažantíky, ale zájem o šesti až osmitýdenní kuřata převažuje. Kuřata odchovávaná z pozdějších líhnutí slouží k přímému doplňování zvěře do bažantnic, kde se loví ještě i na sklonku roku. Dokonce začínáme stavět i odchovné voliéry, abychom vyhověli požadavku na objednávky již plně vyzrálých bažantů,“ pokračoval ředitel Průcha.
Líhnutí vodní a hrabavé drůbeže je přísně oddělené, to znamená, že bažantí vejce se s kachními v líhni nepotkají. Inkubace bažantích vajec trvá 24 až 25 dnů. Do dvou týdnů po vylíhnutí se kuřata povinně vakcinují proti pseudomoru. Proti botulismu se vakcinuje jen na přání odběratele, a to do kožní vrásy pod stehno asi dva týdny před odběrem. Nezbytným chovatelským opatřením je i kauterizace zobáku, kterou v Myslívě provádějí nekrvavou cestou elektrokauterem.
Odchov kuřat
Odchov bažantích kuřat probíhá v bývalých odchovnách pro pekingské kachny. Hala (teplá odchovna) s původní kapacitou 14 000 kachňat je rozdělena na čtyři oddělení. Od nejmenšího pro jednodenní kuřata až po největší, ve kterém jsou bažantíci do věku čtyř týdnů. Jednotlivá oddělení se přizpůsobují nejen velikosti bažantích kuřat, ale i jejich rozdílným požadavkům na teplotu prostředí a světlo. A to tak, že s vyšší věkovou kategorií se teplota v následujícím oddělení postupně snižuje. Asi po měsíci pobytu v temperovaném prostředí jdou bažantíci ještě na další dva týdny do studených odchoven s venkovním výběhem. Teprve potom je ve věku šesti až osmi týdnů odběratelé vypouštějí do vypouštěcích voliér. „V bažantnicích se umisťují do dvou metrů vysokých voliér bez stropu. Bažantí kuřata jež přelítnou se dokrmují již mimo voliéru. Dalším způsobem je odchov bažantíků v klasických voliérách až do doby lovu,“ vyjmenoval hlavní zootechnik.
Také bažanti se krmí komerčními kompletními směsmi s různým obsahem dusíkatých látek odpovídajícímu požadavkům výživy jednotlivých kategorií. Bažantíkům do čtyř týdnů věku se podává směs Bž1, která má nejvyšší obsah dusíkatých látek (okolo 27 %). Jednoduše proto, že u mladých bažantů převažuje živočišná potrava nad rostlinnou, kterou upřednostňují až v dospělosti. Pro bažantí kuřata do šesti týdnů je určena směs Bž2 a dále se krmí Bž3. Nakonec chovným bažantům je určena směs s označením Bž nosnice. Standardně se do napájecí vody ještě přidávají vitamíny A, D3 a E.
Po roce zkušeností s chovem bažantů mohou být klatovští rybáři spokojeni. „Byli jsme si vědomi, že vstupujeme na obsazený trh. Vsadili jsme na kvalitu a stoprocentní vyřízení veškerých objednávek a myslím, že to byl správný krok. Vždyť bažantíky produkujeme prvním rokem a hned jsme se stali největším dodavatelem jedné z vyhlášených bažantnic v republice. Naší filozofií bude i nadále maximálně pokrýt potřeby myslivecké veřejnosti, a to nejen dodávkami pernaté zvěře, ale i dalších pomůcek, například nábojů nebo terčů pro brokovou střelbu,“ prozradil na závěr Panský.
Podle jmenovaných představitelů klatovské akciové společnosti je zazvěřování honiteb zatím jedinou možností, jak naložit s produkcí březňaček a bažantů. Podle zkušeností ze zahraničí ale jsou právě oba druhy pernaté zvěře (březňačka i bažant) perspektivní také jako farmově chovaná zvířata využívaná k jatečným účelům. S tím souvisí nejen bezproblémové zvládnutí technologie intenzivního chovu, ale také finalizace jatečným zpracováním počínaje a propracovanou marketingovou strategií konče.
