V rámci cyklu seminářů VÚVeL Academy VIII – od výzkumu k praxi v chovech hospodářských zvířat proběhl koncem dubna seminář na téma zákaz užívání ZnO a možnosti řešení průjmových onemocnění selat a výkrmových prasat. O aktuální situaci v produkci prasat v České republice přednášel Ing. Jan Stibal, ředitel Svazu chovatelů prasat (SCHP, z. s.)
Mluvil o situaci chovatelů prasat, o zvyšování nákladů a cenách vepřového masa.
Ceny obilovin stále rostou. Stavy prasnic klesají v celé Evropské unii kromě Španělska, kde stoupají. Pokud jde o vývoj nákladů, letos v lednu byly na krmiva 22,63 Kč na kg hmotnosti, cena energií od loňského roku stoupla o 300 % na 3,98 Kč (vloni to bylo 1,15 Kč), celkové náklady tak vzrostly na 39,02 Kč (vloni 32,11 Kč). Realizační cena je asi 28,46 Kč, a proto je rozdíl 10,56 Kč. Chovatelé prasat tedy produkují s velkou ztrátou, přičemž takové problémy mají již od loňska (ztráta 6,90 Kč).
Vlastní zkušenosti s řešením průjmových onemocnění selat popsal MVDr. Arpád Csörgő, praktický veterinární lékař z Gabčíkova.
FirmsFarms Gabčíkovo s. r. o. chová celkem 2300 prasnic, zatýrej se narodí 1750 selat a odstaví 1500 týdně. Prodávají se selata v hmotnosti 25 kg (35 000 za rok), do hmotnosti 115 kg se ročně vykrmí 35 000 prasat. Genetika prasat je DANBRED, sami si odchovávají prasničky (ale od roku 2020 dováží 150 prasniček z Dánska) Poprvé prasničky inseminují ve věku 33–35 týdnů, při hmotnosti 140–150 kg. Výkrmny prasat jsou na jiné farmě než chov prasnic.
Základní stádo na SPF farmě je vakcinované (proti: mykoplasma, flu, glacer, PCV, klostridie, E. coli, parvo, ery). Průjmy se objevují u sajících selat, při odstavu a po přesunu do výkrmu, tedy v nerizikovějších obdobích. V době odstavu se selatům podávají antibiotika v krmivu nebo ve vodě. Čím mají selata vyšší hmotnost, tím lépe snášejí odstav, jak dodal MVDr. Csörgő. Ale také řekl, že je těžké si představit odstav bez zinku a antibiotik. Po porodu, hlavně po technologických zásazích (kastrace, zkracování zubů a ocásků) jsou často selata léčena antibiotiky injekčně. Není výjimkou, že 1–2 dny po porodu jsou všechny prasnice ošetřeny antibiotiky.
V chovu vakcinují zaměřují se na welfare a pravidelné kontroly ve stájích. Důležitá je vnější (oplocení, karanténa dob vážených zvířat) i vnitřní biosekurita (vstup zaměstnanců na farmu, manipulace mezi stájemi a farmami).
O clostridiích jako spolupůvodcích novorozeneckých průjmů informoval MVDr. Jan Bernardy, Ph.D. (VÚVeL) l
O příčinách a řešení poodstavových průjmů mluvil MVDr. Jiří Malášek.
Možnost řešení salmonelových průjmů pomocí vakcinace byl název přednášky MVDr. Jána Matiašovice, Ph.D. (VÚVeL).
O budoucnosti užívání VLP v terapii průjmů v chovech prasat přednášel MVDr. Jiří Bureš, ředitel ÚSKVBL.
Doc. RNDr. Ivan Rychlík, Ph.D. (VÚVeL) vysvětlil využití probiotik jako alternativy k léčbě průjmů selat.
*
