Od konce druhého čtvrtletí loňského roku konečně ukázala ekonomika chovatelům prasat svoji vlídnější tvář. Cena jatečných prasat rychle narostla a od té doby se stále drží na poměrně vysokých úrovních. Za vším je samozřejmě třeba hledat vliv afrického moru prasat. Právě jeho působení je však velmi nevyzpytatelné a může chovatelům způsobit i mnohé bolení hlavy.
Vývoj ceny jatečných prasat v posledních dvou letech naprosto opustil veškerá zaběhlá schémata. Nejprve v roce 2018 zůstala cena v průběhu prakticky celého roku bez jakýchkoli větších výkyvů na úrovni okolo 35 Kč/ kilogram JUT. Nákladová cena přitom byla mnohem vyšší a chovatelé tak dlouhou dobu jen kumulovali ztráty. Březen loňského roku konečně přinesl pozitivní změnu. V průběhu dvou měsíců zdražila prasata o deset korun na každém kilogramu. Do zaběhaných kolejí tradičního běhu cen se však nevrátila. Od pololetí, kdy se na tuto úroveň dostala, až do pozdního podzimu zůstala opět téměř bez pohybu a poté, těsně před koncem roku, dokonce ještě znovu podražila. V západní Evropě ustanovila nové rekordní hodnoty a i přes pokles na počátku roku stále zůstává cena o dvanáct korun vyšší než ve stejné době loňského roku.
Hledat důvody takto neobvyklého vývoje není nijak obtížné. Za vším stojí africký mor prasat (AMP) a nadvýroba v Evropské unii (EU). Skutečnost, že EU musí každoročně vyvézt osm až deset procent výroby, není žádným tajemstvím. Proto je úspěch nebo neúspěch na exportních trzích rozhodujícím faktorem pro tvorbu ceny v celé Evropě. V tomto případě stojí za nárůstem ceny šíření AMP v Asii. Nejdůležitější zemí je v tomto regionu bezesporu Čína. Tento největší světový chovatel prasat choval před počátkem šíření nákazy 440 milionů prasat a každoročně produkoval téměř 55 milionů tun vepřového masa. I přes to ale zůstával zároveň také největším světovým dovozcem vepřového masa. Každoročně ho musel tento asijský gigant dovézt více než dva miliony tun. Rychlé šíření viru ale znamenalo, že Čína přišla téměř o polovinu stavů prasat a spolu s tím i o obrovskou část produkce vepřového masa. Odhady mluví o propadu výroby mezi 14 a 20 miliony tun. Vzhledem k tomu, že objem celosvětového mezinárodního obchodu dosahuje přibližně osmi milionů tun, na celém světě není v žádném případě tolik vepřového masa, aby zaplnilo tento obrovský výpadek. Z afrického moru prasat tak budou profitovat i ostatní sektory, které vyrábějí živočišné potraviny.*
Více se dočtete v týdeníku Zemědělec.
