Chov prasat v Evropské unii a v ČR

V několika posledních měsících se chovatelé dojených krav v ČR i v EU obtížně vyrovnávají s opakovanou (a snad již končící) „mléčnou“ krizí. Za dlouhodobou krizi lze v ČR považovat i nepříznivý vývoj v chovu prasat. Obě tyto hlavní živočišné komodity vykazují v EU vysoký převis nabídky nad poptávkou (kolem 14 % mléko a 12 % vepřové maso), v ČR uvádí MZe (2016) za rok 2015 soběstačnost ve výrobě mléka a vepřového masa 131,6 a 55 %.

Cílem příspěvku je stručná analýza vývoje a aktuální situace chovu prasat v EU a ČR, několik údajů poukazuje na výrobu a spotřebu masa ve světě. Uváděné a analyzované ukazatele jsou převzaty z tuzemských a zahraničních statistických výkazů a publikací. Některá výsledky, zejména z posledních hodnocených let, je nutno považovat za orientační. Ekonomické údaje jsou z unijní měny na českou přepočítány v kurzu 1 € = 25,00 Kč.

Na význam chovu prasat v celosvětovém měřítku poukazuje podíl vepřového masa na jeho celkové spotřebě. Podle USDA (2016) tvoří spotřebu masa ve světě ze 40,1 % maso vepřové, z 34,1 % drůbeží, z 20 % hovězí a ze 4,7 % skopové a kozí. Prasata s podílem 19,5 % z celkem 5061 milionů hospodářských zvířat byla v roce 2014 čtvrtým nejpočetnějším druhem (po skotu, ovcích a kozách) ve světě chovaným (graf 1). Ze světové produkce vepřového masa v roce 2013 (113 mil. tun) pocházelo 52,7 % z Číny, 10,5 % z USA a 5,5 % z Německa. Zbývající jedna třetina (31,3 %) masa byla vyrobena v ostatních státech světa. ČR se s produkcí 210,4 tis. tun (0,2 %) umístila v žebříčku 189 států na 44. pozici. Na vysokou variabilitu spotřeby vepřového masa na obyvatele poukazují údaje OECD (2016) za rok 2015. Při průměrné „světové“ spotřebě 12,5 kg je několik států bez vykázaného konzumu (Pákistán, Irán, Egypt, Turecko aj.), nejnižší spotřeba je vykázána v Indii, Tanzanii, Saudské Arábii (0,2 kg) a Ghaně (0,7 kg) a nejvyšší v EU (33 kg), Číně (31,6 kg), Vietnamu (29,1 kg) a Koreji (28,4 kg).

Více si přečtete ve Farmáři č. 1/2017