Chov prasat má v Irsku dlouhodobou tradici a hospodářsky je velmi významný. Ze současného pohledu toto odvětví zahrnuje celkem 716 komerčních producentů. Z nich 422 je integrováno ve společných chovatelských a producentských jednotkách a 131 chovatelů se specializuje jen na produkci selat pro zástav do výkrmu. Zbývající počet jednotek připadá na samotný výkrm jatečných prasat. Pokud se týká počtu prasnic, tak v Irsku je nejméně 31 farem, ve kterých je chováno 1000 a více prasnic a 72 farem s 500 - 900 prasnicemi. V průměru na jednu farmu je chováno 100 až 300 prasnic. V tomto odvětví pracuje více než 12 000 lidí.
Neoddělitelnou součástí produkce jatečných prasat v Irsku jsou jatky, ve kterých mají chovatelé svoje vlastnické podíly. Zpracovatelský sektor prošel v polovině 80. let celkovou konsolidací. Nyní 19 velkokapacitních porážek splňuje veškeré požadavky EU na tzv. "exportní standard". V nich bylo v r. 1999 poraženo 3,3 miliónů jatečných prasat. V ostatních, převážně lokálních jatkách, bylo poraženo cca 0,4 mil. prasat, takže celková roční produkce činila 3,7 mil. kusů o porážkové hmotnosti kolem 70 - 80 kg živé hmotnosti.
V Irsku je sektor vepřového masa zabezpečuje plnou soběstačnost spotřeby, přičemž zhruba polovina jeho produkce je určena pro vývoz do zahraničí. Mezi hlavní země, do kterých Irsko vyváží vepřové maso, patří Velká Británie, Německo a Francie. Mimo členské státy EU je to také Japonsko, USA a Rusko. Proto míněná konsolidace jatek úzce souvisela s jejich modernizací tak, aby tyto plnily exportní standardy nejen do členských států EU, ale především do USA. Celková produkce vepřového masa v Irsku se pohybuje kolem 270 tisíc tun, z toho zhruba 130 tisíc tun je určeno na export. Odbyt se provádí prostřednictvím zpracovatelských svazů: Glambia, Galti Pork, Don Pork + Becon, Deni Pork
V Irsku je běžně uplatňován systém klasifikace jatečných prasat SEUROP, který je základním předpokladem splnění exportních standardů. Klasifikační agentura je součástí MZe. V případě klasifikace jatečného skotu jsou klasifikátoři zaměstnanci MZe, v případě klasifikace jatečných prasat se jedná o zaměstnance příslušných jatek, jejichž práci kontrolují inspektoři MZe. Vzhledem k nízkým porážkovým hmotnostem se v Irsku nekastrují kanečci, takže ve výkrmu je dosahováno lepší efektivnosti i zpeněžování.
Identifikace zvířat v Irsku
Základním předpokladem pro objektivní zpeněžování jatečných prasat je jejich evidence a registrace. Podle legislativy ES musí být v jednotlivých členských státech zaveden tzv. systém „vysledovatelnosti zvířat“, který vychází z těchto informací:
- jména a adresy chovatele (držitele) prasat,
- čísla stáda (chovu, farmy etc.),
- individuálního označení zvířete,
- záznamů o každém přesunu zvířete,
Případný prodej do jiného členského státu, EU (musí zapadat do jednotného systému evidence a registrace zvířat. Evidenci a registraci hospodářských zvířat a vše co s ní souvisí v Irsku zabezpečuje Ministerstvo zemědělství v Dublinu. Požadavky na identifikaci a registraci všech druhů hospodářských zvířat v obecných principech vymezuje Směrnice rady č. 92/102 ze dne 27.11.1992. Pro chov prasat z ní vyplývá, že každý členský stát EU musí vést seznam všech chovatelů a producentů prasat podle jednotlivých farem a výkrmen a evidovat všechny kategorie prasat, včetně jejich pohybu (evidence narození, prodejů, úhynů, porážek na jatkách atd.).Touto směrnicí se také ukládá majitelům (držitelům) zvířat je individuálně označovat přidělenou číselnou řadou. Číselné řady pro jednotné označování a vedení příslušné evidence zvířat přiděluje chovatelům v příslušném členském státě pověřená kompetentní organizace.
Každý držitel skotu i prasat si musí založit a vést vlastní registr uvádějící počet zvířat chovaných na příslušném statku (farmě). Registr musí obsahovat aktualizované záznamy o všech narozeních, úhynech a o pohybu zvířat ( počty zvířat, které se týkají každého přírůstku, případně úbytku), s uvedením původu zvířat, nebo místa určení a datumu takového pohybu zvířete. Pro chovatele prasat je důležité, že v případě chovu čistokrevných a hybridních prasat, která jsou zapsána v registru stáda v souladu se Směrnicí rady 88/661/EEC (11) může být uznán, podle postupu uvedeného v Článku 18 Směrnice rady 90/425/EEC, alternativní systém registrace, založený na individuální identifikaci, pokud tento systém poskytuje záruky ekvivalentního obsahu registru.
Šlechtění ovládají giganti
V Irsku se nevyhnul změnám ani přístup k plemenářské práci. Problematika šlechtění prasat a vývoje selekčních metod a odhadu plemenné hodnoty byla v převážné míře přenechána nadnárodním šlechtitelským společnostem, zejména Cotswold a PIC, Newsham a dalším. Tyto společnosti z Velké Británie dodávají do Irska plemenná prasata do mateřské i otcovské pozice. Pro produkci prasnic - matek jatečných finálních hybridů jsou využívány kříženky tj. generace (Large White x Landrase). Do otcovské pozice jsou nasazováni kanci masných linií zmíněných společností. Při prohlídce navštívených chovů a výkrmen jsme mohli konstatovat, že jatečná zvířata vykazovala vynikající zmasilost a velmi dobrý zdravotní stav, bez konstitučních poruch. Tato skutečnost se přičítá selekci na bezstresové linie mateřských, ale i otcovských plemenných zvířat. Průměrný podíl libového masa se v Irsku pohybuje kolem 58 %. Inseminace je uplatňována u 70 % prasnic, 60 % dodavatelským způsobem a 10 % z tzv. podnikových "kančáren". V intervalu cca 3 - 5 let jsou v Irsku otestovány všechny používané hybridizační programy domácích i nadnárodních společností. Testaci zabezpečuje Ministersrvo zemědělství prostřednictvím výzkumného ústavu chovu hospodářských zvířat.
Technologicky na výši
V Irsku probíhá intenzívní renovace farem pokud se týká technologie ustájení i krmení. Tendence je ke skupinovému ustájení prasnic. V navštívených provozech jsme zaznamenali vazné ustájení prasnic v jalovárnách, což však příslušná směrnice EU po roce 2005 již nebude připouštět. Prasata jsou krmena převážně komerčními kompletními krmnými směsmi. Pro jejich výrobu musí být do Irska dováženy hlavní komponenty (ječmen, pšenice, sojová moučka, rybí moučka a další). V jejich produkci není Irsko soběstačné. V krmivářství je vysoce rozvinutá poradenská činnost.
Ekologická likvidace kejdy
Problém chovu prasat v Irsku je ekologický odkliz kejdy. Chovatel, který chce zřídit farmu o více než 400 prasnicích, musí žádat o licenci z důvodu omezování znečištění životního prostředí. Od 1999 nesmí množství dusíku z vyprodukované kejdy překročit 170 kg na 1 ha. V současné době probíhá hodně diskusí také nad legislativou EK o šíření zápachu, která se porovnává s nařízeními odvozenými z průmyslového sektoru. Uplatnění této směrnice v zemědělské výrobě způsobuje velké problémy. Modely šíření emisí vytvořené pro průmyslové závody a jejich nadměrné znečišťování ovzduší nejsou v žádném případě vhodné pro přízemní zdroje emisí v zemědělství. Výsledkem jejich aplikací je, že se minimální vzdálenost od okolních budov dostává na několikanásobně vyšší hodnoty. Irští experti v této souvislosti zdůraznili – „Pokud chce EU zachovat ekologicky odpovídající produkci prasat, která by byla rovnoměrně rozdělena po všech členských zemích, pak bude muset standardizovat příslušné směrnice, které jsou stále velmi liberální“. Velký důraz se klade na ochranu zvířat před týráním, což bude mít za následek další snížení počtu chovatelů a porážek minimálně o 3 %.
Ing. Jan Ivánek, CSc.
ředitel odboru evropské integrace MZe ČR
