Polsko, pro které je chov prasat tradičním odvětvím agrárního sektoru, patří s vyprodukovanými 2,5 až 2,8 milionu tun k největším producentům vepřového masa v Evropské unii. Stejně jako v našem případě se ani vstup polských producentů vepřového masa na společný evropský trh neobešel bez velkých změn.
Jedním z příspěvků přednesených na ekonomické konferenci uspořádané u příležitosti 22. setkání osobností agrárního sektoru a vyhlášení 17. ročníku soutěže o nejlepší zemědělského hospodáře Zemědělec roku 2018 byla přednáška Dr. Ing. Piotra Szajnera z Národního ústavu zemědělské a potravinářské ekonomiky ve Varšavě. Ve svém vystoupení zhodnotil sektor produkce vepřového masa v Polsku a analyzoval příčiny současného neutěšeného stavu.
Příčin klesající produkce vepřového masa v Polsku je několik a souvisí s roztříštěnou strukturou zemědělských podniků, dále klesajícím podílem produkce vepřového masa na zemědělské tržní výrobě, dovozem prasat pro masný zpracovatelský průmysl, omezením vývozu v důsledku embarga uvaleného na Rusko, ale i s africkým morem prasat s nímž se chovatelé potýkají ve východních oblastech země.
„Polsko se stalo zemí s nízkou soběstačností vepřového masa, podíl dovozu na zásobování domácího trhu stoupl na 40 % a záporná bilance zahraničního obchodu s vepřovým masem v roce 2016 dosáhla 220 tisíc tun, tj. 342 miliony eura,“ konstatoval na úvod svého vystoupení v Betlémské kapli v centru Prahy Dr. Szajner.
V letech 2000 až 2017 došlo v Polsku k poklesu stavů prasat asi o 33 % na 11,4 miliony kusů, přičemž počty prasnic se snížily bezmála o polovinu (o 45 %), respektive na 900 tisíc kusů. Porážky jatečných prasat tak klesly o 33 % na 15,4 miliony kusů.
„Od roku 2008 se výrazně zvýšil dovoz selat na přibližně 6,8 milionu kusů, což se následně odrazilo v poklesu zájmu o chov prasnic a produkci zástavových selat. Tlak na dovoz vytváří masný zpracovatelský průmysl, který očekává velké objemy dodávek suroviny se stanovenými parametry masa. Zemědělské podniky specializující se na výrobu vepřového masa dovážejí selata moderních genofondů, které se vyznačují vysokou efektivitou výkrmu. Produkce vepřového masa v zemědělském sektoru byla předmětem hlubokých strukturálních změn a modernizace. S chovem prasat skončily malé neefektivní zemědělské podniky, které současně nebyly schopny plnit legislativní normy EU. V roce 2017 tak v Polsku bylo asi 200 tisíc farem a průměrná velikost stáda se zvýšila na šedesát prasat. Ale konkurence z EU 15, například Dánsko, Irsko a Nizozemsko vykazuje průměrnou velikost chovu s počtem převyšujícím jedenáct set zvířat. V Belgii, Francii, Španělsku, Německu a Velké Británii se na farmách chová v průměru 300 až 800 prasat,“ pokračoval zástupce polského ústavu zemědělské a potravinářské ekonomiky.
Více se dočtete v časopisu Náš chov
