Odborníci z prvovýroby, výzkumu a služeb se setkali v Průhonicích na tradičním semináři, aby se dozvěděli o současném stavu a perspektivách chovu prasat v Polsku, Slovensku, Rakousku a Spolkové republice Německo. Účastníci si mohli také vyslechnout o probíhajících opatřeních k tlumení výskytu salmonel v chovech.
Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě uspořádal ke konci března v Kongresovém centru VÚKOZ v Průhonicích mezinárodní seminář o vývoji chovu prasat v okolních zemích. Jeho název Kam směřuje chov prasat v okolních zemích nebyl vybraný náhodně. Nejpádnějším argumentem hovořícím pro jeho obsahovou náplň je především skutečnost, že sousední státy jsou pro nás z hlediska obchodování s komoditou vepřové maso rozhodujícími partnery. Skoro tři roky jsme i na společné lodi evropského trhu a zkušenosti chovatelů z Rakouska nebo Spolkové republiky Německo, tedy členů patnáctky, mohou být podnětem pro únik z krize, ve které se tuzemský chov prasat momentálně nachází.
Chov prasat v Rakousku
O vývoji chovu prasat v Rakousku hovořil Ing. Johann Schlederer z Österreichische Schweineborse (Rakouská burza s vepřovým masem), Linz. Uvedl, že po vstupu Rakouska do Evropské unie v roce 1995 se významně snížily celkové stavy prasat i počet podniků, které se produkcí jmenované komodity zabývají. Vyjádřeno konkrétními čísly jsou pak současné stavy prasat o více než 500 tisíc nižší, když ze 3,7 miliónu klesly na 3,16 miliónu v loňském roce. Stavy prasnic se za stejné období snížily z 385 000 na 316 000 kusů. Rovněž 110 000 podniků, ve kterých bylo evidováno alespoň jedno prase, se zúžilo na současných 45 000 chovatelských subjektů.
„Naším vstupem do unie měla situace v chovu prasat dramatický vývoj. Vedle uvedeného snižování stavů prasat se snižovaly také počty farem, které prošly výraznou strukturální změnou. Podstatně se zvýšily kmenové stavy prasat a zlepšením užitkovosti se podařilo zachovat roční produkci jatečných prasat na úrovni kolem 4,5 milionu kusů. Daří se nám také udržovat soběstačnost v produkci vepřového. Na zvýšený tlak dovozů reagovaly jatky navýšením produkce výroby o 40 %. Ovšem spotřeba vepřového masa u nás je dlouhou dobu konstantní a dosahuje přibližně 56 kg na osobu. Proto jsme se zaměřili na vývoz zpracovaných výrobků, se kterými obchodujeme ve 35 zemích, včetně České republiky. Podle mého názoru by ale příliv rakouských dovozů na český trh neměl být problém, protože výrobky jsou ve vyšší cenové hladině, kterou oslovujeme jen vybranou skupinu zákazníků. Rozuměl bych obavám v případě, že bychom levným zbožím tlačili tuzemskou cenu dolů, ale to není náš případ,“ prohlásil Ing. Schlederer, který je již dvanáct let ve funkci prostředníka při vyjednávání cen mezi chovateli na straně jedné a jatkami na straně druhé.
Pokud jde o genetiku rakouských prasat, tak z Schledererovy prezentace vyplynulo, že je založena na trojplemenném křížení s využitím plemen edelschwein (bílé ušlechtilé) a landrase v mateřské pozici a pietrain v pozici otcovské. Plodnost prasniček – kříženek je na úrovni 21,5 odchovaného selete na prasnici za rok. A nakonec ve výkrmu se dosahuje průměrného přírůstku 750 gramů. Dobrou rentabilitu chovu prasat vykazují větší podniky, ať již ve specializovaných farmách se 100 až 200 prasnicemi s návazností na výkrm, tak v provozech s minimální kapacitou ustájení pro 500 výkrmových prasat.
Chov prasat v Německu
Také v Německu a Bavorsku zaznamenávají od vstupu do unie trvalý pokles počtu chovatelů, a to z 208 tisíc, respektive 62 tisíc v roce 1996, na 91 tisíc, respektive 26 tisíc v roce 2005. Zatímco stavy prasat v Bavorsku se za posledních pět let drží přibližně na konstantní úrovni 3,6 milionu kusů, ve Spolkové republice Německo vykazují stoupající trend, konkrétně stouply z 25 500 000 na 26 500 000 prasat (v roce 2005 to bylo ještě o 400 000 prasat více). Tomuto trendu odpovídá i výroba jatečných prasat ve zmiňovaných zemích. Zatímco v Bavorsku se ustálila na více než pěti milionech kusů, v Německu došlo ve zmiňovaném období k navýšení produkce o více než osm milionů na 48,3 milionu poražených prasat v roce 2005. Rozdílný vývoj je také v počtu zpracovatelských provozů, zatímco v Německu se jejich počet zvyšuje, v Bavorsku je tomu naopak.
Německými chovateli využívaná genetika prasat se opírá o plemena landrasa a německý large white (bílé ušlechtilé) z mateřských plemen a pietrain z otcovských plemen. Při průměru 2,26 vrhu na prasnici dosahují 21,6 odstavených selat za rok. Průměrný denní přírůstek ve výkrmu je na úrovni 720 gramů.
„Výhled chovu prasat v Bavorsku do roku 2020 bude nadále ve znamení poklesu počtu chovů a ve změně jejich struktury. Odhadujeme, že dvě třetiny přibližně ze tří tisíc chovů by mělo mít ve své evidenci více než 200 prasnic. Téměř polovina z odhadovaných šesti tisíc chovů, které budou i po roce 2020 pokračovat ve své činnosti, budou mít k dispozici kapacity s koncentrací převyšující jeden tisíc ustájovacích míst,“prozradil Ing. Martin König z EGZH, Mnichov.
Chov prasat v Polsku
Chov prasat v Polsku patří k nejvýznamnějším sektorům zemědělské prvovýroby a v rámci živočišné výroby si udržuje dominantní postavení. V současnosti jsou celkové stavy prasat na úrovni necelých devatenácti milionů kusů. Z tohoto stavu připadá deset procent na populaci prasnic, z nichž je více než 31 000 v kontrole užitkovosti.
Pokud jde o velikost plemenných stád, nachází se v Polsku nejvíce farem s počtem prasnic od 25 do 50 kusů, ovšem velký podíl je menších podniků. „Stát se snaží podporovat farmy rodinného typu. V plemenných chovech by bylo třeba zvýšit počty prasnic alespoň na 50 až 100 kusů. Obdobně by se mělo postupovat i v produkční sféře. Našim chovatelům jatečných prasat by prospěla koncentrace výroby. Současná nízká výrobní kapacita a roztříštěnost podniků je příčinou nevyrovnané kvality vepřového masa,“ upřesnil Dr. Tadeusz Blicharski ze šlechtitelské společnosti Polsus - agro, sp. z o. o., Varšava.
K nejvyužívanějším mateřským plemenům prasat v Polsku patří polská landrasa a velké bílé polské. Zastoupena jsou ještě další plemena, a to belgická landrasa a pulawské černostrakaté, které je zařazeno mezi genové rezervy. Z otcovských plemen je v Polsku nejpopulárnější duroc, za ním následují pietrain a hampshire. Oblíbená je také hybridní kombinace duroka s pietrainem. Chovatelským cílem u mateřských plemen je šlechtění na plodnost a intenzitu růstu, u otcovských plemen se zaměřuje pozornost zejména na zvyšování podílu libové svaloviny. Užitkovost prasnic je na průměru 20,09 odstavených selat. Ve výkrmu se dosahuje průměrného přírůstku 650 g.
„V posledních letech produkce polského vepřového masa stejně jako drůbežího stoupá. Patříme k pěti největším vývozcům prasat v Evropské unii. Máme před sebou ale ještě dlouhou cestu, abychom své současné pozice udrželi,“ uzavřel své vystoupení polský odborník.
Chov prasat na Slovensku
„Současná situace v chovu prasat na Slovensku je kritická. Celkové stavy prasat za poslední čtyři roky klesly o více než 30 procent na 1,1 milionu kusů. Došlo také k radikálnímu snížení početních stavů prasnic, které za stejné období představovalo pokles o 40 631 kusů, tedy na necelých 77 tisíc prasnic. Zhoršená ekonomická situace v chovu prasat ovlivnila také připouštění prasnic a prasniček, které se snížilo téměř o 50 procent. Tím přirozeně klesla produkce selat o 29 % na 1436 tisíc kusů. A výsledek je takový, že v současné době se na Slovensku obchoduje s exportovanými odstávčaty z Nizozemska za neúměrně vysoké ceny, které byly loni v průměru 54,34 eura. To představuje zatížení nákladů na kilogram vyrobeného masa o 11 Sk. Mnohdy s dovezenými selaty do chovů zavlečeme nebezpečné choroby, například PRRS, dyzentérii nebo proliferativní enteropatii vyvolanou Lawsonia intracellularis, což ve finále výrobu opět prodražuje. Pokud chceme uvažovat o konkurenceschopnosti, musíme volit jinou cestu. A produkce vlastních selat je zásadní podmínkou,“ komentoval neutěšený stav předseda slovenského svazu chovatelů prasat MVDr. Andrej Imrich.
Hluboká krize v realizačních cenách za jatečná prasata, která byla hlavním důvodem snižování stavů, nepřipouštění prasnic a nakonec i ukončení některých provozů však bere trpělivost i špičkovým chovatelům. Podle MVDr. Imricha teprve nyní vláda Slovenské republiky začíná naslouchat a spolupracovat se slovenským svazem chovatelů prasat na celém systému podpor, které by směřovaly mimo vybavení stájí moderními technologiemi také do zdravotního programu nebo kontroly užitkovosti. Součástí vypracovaného návrhu je i zabezpečení propagace slovenského hybridizačního programu, který je postavený na křížení BU x L a zapouštění prasniček F1 generace (BU x L) plemeníky yorkshire nebo pietrain, či jejich hybridními kombinacemi, včetně hampshire x pietrain nebo duroc x pietrain.
(Informace o probíhajících opatřeních k tlumení výskytu salmonel v chovech prasat přinese květnové číslo časopisu Náš chov.)
