19.06.2001 | 10:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Chov skotu v Číně

Čínská lidová republika je zemí, která na nás působí lehce exotickým dojmem. K naší škodě jsme možná až příliš rychle zapomněli na fakt, že ještě před 12 lety patřil čínský trh k našim největším zahraničním odbytištím. Dnešní Čína má celou řadu specifik, které je nutné zohlednit jak při cestování po Číně, stravování se v Číně, tak i v případě úvah o proniknutí na tento obrovský trh.

Základní fakta o Čínské lidové republice

Rozloha: 9 596 960 km2
Populace: 1,2 miliardy
Hlavní město: Peking (12,6 miliónů)
Náboženství: oficiálně ateisté; konfucianismus, buddhismus, taoismus (bez statistických údajů); muslimství (14 mil.), křesťanství (7 mil.)
HDP na osobu: 860 USD
Inflace: 2,8 %

Čína je nejlidnatějším státem světa a z tohoto pohledu představuje obrovský trh pro zemědělské produkty. Narůstající populace, omezené zdroje orné půdy a změny v mezinárodní politice ČLR jsou faktory, které významně ovlivňují zajímavost Číny pro zahraniční partnery. Jedním ze znaků, které jsou typické pro rozvojové země, je zpravidla vysoký podíl lidí pracujících v zemědělství a zároveň poměrně vysoký stupeň samozásobení obyvatel potravinami. Čína je toho dokladem se 45% podílem aktivní populace pracující v zemědělství a téměř 60% stupněm samozásobení potravinami, především pak ve venkovských oblastech.
Z tohoto pohledu se většina zahraničních společností snaží se svými produkty proniknout především do velkých měst a jejich okolí, které představují cílovou skupinu s relativně vysokou kupní sílou. Vzhledem k tomu, že veškerá půda je stále vlastněna státem a zemědělcům je pouze pronajímána, a zároveň vzhledem k vysokému stupni ruční práce, respektive práce s minimem mechanizace je téměř nemožné, aby ČLR v krátkodobém časovém horizontu byla schopna konkurovat v oblasti produkce potravin jiným státům.
Další důležité specifikum vyplývá z počtu obyvatel. Zatímco Čína představuje 23 % celosvětové populace obyvatel, disponuje pouze 7 % orné půdy, která je 100% vlastněna státem a zemědělcům pouze dlouhodobě pronajímána. Pokud by došlo ke změně vlastnických vztahů (jak se o tom neveřejně v Číně diskutuje), představovaly by především oblasti střední a jižní Číny při použití vhodných technologií obrovský produkční potenciál
Zemědělská výroba a především pak živočišná výroba nabývá v posledních letech stále více na významu. To potvrzuje i fakt, že zatímco v roce 1980 se živočišná výroba podílela pouze 14 % na celkových zemědělských tržbách, činil v roce 1999 tento podíl již 31 %. Stále častěji se poptávka zákazníků nezaměřuje jenom na kvantitu, ale i na kvalitu živočišných produktů. Dnešní mladá generace chce žít americkým či evropským způsobem života. Tomu odpovídají i měnící se konzumní návyky, což je patrné téměř u všech živočišných produktů.

Vepřové maso
Čína je největším producentem a konzumentem vepřového masa na světě, V roce 2000 se podle posledních odhadů vyprodukovalo 40,5 miliónů tun vepřového masa, což představuje zvýšení produkce o 3 % oproti roku 1999. Průměrná spotřeba na hlavu nyní dosáhla v roce 2000 31,2 kg a zvýšila se o 4 % oproti roku 1999. Především „střední třída“ obyvatel stále častěji upřednostňuje libové vepřové maso.

Drůbeží maso
V produkci masa drůbežího je Čína na druhém místě za USA a odhaduje se, že roční produkce dosahuje 12,5 až 13 miliónů tun. Průměrná spotřeba na hlavu vzrostla z 5 kg v roce 1995 na 9,7 kg v roce 1999. Vzhledem k velmi specifickým konzumním návykům v rozsáhlých regionech Číny je třeba upozornit na vysokou oblibu konzumace „odpadních produktů“ při produkci drůbeže, jako například drůbeží tuk, krky, plovací blány a běháky, „biskupy“, kůže a vnitřnosti. Do tohoto množství patrně není započtena čínská specialita – 19 až 20 dnů inkubované drůbeží vejce. Po uplynutí této doby je inkubace násilně ukončena a celý obsah vejce se potom upravuje buď pečením nebo grilováním. Podává se jako skutečná lahůdka – „jednohubka“ po celý den jak v restauracích, tak i v nejrůznějších „fast food“ podnicích.

Hovězí maso
Hovězí maso nepatří ke běžným potravinám v čínském jídelníčku. V posledních letech roste zájem o jeho spotřebu, což potvrzuje meziroční nárůst v letech 1999 až 2000 o více než 6 %, Tato oblast živočišné výroby však naráží na celou řadu problémů spojenou především s nízkou kvalitou masa produkovaného původním domácími plemeny. Právě to je prostor pro využití genetických zdrojů ze zahraničí s cílem zajištění kvalitního hovězího masa.

Plemenná skladba v chovu skotu v Číně
Početní stavy
Celkem 140 000 000
Vodní buvol 24 000 000
Yellow cattle (skupina žlutého skotu) 100 000 000
Holštýn + kříženci 4 000 000
Simental – čistokrevný 30 000
Simental – kříženci 12 000 000

Do roku 1949 v Číně de facto neexistovala ani mléčná ani masná plemena. Všechna nativní domácí plemena byla využívána především v tahu, v omezené míře k jiné produkci. V současné chvíli je v ČLR chováno 34 domácích plemen. Nejpočetněji je zastoupena skupina žlutého skotu, která představuje celkem 28 nejrůznějších regionálních plemen různé velikosti, živé hmotnosti, užitkovosti a také důležitosti. Dále je chováno pět plemen jaků a vodní buvoli. Na území Číny jsou dnes uznávána čtyři plemena vyšlechtěná na území Číny a sedm plemen dovezených.

Skupina plemen označovaných jako yellow cattle přestavuje 28 plemen chovaných v jednotlivých regionech Číny. Tato plemena se vyznačují poměrně velkou variabilitou tělesných rozměrou, kdy je udávána výška v kohoutku od 100 do 128,5 cm u krav s živou hmotností od 197 do 415 kg. Podle posledních výsledků výzkumu se hovoří o rozdělení plemen „yellow cattle“ do tří skupin:
1. mongolský typ – severní oblasti Číny a západní pastevní oblasti,
2. střední typ – patrně kříženec mongolského typu a zebu, charakteristický pro střední oblasti Číny,
3. jižní typ – střední a jižní část Číny, nejmenší tělesný rámec od řeky Changjiang až po ostrov Hainam,
Podle odhadů Cungena a Longwortaha (1998) se užitkovost skupiny plemen yellow cattle pohybuje na úrovni 1000 kg mléka za 180 až 270denní laktaci s obsahem tuku 4,5 až 7,5 %

Jak – chován především ve vysokohorských oblastech (3000 až 5000 m. n. m) Vyznačuje se velmi pozdní dospělostí a v šesti letech lze zjistit hmotnost býků asi 400 až 500 kg a krav v rozmezí 180 až 270 kg. Užitkovost za 150denní laktaci se pohybuje na úrovni 350 kg s obsahem 6,5 % tuku.

Vodní buvol – je typický pro monzunové oblasti s vysokou úrovní srážek. Jde rovněž o plemeno pozdní, dosahující v dospělosti hmotnosti 500 až 600 kg u býků. Je typickým zástupcem skotu s užitkovostí v tahu. Dojena je pouze nepatrná část populace buvolů, přičemž je u 8 až 10 měsíců laktace dosahováno užitkovosti 500 až 1000 kg mléka.

Do skupiny plemen vyšlechtěných v Číně patří především čínský černostrakatý skot, dále pak Shanbe, Xinjiang Brown a Caoyuan Red. Poslední tři zmíněná plemena jsou chována jako skot s kombinovanou užitkovostí. U plemen dovezených se kromě holštýna a simentálského skotu můžeme setkat se skupinou francouzských masných plemen, mléčným shorthornem atp.

Mléko
Oblastí, ve které lze do budoucna očekávat patrně největší nárůst, je chov dojeného skotu. Obecným požadavkem je snaha o zvýšení spotřeby mléka ze současných 6,5 kg na osobu a rok na 9 kg v roce 2005. Zde je nutné zdůraznit, na jak nízké úrovni se pohybuje spotřeba mléka a mléčných výrobků v porovnání se světem, jestliže celosvětový průměr spotřeby mléka činí asi 100 kg na osobu a rok, v zemích s rozvinutou ekonomikou pak 205 kg. Z celkového počtu 140 miliónů krav je pouze 4,7 miliónu krav uváděno jako „krávy dojené“ a průměrná užitkovost je odhadována na asi 2000 kg mléka za laktaci. Protože v zemi neexistuje jednotný a centralizovaný systém KU ani dalšího zpracování dat, je důvěryhodnost těchto údajů sporná. Podle zasedání ICAR z roku 1997 (International Workshop of Animal Recording for Smallholders in Developing Countries) je nutné zavést rutinní způsoby nezávislého provádění KU a odhadu plemenných hodnot dle předepsaných standardů. Nezbytné je rovněž intenzivně pracovat na šlechtění skotu s cílem zvýšit jeho užitkovost.
KU jako taková v podstatě neexistuje. Měření a vážení je prováděno pouze zaměstnanci jednotlivých podniků. Nízká důvěryhodnost dat ovlivňuje i celou oblast šlechtění a selekce skotu. Efektivitu jednotlivých kroků šlechtění ovlivňuje celá řada ukazatelů, jako je velikost stád, podíl zvířat zapojených do KU, počet testovaných býků, počet dcer po testovaných býcích. V roce 1995 bylo pouze 35 000 holštýnských krav zapojeno do standardních systémů KU.
Předložené informace potvrzují v úvodu zmiňovaný fakt, že Čína má svoje specifika, která musíme mít na zřeteli. Z uvedených statistických údajů je však také patrné, že Čína představuje skutečně velký trh s obrovským potenčním potenciálem.
Josef Kučera, Roman Šustáček

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down