I přes současnou stagnaci je farmový chov brojlerových králíků v České republice životaschopným odvětvím živočišné výroby. Je jen ke škodě věci, že za tohoto stavu se domácím chovatelům i zpracovatelům výrazně snižují šance k tomu, aby uspěli v konkurenci na společném evropském trhu. Bez možnosti čerpání finančních prostředků od státu k pořízení nových chovatelských kapacit včetně technologického vybavení, navíc hrozí, že z tradičních odbytišť je vytlačí země, kde se chov brojlerových králíků dotuje a podporuje.
Z iniciativy tuzemských farem brojlerových králíků K K Jiří Kočár a Ladislav Janíček a italské firmy Eurotrafic se 22. října letošního roku v Jaroměřicích nad Rokytnou konalo premiérové setkání chovatelů a zpracovatelů brojlerových králíků České a Slovenské republiky. Kolem sta zájemců tak podpořilo akci, věnovanou především praktickým zkušenostem, od technologie ustájení, přes výživu a krmení, vlastní chov a zoohygienu až po odbyt a zpracování brojlerových králíků.
Západ jde cestou
rodinných farem
Hned v úvodu zástupce spoluorganizátorské firmy Gianni De Carli seznámil chovatele se současnou užitkovostí brojlerového králíka HYLA a možnostmi nákupu chovných zvířat rodičovských i prarodičovských linií tohoto genofondu. Vzhledem k absenci tuzemských výrobců klecových technologií pro faremní chovy byla zajímavá i jeho nabídka nových a renovovaných klecí, včetně příslušenství z Itálie.
V závěru svého vystoupení zhodnotil současnou situaci v chovech brojlerových králíků západní Evropy. Podle něho v této oblasti převažují farmy rodinného typu, které jsou z pohledu samotného přístupu ke zvířatům výhodnější. Aby farmář uživil rodinu a byl rentabilní, musí mít 360 hnízd (odpovídá počtu chovných samic) a užitkovost na jednu samici by neměla klesnout pod 60 králíčat za rok.
Králíkářský boom na Slovensku
Zatímco v tuzemsku neexistují nová chovatelská zařízení a k chovu brojlerových králíků se adaptují i objekty, které původně sloužily i zcela jiným než zemědělským účelům, na Slovensku „rostou“ na pomyslné zelené louce z gruntu nové farmy. Uvedl to předseda Králikárskej únie Ing. Peter Butyka a podle jeho slov slovenští kolegové vznikající kapacity vybavují novými technologiemi za přispění dotačních prostředků unie. K tomu ještě mohou čerpat příspěvek na nákup chovných zvířat od státu. Lapidárně řečeno: Jiná země, jiný mrav! Ale v kontextu společné zemědělské politiky to už tak docela neplatí. Pro všechny členské státy jsou stejná pravidla, ale i možnosti. V širších souvislostech by se o chovu brojlerových králíků – tedy odvětví živočišné výroby – dalo uvažovat i jinak než z pohledu zákona o plemenitbě a šlechtění, který o králících jako hospodářských zvířatech neuvažuje a kterým na odložené žádosti chovatelů argumentují příslušníci jistého úřadu. Králíky lze ale považovat za tradiční zvířata našeho venkova a ten do programu dotační politiky EU rozhodně patří.
Na adresu slovenských chovatelů je třeba poznamenat ještě několik údajů, které podle Petera Butyky vedou ke stabilizaci tohoto mladého odvětví zemědělské prvovýroby na Slovensku a pravděpodobně budou i rozhodovat o konkurenceschopnosti na trhu. Za prvé vysoká koncentrace zvířat, která na rozdíl od západní Evropy čítá několik tisíc hnízd. Za další technicky a kapacitně vybavené specializované zpracovatelské provozy a na konec i dosažení stability ve výrobě speciálních krmných směsí pro jednotlivé fyziologické a věkové kategorie králíků.
Inseminace = ekonomika
Situaci v tuzemských chovech brojlerových králíků krátce zhodnotil předseda Unie chovatelů brojlerových králíků ČR doc. Ing. Karel Mach, CSc. Vyskytující se potíže u chovaných zvířat, pokles plodnosti a užitkovosti přičítá na vrub nerespektování základních principů šlechtitelské práce. Dodal, že maximálního efektu lze dosáhnout jen správným zařazením výchozích prarodičovských linií do hybridizačního programu. To je ale parketa specializovaných firem. Chovatelé by svůj chov měli udržovat nákupem chovných samic – matek a inseminačních dávek otců finálních hybridů.
V současné době je inseminace významným intenzifikačním opatřením v převážné většině chovů brojlerových králíků. S praktickými zkušenostmi vystoupil Pavel Drba, chovatel z Dobříně u Roudnice nad Labem, který patří mezi průkopníky inseminace králíků v tuzemsku. Atest k provádění inseminace králíků tomuto chovateli po několika stážích udělila francouzská šlechtitelská firma Grimaud Fréres, která je současně i dodavatelem u nás nejrozšířenějšího čtyřliniového hybrida HY PLUS. Firmou dodávaný kvalitní otcovský materiál spolu s odzkoušenými přípravky k ředění ejakulátu a k vyvolání spontánní ovulace samic jsou zárukou dosahovaného vysokého procenta březosti kolem 80 procent. Manželé Drbovi formou služby zajišťují inseminaci králíků asi ve třech desítkách farmových chovů nejen v Česku, ale také v Polsku a na Slovensku. K tomu snad jen tolik, že do zahraničí je každá dávka vybavena atestem, potvrzeným obvodním a krajským veterinárním lékařem.
