Většina provozů pro chov brojlerových králíků se nachází v rekonstruovaných objektech, ve kterých lze jen stěží vytvořit optimální prostředí pro ustájení. Navíc řada těchto uvolněných kapacit je vybavena zastaralými technologiemi z počátku devadesátých let, což se negativně promítá do ekonomiky chovu. Českým chovatelům také chybějí dotační prostředky, které je možné získat v některých zemích Evropské unie. O úrovni chovu v České republice, na Slovensku, Polsku, ale i ve Francii a Itálii se hovořilo na semináři, který již poosmé uspořádala Česká zemědělská univerzita v Praze ve spolupráci s Výzkumným ústavem živočišné výroby v Praze Uhříněvsi.
Po patnácti letech od založení prvních faremních chovů brojlerových králíků v tuzemsku je u nás 130 chovů. Z tohoto počtu převažují farmy s menším počtem samic základního stáda.
Chybějí finance
Palčivým problémem českých chovatelů brojlerových králíků jsou finance. Zatímco chovatelé na Slovensku mohou na vybudování a zařízení farmy čerpat až 50% dotaci v rámci sektorového operačného programu Polnohospodárstvo a rozvoj vidieka z unijních fondů, naši producenti tuto možnost nemají. Stejnou výhodu mají například také polští chovatelé. To domácí chovatele ve společném unijním trhu znevýhodňuje.
„K tomu, aby se chovatel uživil, by neměl mít ve stavu méně než 250 hnízd. Tento minimální počet zaručuje rentabilitu výroby. Na druhou stranu hnát chov do velikosti několika tisíc samic také není nutné,“uvedl při svém vystoupení Ing. Lubomír Janovec a dodal: „Současným trendem malých farem je zvětšovat svou kapacitu. Ale z důvodu neexistence dotačních titulů chovatelé vozí ze zahraničí již použité technologie a králíky chovají v zemědělských budovách, které sloužily jiným účelům. Pokud bych měl hodnotit situaci v našich chovech obecně, tak bohužel ve většině farem je klecová technologie na hranici své životnosti.“
Optimismus slovenských chovatelů
Stejně jako v České republice se zvyšuje podíl faremních chovů brojlerových králíků i na Slovensku. Rozdíl je v tom, že na pomyslné zelené louce vznikají specializované králičí farmy, vybavené moderními, plně automatizovanými technologiemi. Jestliže podpory z evropského fondu slovenští chovatelé využívají na vybudování chovných kapacit, pak prostředky ministerstva podohospodárstva jim umožňují dotovat nákup plemenného materiálu a výkon kontroly užitkovosti.
„Velké faremní chovy s kapacitou od 600 do 2000 králic základního stáda se snaží o maximální využití genetického potenciálu produkčních linií za využití všech intenzifikačních faktorů. Optimalizují se systémy krmení i mikroklimatu, stejně jako biotechnické metody chovu. To vše ve vazbě na předpisy Evropské unie, které směřují k ekologizaci zemědělské produkce. Na menších farmách do 200 samic základního stáda se všeobecně produkuje v extenzivním režimu, ovšem vzhledem k nižším vstupům i v těchto chovech dosahují chovatelé přiměřený zisk,“ řekl asi stovce účastníků semináře doc. RNDr. Ján Rafay, CSc., z Králikárskej únie SR.
Inspirace ze zahraničí
O praktické zkušenosti ze zahraničních stáží z Francie, Itálie a Polska se podělil známý chovatel Pavel Drba, který má na své farmě v Dobříni u Roudnice nad Labem zřízena genetická centra se zastoupením otcovských linií většiny u nás chovaných hybridů. Konkrétně jde v našich chovech o nejvyužívanějšího hybrida HY Plus francouzské provenience, dále o italský produkt šlechtění Hyla a německý hybrid Zika.
„Po návštěvě francouzského genetického centra Grimaud Fréres mohu konstatovat, že naše výsledky inseminace jsou na srovnatelné úrovni. Podstatnou změnou je ale sdružování chovatelů do družstva, kde každý má svůj účet s přesnou evidencí příjmových a výdajových položek. Ve výkrmu je moderní automatizovaná technologie Menegin, která umožňuje několikeré dávkování krmné dávky během dne. Mají vyzkoušeno, že tak sníží ztráty na krmivo až o čtyři procenta,“ prozradil Drba.
Obdobně charakterizoval úroveň chovu brojlerových králíků i v Itálii. Z jeho vystoupení dále vyplynulo, že v tomto odvětví zemědělské prvovýroby udělali velký pokrok v Polsku. Za podpory státu chovatelé vybudovali moderní farmy, vybavili je moderní technologií Menegin a chov zastavili francouzskými hybridy HY Plus. Dobrou reprodukci ve svých chovech dosahují inseminací. Využívají k tomu plně funkční genetická centra v Dobříni. Nakonec seskupení polských chovatelů brojlerových králíků ve spolku Hybrida, který zastupuje farmáře jak při zabezpečování podpor od státu, tak při odbytu produkce, nákupu krmných směsí nebo i dopravě králíků na jatky, je bezpochyby dalším krokem vpřed.
„Aby chov brojlerových králíků v naší republice nezanikl musíme začít stavět na tom, co dosud funguje. Máme kvalitní genetický materiál i moderní zpracovatelský provoz v Trhovém Štěpánově. Výrobny krmných směsí již dovedou namíchat kvalitní směsi, ovšem jejich cenu je třeba snížit. Co ještě zbývá, prosadit po vzoru Slovenska nebo Polska podporu králičího programu na ministerstvu zemědělství,“ konstatoval na závěr Pavel Drba.
