Vedle podmínek ustájení se i způsob kastrace stává ukazatelem dosahované úrovně welfare v chovech prasat. Již v roce 2004 EFSA poukazovala na bolestivost kastrace, což o šest let později vyústilo v dobrovolnou deklaraci o alternativách chirurgické kastrace, která je od 1.1.2018 zakázaná. Přestože deklarace není závazná, stává se nástrojem obchodních řetězců pro zvyšování tlaku na producenty vepřového masa. Mají totiž podporu spotřebitelské veřejnosti, která se stále více zajímá o to, v jakých podmínkách (s ohledem na welfare) se zvířata chovají.
Na webináři, který pro chovatele prasat zorganizovala česká technologická platforma pro zemědělství s finanční podporou ministerstva zemědělství, vystoupil také doc. Ing. Jaroslav Čítek. Ph.D. Pedagog z katedry chovu hospodářských zvířat České zemědělské univerzity seznámil účastníky on-line akce s ekonomickými aspekty produkce vepřového masa. Dále poukázal i na tlak veřejnosti volající po dobrých životních podmínkách zvířat. Jejich ukazatelem je i způsob kastrace.
„Historicky se kastrovalo kvůli agresivnímu chování, které negativně ovlivňovalo parametry užitkovosti s následky různých lézí na jatečně upraveném trupu. Později to bylo kvůli eliminaci kančího pachu v mase. Právě maso u něhož se při organoleptickém posouzení na jatkách zjistí výrazný pohlavní pach není podle nařízení ES č. 854/2004 určené pro lidskou výživu. Výkrm kanečků by byl z hlediska produkční užitkovosti nejvýhodnější, ale s věkem a hmotností zvířat se zvyšuje riziko výskytu kančího pachu. Jednu z jeho složek – skatol, lze snižovat i výživou. Například přídavkem fermentovaných oligosacharidů na podporu činnosti a růstu bakterií rodu Bifidobacterium, které inhibují růst bakterií E. coli a Clostridium, jež jsou zodpovědné právě za vznik skatolu. Další výživářskou alternativou je i polysacharid inulin, obsažený například v čekance, topinamburu či slunečnici, a v poslední fázi výkrmu jím lze nahradit škrob. Snížení druhé složky kančího pachu androstenonu produkovaného ve varlatech je již složitější, pozornost se ubírá ke šlechtění. Eliminaci kančího pachu řeší i zpracovatelský průmysl. V souvislosti s kastrací je třeba také vědět, jaký systém budou preferovat spotřebitelé. Produkci vepřového masa z nekastrovaných zvířat by musela předcházet změna veterinární klasifikace z hlediska definice masa nevhodného k lidské výživě, ale i zavedení objektivních metod detekce pachu na jatkách a označování masa kanečků. S ohledem na mediální kampaň, která často nevyznívá pro chovatele příznivě, je nutné zareagovat cíleným marketingem. Změnit postoj veřejnosti k intenzivnímu chovu zvířat a získat důvěru spotřebitele však nebude snadné,“ odhadoval doc. Ing. Jaroslav Čítek, Ph.D.
