Podle mezinárodního srovnání ekonomiky výkrmu prasat, které v rámci projektu InterPIG provádí Ústav zemědělské ekonomiky a informací, se Česká republika neprezentovala vůbec špatně. Zejména v parametrech užitkovosti prasnic, ale i v přírůstcích ve výkrmu prasat dosahovala ve srovnání se šestnácti sledovanými zeměmi nadprůměrných výsledků. Naopak zaostávala v produktivitě práce a v horší konverzi krmiva u kategorie v předvýkrmu.
O konkurenceschopnosti a rezervách tohoto tradičního sektoru zemědělské prvovýroby jsme v televizní diskuzi hovořili s vedoucím oddělení chovu prasat Výzkumného ústavu živočišné výroby, v.v.i., v Kostelci nad Orlicí Ing. Miroslavem Rozkotem, CSc., a manažerem šlechtění prasat společnosti Chovservis, a.s., Ing. Štěpánem Homoláčem.
Jsou podle vás výsledky dosažené v rámci mezinárodního projektu InterPIG chovateli prasat v tuzemsku překvapující?
M. Rozkot
Toto konstatování mne nepřekvapuje, protože naši chovatelé prasat jsou stejně dobří jako ti v ostatní Evropě a v něčem možná dokonce i lepší. Konstatované horší parametry produktivity práce mohou být částečně ovlivněné jiným způsobem evidence. Například těžko můžete srovnávat produktivitu u rodinných farem, kde je velmi pravděpodobné, že její příslušníci nemusí přesně vykazovat odpracované hodiny, s farmami založenými na námezdní práci. Pro statistické vyhodnocení se doplní například fond pracovní doby, který vůbec nemusí souhlasit se skutečně odpracovanou dobou. V komerčních chovech, kde je pracovní doba přesně evidována, se tak může zdát, že se pracuje déle. Rozdílná statistika může zkreslovat výsledky i u avizovaných selat v předvýkrmu. Je třeba vycházet z toho, v jaké hmotnosti se selata do této kategorie převádějí. Právě rozdílný věk může konverzi krmiva významně zkreslovat.
Š. Homoláč
Když jsem před třiceti roky začínal, ukazatele užitkovosti byly na úrovni 20 živě narozených selat, respektive 18 odstávčat od prasnice za rok. Z výsledků za rok 2019 vyplývá, že v průměru se od každé prasnice odstavilo 33 selat, v nejlepších pětadvaceti chovech to bylo dokonce 36 selat. Tento ohromný pokrok nás zcela po zásluze řadí k evropské chovatelské špičce. Velký počet selat ve vrhu se na druhou stranu odráží v jejich nižší porodní hmotnosti, což se projevuje v horších výsledcích u selat v předvýkrmu. Přesto jsme ale schopni dosáhnout u vykrmovaných prasat vynikajícího přírůstku téměř jednoho kilogramu, přesněji 990 gramů, a obstát tak v evropské konkurenci. Myslím si proto, že nižší přírůstek u odstavených selat pro nás není handicap. Naopak jsme schopni i při vysokém počtu selat ve vrhu dosahovat vynikajících výsledků ve výkrmu.*
Více se můžete dozvědět na TV Zemědělec.
