Ačkoliv hysterické reakce související s onemocněním BSE již pomalu opadly, neopouští toto téma stránky evropských médií. Bavorský týdeník Wochenblatt přinesl zajímavý příspěvek, v němž autoři vycházejí ze švýcarských zkušeností a pokoušejí se popsat příznaky onemocnění v počátečním stadiu. Spolupráce se zemědělci při včasném rozpoznání nemoci a tak vyloučení nakažených zvířat z oběhu, však podle nich předpokládá zajištění „beztrestnosti“ pro chovatele, který nemoc ve svém stádě objeví a nahlásí.
Mají-li zemědělci aktivně pomoci při boji proti BSE, je důležité , aby byly známé projevy onemocnění. Světovými médii byly využity jako demonstrativní snímky krávy s onemocněním BSE z Velké Británie. Šlo o zvíře v konečném stadiu nemoci, proto jsou jimi uveřejněné obrázky spíše netypické. Nejdůležitější je totiž rozeznat onemocnění v počátečním stadiu. „BSE je zákeřná nemoc“, prohlásil profesor Ueli Braun z univerzity z Curychu. Dosud měl možnost pozorovat 110 nemocných krav, pořizoval také filmové záběry. „První příznaky onemocnění se objevují poznenáhlu. Jde především o pokles mléčné užitkovosti a vyhublost při nezměněné chuti přijímat potravu. Tyto příznaky však mohou rozpoznat pouze ti, kteří mají zvířata denně na očích“, uvádí prof. Braun z veterinární nemocnice curyšské univerzity. První symptomy nastupují velmi pomalu a zpočátku slabě. Patří mezi ně:
ustrašené, nervózní chování,
strach z překážek, které vlastně žádnými nejsou (dveře, odkliz výkalů, apod.),
agresivita (dojnice kope při nasazování dojicího přístroje),
časté olizování mulce a slintání,
skřípání zubů,
třes a cukání svalů především pysků, mulce, uší a v oblasti krku a přední části těla,
trhání sebou, nebo dokonce náhlé padání při nevelkých rušivých vlivech z okolí - jimiž je hluk, pohyb v zorném poli apod.,
přecitlivělá reakce zvířat nemocných BSE také v oblasti, kde jsou uvázaná, a zadních nohou, časté je kopání,
při krátkém hluku, např. otevírání dveří, nebo při světelných efektech zvířata silně reagují cukáním,
určitým příznakem může být také toporná, vrávoravá chůze.
Podle švýcarské studie se onemocnění vyznačovalo v 95 % případů právě poruchami pohybu. Relativně jistým příznakem (97 %) je přecitlivělost při hluku nebo světelných efektech.
Švýcaři však upozorňují na skutečnost, že podobné symptomy, jaké jsou popisovány při BSE, se mohou objevit rovněž v důsledku zcela jiných onemocnění. Jako příklad uvádějí: bolesti způsobené při dojení, nervozita při acetonurii v důsledku poruch metabolismu uhlohydrátů (skřípání zubů apod.), při hypomagnézii se také objevuje toporná chůze. Z infekčních onemocnění lze jmenovat vzteklinu nebo listeriózu, jež také způsobují poruchy chůze, vrávorání, podobně jako například onemocnění míchy především v krční oblasti. Je proto jasné, že chovatel musí v každém případě zavolat veterinárního lékaře!
Pro určení nemoci vypracovali švýcarští specialisté určitý návod pro chovatele. Ten obsahuje například již dříve uvedené chování zvířat ve stáji, např. při odklizu hnoje. Na dvoře si může chovatel všimnout poruch pohybu ( klusavé kroky, vrávorání zadních nohou, ale i nervózní pozorování okolí), krávy mají strach ze všeho, co leží na zemi včetně označení. Ve výběhu při volném pohybu se mohou objevit nekoordinované pohyby, pokles zadku, jeho podlamování. Lze provádět také jednoduchý test propisovačkou: - lehce se dotýkat zvířete a postupovat přes hrudní koš, krk směrem k hlavě. Nemocné zvíře reaguje nervózně, cuká sebou a tluče hlavou, přitom si olizuje mulec jazykem a silně slintá. Při opakovaném rozsvěcení a zhasínání světla ve stáji si zdravá zvířata zvyknou, nemocná však reagují stále nově cukáním.
Doplňující komentář v německém týdeníku se vrací k problematice živočišných mouček. Z důvodů ušetření nákladů v době privatizace nebyly ve Velké Británii při výrobě masokostní moučky dodržovány teplotní parametry. Po vypuknutí krize s BSE a zákazu zkrmování živočišných mouček skotu je začaly zpracovatelské podniky vyvážet do jihovýchodní Asie. Tím se otevřela cesta do východní Evropy a odtud již není daleko zpět do EU a do Německa.Ve Švýcarsku byla masokostní moučka označena jako nejčastější příčina přenosu BSE a po jejím zákazu zkrmování přežvýkavcům v roce 1990 také počet případů onemocnění rapidně poklesl. Podle švýcarských zkušeností dochází k nakažení zvířat v prvním roce života. Tím se dostávají do středu pozornosti kontrolorů mléčné krmné náhražky, ačkoliv je známé, že živočišné moučky neobsahují. Krmiva s jejich obsahem totiž telatům nechutnají a nepřijímají je. Nicméně obsahují živočišné tuky, jež jsou v průběhu sterilizace těl zvířat z „polévky“ odčerpávány. Tak není vyloučena možnost, uvádí se v komentáři, kontaminace původci onemocnění. Z tohoto důvodu se zdá být opodstatněné vyloučení živočišných tuků z mléčných krmných náhražek.
