Přesun místa konání třetího ročníku chovatelského dne „Kralovice 2003“ do nedaleké obce Hadačka se vydařil. Pořadatelé – Českomoravská plemenářská unie, Kralovická zemědělská a. s., Sdružení chovatelů hospodářských zvířat v západních Čechách - poprvé spojili přehlídku výsledků plemenářské práce s tradiční prezentací polních pokusů a zemědělské techniky. Zájemci si mohli prohlédnout i zrekonstruovanou stáj pro 360 dojnic.
Do areálu farmy Hadačka přijelo 26. června více než 1500 návštěvníků. Představilo se zde, 20 dojnic a 10 jalovic českého strakatého plemene, 27 krav a 15 jalovic holštýnských, býci charolais, kříženci piemontese, limousine, aberdeen angus, plemení kanečci bílé ušlechtilé, landrace, BU otcovská linie, pietrain, čtyři kolekce prasniček (BU x L, přeštické černostrakaté), dvě plemena ovcí, asi 20 koní a v neposlední řadě se předvedli při práci se stádem pastevečtí psi plemene border collie.
Hodnocení skotu
Plemenice mléčných plemen se o přízeň bonitérů utkaly ve třech kategoriích. Za české strakaté se hodnocení zhostili Ing. Jaroslav Vetýška, CSc. a Ing. Petr Pytloun. Ze starších krav se na prvním místě umístila dojnice č. 038337-328 narozená 4. 3. 1999 ve Zbirožské akciové společnosti, která dosáhla na první laktaci užitkovosti 5882 kg. Byla zároveň vyhlášena jako šampiónka plemene. Stejná společnost získala i prvenství v kategorii prvotelek a za reprezentantku farmy Lhota pod Radčem č. 043577-328 po otci LON-3. Nejlepší kolekci jalovic mají podle hodnotících v Zemědělském družstvu Dřevec – Kožlanech.
Holštýnské plemeno posuzoval Ing. Ota Beran z ČMSCH a. s. První ve starších kravách a zároveň titul šampiónka plemene obdržela představitelka červené formy holštýna – dojnice č. 021807-347 po RED-290 Bordo z chovu Zemědělského obchodního družstva Bílov– Potvorov, jež obdrželo zároveň ocenění za nejlepší jalovici H plemene. Zemědělské družstvo Žilov zastupovala mimo jiné prvotelka č. 025022-347 výborného exteriéru po NEB-538 JUMPING, která na první kontrole nadojila 30,5 kg. Obdržela první místo v mladších kravách.
V menší konkurenci masných plemen získaly vavříny vítězství mladé kříženky plemene limousine Zemědělského družstva Mladotice.
Prasata
Jako nejlepší kanec mateřských plemen byl hodnocen jedinec linie Wiki s přírůstkem 867 g (1455 g v testu) z Agro Jesenice a. s.
Šampiónem výstavy se stal kaneček linie 48 (kříženec pietrain x BU otcovská linie) akciové společnosti Lukrena, Dolní Lukavice. Obdržel maximální počet bodů za exteriér a vyniká 69,2 procenty libové svaloviny a 0,49 cm tuku.
Pohár za nejlepší kolekci prasniček zůstal doma v Kralovicích. Získali jej čtyři polosestry – kříženky bílé ušlechtilé x landrase. Čestnou cenu obdržely i prasničky přeštického černostrakatého, které s tradicí chová jako genovou rezervu také Kralovická zemědělská a. s.
Ovce a koně
Specializací Nečtinské zemědělské a. s., která hospodaří na plzeňsku v nadmořské výšce 500 – 700 m je extenzivní chov ovcí a skotu limousine. Na výstavu dodali bahnice s jehňaty plemen charollais a romney marsh a kolekci jehnic charollais, na kterých před zraky diváků proběhla stříž vlny.
V expozici koní asi nejvíce zaujaly klisny českého teplokrevníka–Kinský se svými hříbaty chovatelů Ireny a Jiřího Eretových z Plání nedaleko Plasů. Čestné ceny však obdržela všechna prezentovaná plemena – klisna anglického plnokrevníka Girlanda s hříbětem, hnědka Hvězda s kobylkou plemene Hucul, i bělka welšského horského pony Menai Riva s hříbětem.
Nová investice
Návštěvníci chovatelského dne si prohlédli také chov holštýnského skotu Kralovické zemědělské a. s. Místní komplex stájových budov prodělal nedávno velkou rekonstrukci. Z původního čtyřřadového kravína vznikla v průběhu léta minulého roku za přispění programu Sapard bezstelivová vzdušná stáj pro 360 dojnic. Na tu z jedné strany přiléhá porodna, a z druhé navazuje odchovna telat a jalovic. Krávy jsou rozděleny do třech kategorií podle dojivosti, ale v budoucnu by měly být čtyři. „Krmíme směsnou krmnou dávkou právě podle užitkovosti dojnic. Zatím je stáj zaplněna ze tří čtvrtin. Když jsme v zimě zahajovali provoz, měly jsme problémy se zamrzáním kejdy v přeronových kanálech pod rošty, protože koncentrace zvířat nebyla dostatečná. Letos už tyto trable nebudou - stáj doplňujeme prvotelkami“ říká zootechnik Jiří Šváb. Dvacetičtyřmístná kruhová dojírna umožňuje podojit za půl druhé hodiny. Všechny dojnice jsou vybaveny transpodéry. Nádoje se zpracovávají a vyhodnocují počítačem, což poskytuje okamžitý přehled o užitkovosti nebo skrytých nemocích. Kapacitě stájí odpovídá i jímka na kejdu, která se naplní za tři čtvrtě roku.
Moderní stáj, která zevnějškem připomíná kravíny v Bavorsku, určitě stojí za samostatnou reportáž. Tu vám přineseme v některém ze zimních čísel časopisu Náš Chov.
Lukáš Rytina