Chromozomální translokace jako příčina reprodukčních problémů

Chromozomální translokace představují jednu z významných genetických poruch, které mají vážný dopad na reprodukci hospodářských zvířat. Tento typ genetické změny může být příčinou zvýšeného počtu neúspěšných inseminací, potratů, mrtvě narozených nebo neživotaschopných mláďat a obecně snížení celkového počtu odchovaných mláďat.

Včasné odhalení nositelů chromozomálních translokací a selekce zdravých zvířat jsou proto klíčové pro efektivní chov a udržení kvalitní reprodukce a zdraví stáda. V České republice se vyšetření chromozomů hospodářských zvířat provádí na oddělení Genetiky a reprodukčních biotechnologií Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, v. v. i. v Brně.

Chromozomy a chromozomální translokace

Chromozomy se nacházejí v jádře buňky, jsou tvořeny DNA a bílkovinami a jsou nositeli genetické informace. U skotu je 60 chromozomů, u prasete domácího 38, polovina chromozomů pochází od matky, polovina od otce. Chromozomální translokace vznikají spojením (fuzí) chromozomů nebo výměnou části genetického materiálu mezi dvěma chromozomy. Tento stav, pokud je vyvážený, je u zvířete při vnějším pohledu většinou nerozpoznatelný. Avšak pohlavní buňky (spermie a vajíčka) takového jedince přenáší translokované chromozomy na potomstvo a část pohlavních buněk může nést nevyváženou sestavou chromozomů. U embryí vzniklých z geneticky nevyvážených pohlavních buněk se pak projevují vážné genetické poruchy. Ty jsou příčinou zastavení vývoje plodu, problémů s udržením březosti, potratů, sníženého počtu mláďat ve vrhu a celkově nižší plodnosti. Tím je ovlivněn chovný cyklus stáda a ekonomika chovu. Translokace chromozomů jsou dědičné a ve své vyvážené formě se mohou přenášet z generace na generaci, postupně se ve stádě šířit a degradovat jeho genetický fond.

U skotu jsou nejčastěji odhaleny fuze chromozomů (Robertsonovy translokace). Jedná se především o fuzi chromozomů 1 a 29, t(1;29), která byla poprvé popsána již v roce 1964 (Obr. 1). Četnost této translokace u některých evropských krajových plemen zejména masného skotu dosahuje až 70%. Byly však zaznamenány i další, méně časté typy translokací a celková četnost výskytu translokací chromozomů u plemen skotu chovaných v Evropě je asi 7%.

U prasat bylo dosud popsáno více než 200 různých chromozomálních translokací. Jde nejčastěji o reciproké translokace, tedy o výměny genetického materiálu mezi různými chromozomy. V řadě evropských zemí se rutinně provádí testování plemenných kanců na chromozomální translokace. V závislosti na intenzitě cytogenetického testování se četnost reciprokých translokací u kanců pohybuje mezi 0,5 % a 1,5 %.

Vliv translokací na reprodukci: neúspěšné inseminace, potraty a zdravotní postižení

Chromozomální translokace představují jednu z příčin problémů s dosažením březosti a se snížením počtu narozených zdravých mláďat. I když je plodnost nositelů translokací obecně zachována, pohlavní buňky s nevyváženou sestavou chromozomů vedou k tvorbě neživotaschopných embryí. To způsobuje snížení úspěšnosti inseminace i při opakovaných pokusech a časné potraty v důsledku vývojových poruch. Opakované potraty pak ohrožují i zdraví a život matek a zvyšují náklady na veterinární péči.

Podpořeno projektem MZE-RO0523.

Mgr. Miluše Vozdová, Ph.D,

RNDr. Petra Musilová, Ph.D.,

Mgr. Halina Černohorská,

prof. MVDr. Jiří Rubeš, CSc.

Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i.,

Brno

Kontakt: miluše.vozdová@vri.cz

Celý článek najdete v Našem chovu 2/2025, který právě vychází.*

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2025 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down