Příspěvek se zabývá pěstováním čiroků a bérů pro výrobu objemných krmiv se zavadáním na řádku v oblasti Boskovické brázdy (Malá Haná).
Zemědělská výroba agrárně vyspělých zemí, ale i států s méně vyspělými ekonomikami, se na počátku 21. století musela začít vážně zabývat aktuálními globálními problémy, jako jsou: pokles produktivity plodin, intenzivnější používání chemických přípravků, minerálních hnojiv a související riziko rostoucího znečištění (kontaminace) půdy, dále eroze půdy, pokles úrodnosti půdy a zásob organického uhlíku, snížená biologická rozmanitost a klesající udržitelnost půdní kvality (Stinner et al. 2018). Poslední tři klimatické ročníky (2019‒2021) byly v podmínkách ČR srážkově průměrné, popř. nadprůměrné. V paměti farmářů zcela jistě zůstaly extrémní projevy počasí v letech 2015 a 2018 spojené s vysokými teplotami vzduchu, nedostatkem vláhy a úmorným suchem. Nepříznivé projevy dlouho trvajícího sucha se zákonitě odrazily ve značných potížích při zabezpečení dostatku krmiva pro hospodářská zvířata na bázi objemné píce z dočasných i trvalých travních porostů. Vzhledem k již probíhající globální klimatické změně (GZK) s nepříznivými dopady na produkci i kvalitu tradičně pěstovaných plodin včetně travních porostů, se tak do popředí zájmu zemědělců dostávají plodiny, vykazující přirozeně vyšší stupeň adaptace na uvedené projevy. V oblasti pícninářství se pro zajištění náhrady výpadku v produkci objemných krmiv jeví jako perspektivní využití některých C4 rostlin, mezi které patří např. čirok zrnový (Sorghum bicolor (L.) Moench.) nebo bér italský (Setaria italica (L.) Beauv.).
Agrotechnika a technologický postup
V období 2019–2020 probíhal výzkum zaměřený na pěstování C4 rostlin (nově vyšlechtěných českých odrůd čiroku „Ruzrok“ a béru „Ruberit, Rucerus“ z VÚRV, v.v.i. Praha) a jeho využití pro výživu hospodářských zvířat (dojnice). Filozofií (hypotézou) výzkumu je ověřovat možnosti náhrady siláže z trvalých travních porostů (TTP) za siláž z C4 rostlin pro krmení hospodářských zvířat v souvislosti s probíhající GZK (nedostatek srážek, sucho apod.).*
Článek vznikl za podpory projektů MZe ČR: RO-0418 a QK22010251.
Použitá literatura je k nahlédnutí u autorů.
Ing. Ladislav Menšík, Ph.D., ml.,1)
Ing. Pavel Nerušil, Ph.D., 1)
Ing. Jiří Hermuth, 2)
Ing. Ladislav Menšík st., 3)
Ing. Marek Podrábský 4)
1Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., VS Jevíčko,
2Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha,
3Agrospol, a. d.,
4NutriVet, s. r. o.,
5Seed Service, s. r. o.,
Kontakt: ladislav.mensik@vurv.cz
Celý článek najdete v časopise Krmivářství 2/2022.
