
Koně provází člověka tisíce let a jejich domestikace přispěla zejména k ulehčení práce a zvýšení mobility člověka, ale plnili i další kulturně-společenské funkce. Jak pokračovalo šlechtění k vyšším výkonům, stoupala i rizika zdravotních problémů, a tak se v posledních desetiletích koně a jejich chovatelé potýkají s řadou „civilizačních“ onemocnění.
Tzv. civilizační choroby se nevyhýbají ani hospodářským a zájmovým zvířatům či domácím mazlíčkům. Metabolické problémy či omezená reprodukční schopnost komplikují život i koním a poníkům.
K obvyklým diagnostickým prostředkům při odhalování IBD patří pozorování obecných příznaků, následně endoskopie a biopsie střevní stěny, což na pohodě obvykle nepřidá. Ve výsledku je diagnostika IBD nákladná pro majitele a stresující pro koně, protože endoskopie vyžaduje lačnění a obvykle i převoz do nemocnice vybavené k vyšetření koní. V budoucnu by se analýza druhového složení mikrobioty ve vzorcích stolice mohla stát přesnou, nákladově efektivní a neinvazivní metodou na podporu screeningu IBD u koní. Výsledkem by mohla být efektivnější diagnostika, redukce stresu a finanční zátěže, která je spojena se současnými diagnostickými metodami, což by prospělo jak koním, tak jejich majitelům.
Vědci přišli s hypotézou, že zdraví střev a stav střevních bakteriálních komunit má již v raném věku významný a trvalý dopad na zdraví a výkon dospělých dostihových koní. Za tím účelem vědci analyzovali 438 vzorků trusu od 52 hříbat a od narození do tří let věku sledovali jejich respirační, gastrointestinální, ortopedické a další zdravotní problémy. Dále analyzovali informace týkající se jejich umístění v závodech, oficiálního hodnocení (tj. hodnocení koně na základě jeho předchozích výkonů) a celkového počtu výher, jako měřítek sportovního výkonu. Vědci zjistili, že sportovní výkon byl u hříbat již ve věku jednoho měsíce pozitivně spojen s vyšší rozmanitostí bakterií ve stolici. Například vyšší početnost bakterií z čeledi Anaeroplasmataceae byla spojena s vyšším oficiálním hodnocením, zvýšené počty zástupců čeledi Bacillaceae u hříbat ve věku 28 dnů byly v dospělosti spojeny s vyšším umístěním v dostizích. Oproti tomu měla hříbata s nižší bakteriální diverzitou ve věku 28 dnů také v pozdějším životě výrazně zvýšené riziko respiračních onemocnění.
Stejně jako lidé, i koně někdy potřebují k reprodukci asistenci, ale u koní je proces oplodnění in vitro (IVF) složitější než u člověka. Pro úspěšné zabřeznutí klisny jsou zapotřebí zvláštní kroky kvůli jedinečným vlastnostem koňských pohlavních buněk. Asistovaná reprodukce je pro mnoho majitelů koní důležitým postupem, zejména v případech, kdy je chov koní jejich živobytím a mnoho majitelů koní se snaží o to, aby od svých oblíbených klisen získali potomky, kteří by je přibližovali k cíli. V některých případech se klisny, u kterých z nějakého důvodu není možné či vhodné, aby byly samy březí, stávají dárkyněmi a jejich vajíčka jsou oplodněna v laboratoři a implantována náhradním matkám. Jenže například u klisen, které chronicky kulhají a dostávají léky, jež jim obvykle pomáhají zvládat bolest, může být jejich schopnost účastnit se programů asistované reprodukce významně omezena.
Současní koně, kteří nejsou intenzivně využíváni k práci či sportu, mají sklony k lenošení, což při nezvládnuté výživě může vést k obezitě a majitelé koní často nevidí rizika, která jsou s obezitou spojená. Je sice fajn pozorovat, jak koni chutná, ale obezita je u koní stejně nezdravá jako u lidí a může vést k závažným, zdraví ohrožujícím onemocněním. Ačkoli společnost vnímá lidskou obezitu jako nežádoucí a zdraví škodlivý stav a majitelé koní často chtějí, aby jejich koně vypadali dobře živení. Někteří majitelé koní mohou považovat koně se zdravou váhou za příliš hubeného a krmí jej více, než by bylo optimální. Genetická výbava koní, stejně jako mnoha dalších druhů, pracuje s ukládáním tuku během přípravy na zimu, kdy bývalo k dispozici méně potravy, a tak do jara zhubli. Jenže v lidské péči jsou koně krmeni štědře po celý rok a nemají tedy možnost přirozeně zhubnout. Proto je třeba odpovídajícím způsobem upravit krmnou dávku a s koňmi denně smysluplně pracovat, aby živiny a energii využili.
Poníci vypadají roztomile v podstatě vždy. Mnohdy ještě více, pokud jsou pěkně buclatí. Jenže pro jejich zdraví to není nic dobrého. Stejně jako lidé, tak i koně a poníci začínají s přibývajícím věkem tloustnout, zvláště když mají bohatý přísun potravy a nepříliš aktivní život. U lidí je metabolický syndrom stavem, kdy se do krve dostává příliš mnoho glukózy a slinivka břišní produkuje více inzulínu, aby se s tím vyrovnala. Nakonec slinivka břišní selže a rozvine se cukrovka. Když se někteří poníci přejídají energeticky bohatou pastvou nebo jádrem, uvolňuje se do krve hodně glukózy, jejich slinivka produkuje více inzulínu a vzniká tzv. inzulínová toxicita, při které dochází k rozkladu pojivové tkáně v kopytech a rozvíjí se bolestivé onemocnění končetin – laminitida. Přibližně třetina zvířat s tímto typem laminitidy musela být do jednoho roku od jejího vzniku utracena. Někteří jedinci dovedou přijmout skutečně velké množství píce a pokud mají k dispozici i jadrná krmiva, může být na problémy založeno velmi snadno. Je to dáno tím, co již bylo zmíněno – v minulosti si museli koně během pastevní sezóny udělat pořádné tukové zásoby, aby přečkali zimu. Do jara pak také odpovídajícím způsobem zhubli.
Foto Anna Mikšovský Marcinková
Ing. Anna Mikšovský Marcinková
Podrobněji v NCH12/2025.*