Denně nevratně mizí na světě tisíce hektarů zemědělské půdy pod nejrůznějšími stavbami. Nejsou to však jediné změny, které můžeme v nakládání s tímto pro zemědělství nepostradatelným a základním neobnovitelným zdrojem pozorovat. Plíživým jevem, který v Evropské unii postihuje zejména východní členské země, je přecházení vlastnictví půdy do rukou zahraničních subjektů.
Na první pohled se nic nemění, pole, louky, pastviny i lesy zůstávají součástí krajiny. Jen jejich majitelé a hospodáři pocházejí z jiných zemí Evropské unie, popřípadě i ze států mimo ni. Tímto jevem i jeho dopady na evropské zemědělství se zabývá studie Extent of Farmland Grabbing in the EU (Rozsah skupování zemědělské půdy v EU) vydaná letos Evropským parlamentem a vypracovaná Generálním ředitelstvím pro vnitřní politiky EU.
Jak autoři studie konstatují, dlouho se věřilo, že rozsáhlé obchody s pozemky, které ve velké míře probíhají v Africe, jihovýchodní Asii, v zemích bývalého Sovětského svazu či Jižní Americe, se Evropy netýkají. Některé zdroje však potvrzují, že se tento jev objevuje i v Evropské unii. Půdu skupuje různorodá skupina subjektů zahrnující nejen velké zemědělské podniky, ale také finanční investory, kteří se běžně v agrární oblasti neangažují.
Více si přečtete ve Farmáři č. 10/2015
