Scrapie se doslova přes noc stala noční můrou všech chovatelů ovcí a koz, zpracovatelů jehněčího a kůzlečího masa, kozího a ovčího mléka. Na jedné straně jsme zděšeni, na druhé straně víme, že do ČR bylo dovezeno přes 11 000 kusů chovných ovcí a koz, převážně ze zemí s výskytem této nákazy, většinou ještě před zavedením příslušných scrapii monitorujících programů v jednotlivých zemích.
Chovatelé si pod vlivem nedávné BSE aféry kladou otázky, jak ovlivní výskyt této na člověka nepřenosné nákazy odbyt jejich produktů a zda se nezastaví nedávno nastartovaný rozvoj chovu ovcí a koz. Chovatelé, si ale také kladou řadu odborných otázek, na které by jim mohly dát odpověď následující řádky.
Scrapie (klusavka) je chronické smrtelně probíhající onemocnění ovcí a koz, které patří do skupiny transmisivních spongiformních encefalopatií (TSE), do které patří například BSE skotu nebo Creutzfeld-Jakobova choroba lidí. Ve Velké Británii je scrapie evidováno již po více než 250 let. Klinický obraz scrapie je velmi rozsáhlý a klinické příznaky se rozvíjí po mnoha měsících až letech inkubační doby. Většina případů scrapie se rozvíjí u ovcí ve věku 2 až 5 let. Scrapie patří mezi nebezpečné nákazy povinné hlášením.
Zdolání scrapie je velmi obtížné, protože:
povaha infekčního agens a způsoby jeho přenosu nejsou plně známy,
neexistuje rutinní diagnostický test pro intravitální diagnostiku,
není možná žádná úspěšná léčba,
infekční agens je rezistentní většině dezinfekčních přípravků, je rezistentní všem běžným prostředkům v běžných koncentracích a expozicích,
infekční agens přetrvává dlouhodobě ve vnějším prostředí,
infekce může být přenášena ovcemi bez jakýchkoli klinických příznaků.
Původcem scrapie je jednoduchá bílkovina, která se nazývá prion. Klinický obraz se vyvíjí, pokud se normální forma prionového proteinu (PrPc, který je fyziologicky přítomen u savců) v mozku ovcí nebo koz přemění na abnormální formu (PrPsc), která je prostorově odlišně uspořádána. Právě toto patologické uspořádání PrPsc bílkoviny způsobí rozvoj klinických příznaků scrapie.
Jak poznám, že ve stádě je zvíře se scrapií?
Před vývojem specifických klinických příznaků jsou často u postižených zvířat po týdny pozorovány celkové změny temperamentu a chování. V naprosté většině případů jsou u zvířat zjišťovány kombinace několika klinických příznaků, ale žádný z nich nemůže být sám o sobě definitivním potvrzením scrapie. Na druhé straně ale musí být o scrapii vždy uvažováno i při jediném klinickém příznaku postižení nervového systému nebo změn chování ovcí a koz odolávajícího léčbě.
Kdy se objevuje scrapie-?
Věk
Většina příznaků scrapie je evidována u ovcí ve věku 2 až 5 let. Zřídka jsou ale klinické příznaky pozorovány i u ovcí pod jeden rok nebo nad 5 let věku. Věk sám o sobě nemůže být použit k vyloučení scrapie.
Počet postižených zvířat
Vzhledem k dlouhé době vývoje klinických příznaků po infekci vždy jde o jednotlivé případy výskytu scrapie ve stádě. Tato ojedinělost výskytu jasně odlišuje scrapii od poruch metabolizmu nebo svrabu ovcí, které se ve stádě rychle šíří.
Roční období
Klinické příznaky scrapie se mohou vyskytovat v kterémkoli ročním období. Predispozičním faktorem vzniku scrapie může být stres. Scrapie se ve stádech nejčastěji objevuje v období bahnění.
Vývoj klinických příznaků
U většiny klinicky nemocných ovcí se vyvíjejí příznaky scrapie po několik týdnů až měsíců. V některých případech se ale může klinický stav ovcí zhoršovat i velmi rychle.
Klinické příznaky scrapie
Iritace kůže
opakované úporné drbání a dření kůže, zejména kůže boků a zadních končetin,
opakované dření boků,
opakované škrábání a dření plecí a uší, společně s pánevními končetinami,
vlna mezi zuby,
neobvyklé ztráty vlny z končetin, boků nebo jiných částí těla,
neobvyklá poškození kůže.
Změny chování
náhlé excitace,
pokleslé uši,
zvýšená nervozita a strach,
agresivita,
deprese nebo nečinný stav.
Změny v držení těla a změny pohybu
třes (zejména hlavy),
neobvykle vysoké zvedání končetin při klusu (v raných stadiích),
těžká nekoordinace pohybu,
klopýtání, poklesávání končetin (zejména pánevních),
stání v nepřirozených polohách,
ochablost pánevních končetin,
neschopnost stát.
Pozdní klinické příznaky
ztráty hmotnosti,
smrt.
Jak mohu určit, zda jsou tyto klinické příznaky způsobeny scrapií nebo jinou chorobou?
Pokud jsou u zvířete pozorovány kombinace několika výše uvedených klinických příznaků odolávajících léčbě je velmi pravděpodobné, že má zvíře scrapii. Na druhou stranu je třeba vědět, že přítomnost pouze jediného klinického příznaku scrapii nevylučuje. Každý chovatel je povinen společně se svým veterinárním lékařem nahlásit toto podezření z onemocnění zvířete ve stádě scrapií příslušné veterinární správě, jejíž inspektor vyšetří podezřelé zvíře, a v případě nevyloučení tohoto onemocění nařídí porážku podezřelého zvířete a zajistí jeho laboratorní došetření.
Jaké další nákazy nebo choroby mohou doprovázet výše uvedené klinické příznaky?
Iritace kůže: může být způsobena kožními parazity, zejména svrabem.
Změny v držení těla a změny pohybu: mohou být pozorovány u dalších chorob nervového aparátu a infekcí (zejména u listeriózy, maedi-visny, cysticerkózy), u poruch metabolizmu (zejména toxémie březích bahnic a hypomagneziémie) a u mnoha otrav.
Nadměrné ztráty tělesné hmotnosti: mohou být pozorovány u mnoha dalších chorob.
Mohu ihned definitivně rozpoznat scrapii?
Scrapie se vyvíjí po velmi dlouhou dobu, během které nebývají pozorovány žádné klinické příznaky onemocnění. Klinické příznaky se obvykle objevují za mnoho měsíců až několik let po infekci zvířete. K definitivní diagnostice scrapie je nutné provést laboratorní vyšetření detekující patologicky změněný PrPsc. K tomuto účelu je možné provést detekci patologicky změněného PrPsc testem western blot z mozku, imunocytochemicky z mozku, mandlí nebo mízních uzlin nebo detekci scrapií asociovaných fibril (SAF) z mozku za použití elektronové mikroskopie. Terénně se běžně v zahraničí i u nás využívá testu western blot. V současné době neexistuje žádný laboratorní test, který by mohl identifikovat infikované živé zvíře ještě před vývojem klinických příznaků scrapie. Celosvětově se pracuje na objevu intravitálního testu, detekujícího patologicky změněný PrP z lymfatické tkáně mandlí nebo žláz třetího víčka, schopného diagnostikovat infikovaná zvířata již velmi brzy po infekci. Tento test by mohl být terénně dostupný v následujících 3 až 5 letech.
Co se stane, pokud neoznámím zvíře podezřelé ze scrapie a proč je důležité hlásit toto podezření?
Postihy za neoznámení podezření z výskytu scrapie (jako nebezpečné nákazy) příslušné veterinární správě vyplývají z veterinárního zákona a jsou velmi tvrdé. Na celém světě jsou postihy za neoznámení podezření z výskytu scrapie velmi citelné, od blokové pokuty až po trest odnětí svobody (Velká Británie). Navíc chovatel, který neoznámí podezření z výskytu scrapie, není celosvětově odškodňován.
Diagnostika scrapie ve stádě zpravidla velmi těžce postihne obchod se zvířaty a ekonomický výsledek farmy. Scrapie není přenosné na člověka, ale díky nápadné podobnosti klinických příznaků scrapie a BSE existuje hypotéza, že i ovce by mohly být nositeli agens BSE, o jehož možném přenosu na člověka se v současné době velmi diskutuje. Na druhé straně je třeba říci, že ani pokračující a velmi intenzívní výzkum nenalezl případ BSE u ovcí. Veterinární medicína získává poslední dobou velké množství informací o scrapii, o jejím šíření, možnostech diagnostiky a o možnostech zavedení efektivních dlouhodobých programů prevence této nákazy. Všechny tyto informace jsou podporou chovatelům, kteří tak mohou zavést ve svých připařovacích plánech účinné dlouhodobé programy prevence scrapie.
Přenos scrapie - co mohu udělat, abych zabránil jejímu šíření ve stádě?
Nákaza je způsobena infekčním agens, které je přenášeno z matky na její jehňata (vertikálně) a na další ovce ve stádě (horizontálně). Mechanizmus přenosu mezi jednotlivými ovcemi ve stádě není ještě úplně znám, ale jisté je, že infekční agens je v období bahnění šířeno prostřednictvím plodových vod, obalů a placenty infikovaných zvířat do prostředí pastvin nebo ovčína. Další ovce se nakazí pozřením krmiva nebo steliva, která jsou kontaminována těmito tkáněmi. Ovcím by mělo být zabráněno požírání placenty a důraz by měl být kladen především na rychlé odstranění obahněných ovcí z bahnících prostorů. Pravidelné čištění budov a prostor, kde probíhá bahnění, může snížit riziko expozice ovcí infekčnímu původci. Za nejdůležitější prevenci je označováno včasné, úplné a důsledné odstranění všech placent. Je také velmi vhodné, aby ovce nebyly paseny na pastvinách, na kterých se v předcházející sezóně bahnily. K dohledání a vyřazení všech potomků jedinců, u kterých byla diagnostikována scrapie, je bezpodmínečně nutná individuální identifikace a označení zvířat ve stádě a pravidelné vedení chovatelských záznamů. Tato opatření mohou společně účinně zabránit šíření scrapie ve stádě.
Nejpodstatnější zbraní proti vzniku scrapie ve stádě je genotypování zvířat.
„PrP genotypování“ zvířat: co to je a jak mi může pomoci?
Některé ovce, které jsou infikovány scrapie jsou více vnímavé jejímu vzniku než ostatní, některé jsou dokonce ke vzniku scrapie i přes opakované infekce odolné. Vědecké studie ukázaly, že u ovcí existuje gen pro prionový protein (PrP), který určuje, zda je zvíře vnímavé ke vzniku klinických příznaků scrapie, pokud je vystaveno infekci. Každý gen pro PrP má dvě alely, které pocházejí každá od jednoho rodiče. Vědci identifikovali tři konkrétní místa (kodony) genu PrP, která odpovídají za vnímavost nebo rezistenci ovcí k infekci. Tyto kodony 136, 154 a 171 jsou tvořeny různými kombinacemi aminokyselin – na kodonu 136 alanin nebo valin, na kodonu 154 arginin nebo histidin a na kodonu 171arginin, glutamin nebo histidin. Dnes je u ovcí známo až 15 možných kombinací (genotypů), jejichž výskyt je různý v rámci každého plemene. Na základě zjištěného genotypu je možné zvířata (vzhledem ke vnímavosti ke scrapie) rozdělit do těchto následujících skupin:
1. Ovce geneticky velmi rezistentní ke vzniku scrapie.
2. Ovce geneticky rezistentní ke vzniku scrapie, ale pokud jsou určeny k produkci dalších chovných zvířat, je nutné věnovat pečlivou pozornost sestavování chovných párů.
3. Ovce s menší genetickou rezistencí ke scrapii. Tyto ovce mohou být používány k chovným účelům. Od počátku roku 2005 se ve Velké Británii předpokládá, že berany tohoto genotypu nebude možno využívat k dalšímu chovu.
4. Ovce geneticky ke scrapii vnímavé, které mohou být využívány k dalšímu chovu pouze v souladu s příslušným genetickým chovným programem stáda.
5. Ovce ke scrapii vysoce geneticky vnímavé, které by neměly být využívány k dalšímu chovu. Berani s tímto genotypem od chovatelů, kteří jsou ve Velké Británii přihlášeni k monitorovacímu schématu, jsou utráceni nebo kastrováni.
Tento objev dal tedy možnost tlumení scrapie ve stádě pozitivní selekcí chovných ovcí, které jsou ke scrapii nejméně vnímavé. Rezistentní nebo vnímavé ovce je možno odhalit testem provedeným na malém vzorku krve, který je nazýván „PrP genotypování“ a jehož výsledek je znám jako „PrP genotyp zvířete“. Tyto testy jsou v zahraničí základem monitorovacích schémat scrapie a národních ozdravovacích plánů.
MVDr. Radek Axman,
Zdravotní komise Svazu chovatelů ovcí a koz v ČR
