V současnosti v době globalizace se vše snadno přemísťuje z jedné lokality na druhou, často i na velké vzdálenosti. Tato situace nahrává přesídlování živočichů i rostlin do oblastí, kde se dříve nevyskytovali. Invazní druh je takový, který se v nové oblasti samovolně a nekontrolovaně šíří a rychle tak zvětšuje areál rozšíření. Zavlečené organismy zdaleka ne všechny jsou invazní. Zhruba deset procent nepůvodních druhů ohrožuje biologickou rozmanitost.
Sledování nepůvodních a invazních druhů se ve svém vystoupení na konferenci Invazní druhy věnoval RNDr. Karel Chobot, Ph.D., z pořadatelské organizace Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). V úvodu připomněl důležitost centrálního shromažďování dat. V současnosti existují karty invazních druhů, které uvádějí jejich popis i rozšíření v ČR. V databázi se nachází přes 600 tisíc údajů o nepůvodních druzích.
Metodiky mapování s uvedením konkrétních příkladů popsal Ing. Jan Pergl, Ph.D., z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Vysvětlil, že mapování a monitoring neznamená to samé. Mapováním se zjišťuje aktuální rozšíření druhů. Probíhá zpravidla jednorázově ve vymezeném území.
Monitoring představuje pravidelně opakovaný průzkum zjišťující změny v rozšíření nebo kvalitativních parametrech populací. Při monitoringu je potřeba klást důraz mimo jiné na hraniční biotopy, netypická místa, degradované plochy a velikost území.
Proč invazní druhy představují problém, vysvětlil s uvedením celé řady příkladů RNDr. Jan Plesník, CSc., z AOPK. Nepůvodní druhy působí různým způsobem na původní ekosystém. Zaprvé může docházet k vyloučení původních druhů. Jako příklad přednášející uvedl norka amerického, který v Evropě vytlačuje norka evropského. Veverka popelavá, která se značně rozšířila ve Velké Británii, ohrožuje původní druh veverku obecnou.
Zadruhé se nepůvodní druhy mohou křížit s původními, většinou s nimi příbuznými. Původem z Karibiku kachnice kaštanová se dostala na území Velké Británie, kde se páří s domácí kachnicí bělohlavou.
Zatřetí může dojít k mutualismu, změně vztahu, v němž jedinci populací obou zúčastněných druhů rostou přežívají nebo se rozmnožují lépe, než kdyby žili odděleně. Jedná se tedy o prospěšný vztah dvou druhů.
Začtvrté může dojít k predaci v širším slova smyslu. Had bojga hnědá se letecky dostal z Austrálie na ostrov Guam. Tento druh působí škody tím, že šplhá i po sloupech elektrického vedení a může způsobit poruchu vedení. Dalším příkladem je kočka domácí, kvůli které vymírají různé živočišné druhy.*
