18.10.2000 | 01:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Co přinese novela zákona o krmivech pro výrobce krmiv“

Platný zákon o krmivech projednávaný v letech 1994 až 1995 a přijatý Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky 15. března 1996 stanovil požadavky, které umožnily větší liberalizaci výroby a dovozu krmiv, doplňkových látek a premixů určených k uvádění do oběhu v podmínkách tržního hospodářství. Ze 30 základních směrnic ES bylo do zákona o krmivech a jeho prováděcích vyhlášek promítnuto 28 směrnic Mimo rámec Bílé knihy byly po jejím zveřejnění vydány další čtyři nové směrnice Rady ES pro oblast výroby krmiv. Značná část ustanovení těchto směrnic byla v rámci stávajících zmocnění zákona o krmivech zapracována do novel vyhlášky č. 194/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Bez dílčí novelizace zákona o krmivech však nebylo možné část ustanovení nových směrnic ES transformovat. Týká se to podmínek pro registraci určitých výrobních provozů a požadavků na ně ve vazbě na některé rizikové doplňkové látky a krmiva, registrace jejich dodavatelů a dále úředního dozoru. Ten sice v zákoně o krmivech byl zakotven, ale jeho působnost nebyla vymezena v souladu s požadavky nové směrnice ES k provádění kontroly v oblasti výroby krmiv. Do novely zákona byly v plné šíři zapracovány nové doplňující požadavky na zpracování krmných surovin s výskytem nežádoucích látek, vázané na požadavky na označování krmiv a požadavky nové směrnice o nežádoucích látkách a produktech ve výživě zvířat a nové požadavky na schvalování určitých provozů.
Novela zákona byla schválena a je platná od 1. ledna 2001, vyhlášky k zákonu mají nabýt účinnosti ke stejnému datu. Už jsou v připomínkovém řízení, je tedy reálné, že tomu tak bude. Skutečností je, že novela zákona podstatným zásadním a radikálním způsobem mění formu postupu a definic, rozšiřuje oblast zodpovědnost za jednotlivé stupně výroby, skladováním surovin počínaje a výstupní kontrolou finálního produktu konče. Smyslem novely zákona je, ať již Česká republika je nebo není členem EU, zabezpečit výrobu nezávadných krmiv, nezávadných potravin a živočišných produktů a zabránit kontaminaci potravinového řetězce v celé šíři – od stáje až po stůl.

Jakým způsobem však ovlivní či dokonce omezí výrobu krmiv především u malých výrobců, jaké změny pro výrobce krmných směsí přinese, jsme zeptali osoby nejpovolanější - ředitele odboru krmiv ÚKZÚZ ing. Jiřího Zedníka, CSc:

Předpisy si nedaly za cíl likvidovat výrobu u zemědělce. Cílem nových předpisů je nastartovat systém výroby bezpečných krmiv, bezpečných pro zvířata, pro potravinový řetězec i pro životní prostředí. Skutečně se otevírají nové požadavky pro kategorii výrobců zemědělců, kteří vyrábějí pro sebe nebo pro souseda. Pro některé to bude vyžadovat úpravy technologií, systému řízení, dávkovacích a míchacích systémů. V zásadě krmivářské právo nerozlišuje, jestli se vyrábí pro vlastní potřebu nebo uvádí do oběhu, ale rozlišuje podle toho s jakými látkami výrobna pracuje a v jaké koncentraci. Pro výrobu je možné používat buď premixy nebo doplňková krmiva. Pokud výrobce pracuje s premixy, musí splňovat nové přísnější požadavky. Zde musím upozornit na to, že se toto nevztahuje na všechny doplňkové látky jako dosud, ale na stimulátory růstu, antikokcidika, chemoterapeutika a vitamín A, D, měď a selén. Ovšem obecná ustanovení se týkají všech výrobců krmiv: jejich technologická zařízení musí umožnit výrobu nezávadných krmiv a musí zabránit kontaminaci. Zásadní je, že výrobce musí mít vlastní systém kontroly a zodpovědnost za vyráběná krmiva. V EU byla vydána Bílá kniha bezpečných potravin, která zahrnuje celý řetězec tzv. od žlabu až po stůl a velký úsek je věnován i krmivům, do roku 2003 tak bude v EU upraveno 15 předpisů, musíme tedy počítat i s dalším zpřísněním požadavků v některých oblastech. Přesto jsem přesvědčen, že podobně jako v Německu a jiných evropských zemích má home mixing své místo, neboť každý systém výroby přináší určitou výhodu.

Budou podle novely zákona podléhat registraci ti, kdož provozují systém krmení směsných krmných dávek míchacími krmnými vozy nebo tekuté krmení u prasat?

Neregistrují se ani se neposuzují z hlediska účinnosti míchacího zařízení, to je plně na zodpovědnosti zemědělce. ÚKZÚZ může kontrolovat přidávaná doplňková krmiva, především z pohledu, zda se nejedná o premixy. Další , co můžeme kontrolovat je, pokud jsou do krmiva přidávány látky, které mají specifický účinek a tedy i použití, jestli jsou i tak při výrobě dávkované a krmené. Jde například o některé stimulátory, které mohou být krmeny jen některým druhům a kategoriím zvířat nebo antikokcidika, které mají stanovené vypouštěcí lhůty před porážkou.
Požadavek aby nedošlo k zanesení látky z jedné směsi do druhé je velice náročný na technologii. Na druhé straně je oprávněný, aby nedošlo k zanesení reziduí látek se specifickými účinky do následně míchaných krmných směsí a dále pak do potravního řetězce. (viz paragraf 7, odstavec1, 2, 3)

Par. 7, vyňato z novely zákona o krmivech. Požadavky na výrobní provozy a zařízení

(1) Ve výrobních provozech, ve kterých se vyrábějí nebo zpracovávají krmiva, doplňkové látky a premixy, musí být provozní prostory a výrobní zařízení, která umožňují nezávadnou výrobu a zaručují, že v průběhu výroby nedojde k nežádoucím změnám vlastností použitých a vyráběných krmiv, doplňkových látek a premixů.
(2) Výrobní zařízení určená pro výrobu krmiv, doplňkových látek a premixů musí zajišťovat, aby v průběhu výroby nedošlo k záměně nebo vynechání některých částí výrobního postupu nebo ke znečištění výrobků a křížové kontaminaci jinými látkami, zejména k zanesení doplňkových látek do následně míchaného výrobku. V průběhu výroby a po jejím ukončení musí být technicky umožněn odběr vzorků, ověření jakosti a zdravotní nezávadnosti.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahuje i na výrobní provozy a zařízení vyrábějící krmné směsi s použitím doplňkových krmiv.

Výrobci, kteří vyrábějí krmné směsí z doplňkových krmiv a neuvádějí je do oběhu se také neregistrují, co ale mohou očekávat, když k nim přijede kontrola z ÚKZÚZ?

Kontrola nebude posuzovat technologii tak důsledně jako u výrobců s použitím premixů, pouze s ohledem na splnění požadavků uvedených v § 7 odst.1 a 2. S největší pravděpodobností budeme odebírat vzorky, pak se budeme dívat, zda jsou dodržena některá ustanovení z paragrafu 3, zákona, kde se mimo jiné říká, že se budou používat pouze krmné suroviny, které odpovídají požadavkům krmivářských předpisů. Dále si budeme všímat, zda pod hlavičkou doplňkových krmiv se nejedná ve skutečnosti o premixy, zda nejsou překročeny limity koncentrace doplňkových látek.
V odebraném vzorku budeme především kontrolovat rizikové látky. To znamená přítomnost nežádoucích látek nebo zda nebyly dokonce použity zakázané látky, což však nepředpokládám. Takovou zakázanou látkou je například trus, který se v minulosti také používal ve výživě zvířat.

V oblasti nežádoucích látek jde o dodržení limitů těžkých kovů, pesticidů, mohou se i vyskytnout v posledním období velice sledované látky jako jsou PCB a dioxiny, z mykotoxinů jde zatím pouze o obsah aflatoxinu.
Pro sebe nemusí výrobce krmných směsí dodržovat všechna ustanovení, která se vážou na označování krmiv, protože krmné směsi neuvádí do oběhu. Na druhé straně by měl krmiva skladovat v souladu s požadavky zákona. Zrovna tak by je měl i v souladu s požadavky zákona o krmivech dopravovat.

Bude-li požádán o výrobu pro souseda, změní se nějak jeho povinnosti z pohledu krmivářské legislativy?

Jakmile chce dodávat nebo prodávat sousedovi nebo komukoliv jinému, uvádí do oběhu. Ten kdo uvádí krmné směsi do oběhu musí být registrován. Termín uvádění do oběhu byl převzat nově z předpisů EU a je daleko přesněji specifikován: uváděním do oběhu se rozumí držení, skladování, prodej, dovoz nebo vývoz krmiv, doplňkových látek nebo premixů za účelem jejich prodeje, ale také nabízení k prodeji a každý jiný způsob jejich převodu za úplatu nebo bez ní jiným osobám. Znamená to, že nemůže dát sousedovi vyrobené krmné směsi ani zadarmo, pokud není registrován.
Do původní právní úpravy byl termín uvádění do oběhu převzat z obchodního zákoníku a v novele je již zapracována přesná dikce z předpisů EU.

Budete u těchto výrobců s typem výroby s doplňkovými krmivy, kteří uvádějí do oběhu, v rámci registrace posuzovat technologii?

Na tohoto výrobce se opět vztahuje z hlediska požadavků na technologii par. 7 odst. 1 a 2, v tom se nemění nic. Nicméně se na něj vztahují požadavky , které se týkají zabránění kontaminace, aby nedošlo k vynechání některé fáze postupu v technologii výroby. Nově se pro něj mění to, že bude muset označovat – deklarovat jakost. Nemusí mít samozřejmě vlastní laboratoř a ani systém kontroly jakosti. Dále se na něho vztahuje povinnost označovat vyráběné krmné směsi a deklarovat jakost minimálně v rozsahu stanoveném vyhláškou, kde je pro krmné směsi stanoveno povinně jen několik málo znaků, které musí uvádět vždy. Jde například o sušinu, dusíkaté látky a další, deklarace je opět převzatá z EU. Stanovený minimální rozsah musí být uveden vždycky, k tomu ještě přísluší uvést obsah stimulátoru růst, antikokcidika, chemoterapeutika, vitamínu A, D, mědi nebo selénu pokud je krmná směs obsahuje. Kontrola ze strany ÚKZÚZ se zaměří v odebraném vzorku na to, zda obsahy živin v odebraném vzorku odpovídají deklaraci.

Pak se těžko výrobce vyhne tomu, aby si nenechal živiny v krmné směsi stanovit?

Výrobce může obsah živin spočítat, ale v jeho vlastním zájmu je, aby si čas od času ověřil, zda jeho optimalizace a výpočet souhlasí se skutečnými hodnotami. A také musí vést určitý rozsah evidence, který se na to váže což je povinnost ze zákona. A to vše se záměrem, aby vždy bylo možné dohledat jaké suroviny a od koho je získal a podobně evidenci premixů: od koho je koupil, kde byly vyrobené, jak je použil a následně komu krmné směsi prodal.

Registrace bude vyžadovat přezkoušení nebo půjde spíše o formální záležitost?

Provozy, kde se zpracovávají doplňková krmiva nepodléhají přezkoušení. Přezkoušení podléhají jenom provozy, ve kterých jsou k výrobě krmných směsí používány premixy s vyjmenovanými skupinami látek (s obsahem stimulátorů růstu, antikokcidik nebo chemoterapeutik, vitamínu A, D, mědi nebo selenu), provozy, které používají premixy, které obsahují jiné doplňkové látky nepodléhají povinnosti schválení, i když si nedovedu dost dobře představit typy premixů, které by je neobsahovaly, zvláště pak jejich uplatnění při výrobě krmných směsí.

Novela zákona mění výrazně podmínky pro provoz mobilních mícháren, jakým způsobem a jakým způsobem se dotkne toho, kdo si tuto mobilní míchárnu pronajme?

Podstatné je, že budou podléhat registraci.. V nově upraveném paragrafu 4 je uvedeno, že povinnost registrace se vztahuje i na osoby provozující výrobní zařízení pojízdných výroben krmiv. Ten kdo provozuje - pro nás ten, kdo je majitel pojízdné výrobny, musí být registrován. Ten, kdo si ji pronajme nikoliv. Sporné však je, kdo bude ručit za výrobu. Podle mého názoru, když si někdo pronajme výrobu pojízdnou míchárnou, přebírá na sebe zodpovědnost za vyráběnou krmnou směs. Podíl zodpovědnost majitele výrobny a předpokládám i dodavatele doplňkových krmiv, bude jen částečný: do jaké míry může dané výrobní zařízení, které pronajal nebo dané doplňkové krmivo, ovlivnit nebo poškodit nebo vyvolat problém v krmné směsi. Jde spíše o oblast dodavatelsko-odběratelských vztahů, tedy obchodního zákoníku. To neřeší krmivářské právo u nás ani v EU.
Mobilní míchárny nepodléhají přezkoušení, pouze pokud by měly pracovat s premixy. Zatím jsme u nás takovou výrobnu neměli. V takovémto případě by bylo přezkoušení principielně stejné jako u stacionárních výroben.

Deklarovat jakost nemusí, protože si krmnou směs přebírá zemědělec a vyrábí si ji pro sebe převážně z vlastních surovin.Jestliže jsou k výrobě použity suroviny budoucího majitele krmných směsí, který si často pojízdnou výrobnu pronajímá pak požadovat deklaraci je nejen technicky nemožné, ale i neobvyklé. Pokud vyrábí provozovatel: měl by vést evidenci, která se vztahuje na výrobu, tzn. výrobní příkaz, složení receptury, použití doplňkových krmiv
Nově je stanovena povinnost pro provozovatele pojízdných mísíren hlásit výrobní plány výjezdů, aby bylo možné zajistit kontrolu. ÚKZÚZ zakotví v kontrolních plánech určitý podíl kontrol u zemědělce a také pojízdných mícháren. Pokud přijede náš inspektor na kontrolu tak v prvé řadě si musí zkontrolovat, zda je provoz – pojízdná mísírna registrována, jestli odpovídá doplňkové krmivo svým charakterem nebo složením skutečně doplňkovému krmivu a nejedná se o premix. Dále může zkontrolovat, zda nedochází ke kontaminaci krmné směsi z předchozí výroby což je velice náročné a zde jde o citlivé místo pojízdných výroben. Rovněž může odebrat vzorek a následně na základě analýzy kontrolovat například přítomnost nežádoucích látek.

Pokud provozovatel mobilní míchárny nedodrží předložený plán výroby?

Pokud by se jednalo o opakovaně neplněnou povinnost ze zákona máme právo s ním vést správní řízení, ke zjednání nápravy, včetně možnosti uložení pokuty, eventuálně pokud by trvale tuto povinnost neplnil zrušit jeho registraci. Paragraf 16 dává větší pravomoc ale i zodpovědnost inspektorovi posoudit , zda problém řešit uložením opatření v zápise nebo správním řízením s možností uložení pokuty.

Jaké jsou požadavky na laboratoř, která bude sloužit ke kontrole jakosti krmných směsí?

Ve vlastním zájmu výrobců krmných směsí by mělo být aby si pokud nemají vlastní, smluvně sjednávali takové laboratoře, které mají akreditace nebo které jsou napojeny v kruhových testech, aby mohly prokázat, že stanovení mají zvládnuté, mají zavedený systém vnitřní kontroly laboratorní práce. Pokud je laboratoř akreditovaná tak musí pracovat podle zásad dobré laboratorní praxe a je v takovéto laboratoři předpoklad získávání správných výsledků. Akreditace dává Český akreditační institut. Rovněž i my máme většinu laboratoří akreditovaných. Mimo ÚKZÚZ existují ještě další laboratoře, které jsou akreditované na stanovení jakostních znaků, které se v krmivech deklarují.

Můžete vysvětlit nově zavedený pojem v předpisech, kterým je distributor?

Distributor je právnická nebo fyzická osoba, která zprostředkuje uvedení krmiv, doplňkových látek nebo premixů do oběhu, to je rozdíl od dodavatele, který už byl ve stávajícím předpisem definován a který která má v držení krmiva, doplňkové látky nebo premixy, manipuluje s nimi a uvádí do oběhu. Distributor má v držení, ale nemanipuluje jimi. Tento termín, který je v EU směrnici 96/69 v angličtině označen jako „intermedialis“, jako někdo, kdo stojí mezi a zprostředkovává. Důvodem zavedení je možnost dohledání, jakou cestou se krmivo dostalo ke zvířeti v případě zjištění ohrožení. V současné době se v EU připravuje Rapid Alert Systém – tzv. systém rychlého zásahu, který umožní rychle najít místo, kde problém vznikl.

V jaké výši budou poplatky za registraci od ledna 2001?

My jsme jako jedni z mála neiniciovali zvýšení registračních poplatků. Stávajícící výrobci, kteří byli zaregistrováni a budou procházet procesem přeregistrace nemusejí platit nové poplatky za registraci. Podle nové právní úpravy se nemusejí přeregistrovat výrobci surovin, ale musí se přeregistrovat výrobci krmných směsí, premixů a doplňkových látek a někteří dovozci. Přeregistrovat se také musí výrobci a dovozci určitých proteinových krmiv. Podmínkou pro přeregistraci určitých provozů je i povolení provozu a za tento úkon, který zahrnuje i přezkoušení provozu bude zvláštní správní poplatek vyměřen. Jeho výši neznám, navrženo bylo 20 000 Kč.Otázka je kdy novela zákona o správních poplatcích bude schválena. Obávám se, že tato novela však nenabude stejného data účinnosti jako zákon č. 244/2000 Sb., kterým se mění zákon o krmivech. Pokud tato situace nastane nemůžeme vybírat poplatky za povolení provozu to až do doby než novela zákona o správní poplatcích nabude účinnosti. K této záležitosti si ještě musíme vyžádat konzultaci s ministerstvem financí. Výrobce však registraci musí dostat, pokud splní všechny zákonem a vyhláškou stanovené podmínky. Registrace výrobce nebo dovozce pravděpodobně zůstane na stejné úrovni tj. 10 000 Kč..
Součástí povolení výrobního provozu je i předvedení výroby. Z vyráběného sortimentu krmných směsí si některý druh vybereme a požádáme výrobce aby vyrobil podle předloženého technologického postupu a při dodržení jím stanovené systému kontroly jakosti danou směs. Budeme posuzovat jak celá technologie pracuje. Jestli skutečně vážící nebo míchací systémy pracují tak jak mají, zda nedochází ke kontaminaci, nezůstávají zbytky v dopravních cestách, míchacích zařízeních a v zásobnících, zdali nedochází k pomíchání krmných směsí a budeme při tom odebírat vzorky, tyto analyzovat a vyhodnocovat.

Co doporučujete výrobcům krmných směsí již nyní?

Už teď by si měli výrobci velice pečlivě posoudit používané technologie, zjistit, kde mají slabá místa a nedostatky a na základě toho se rozhodnout na jaký typ výroby se nechají schválit. Musí se rozhodnout např. zdali chtějí používat premixy obsahující doplňkové látky již zmíněných skupin a v jaké koncentraci je chtějí používat (do 0,2 %, do 0,05 %) nebo chtějí vyrábět jen s použitím doplňkových krmiv. Na tom následně závisí, zda-li bude muset investovat do úpravy technologie a co ho to bude stát.
Slíbili jsme výrobcům, že jim dáme určité návody, jak by asi měla vypadat připravenost ke schválení provozu, či-li jak by měl vypadat skladovací řád, jak by měl vypadat systém kontroly jakosti, stažení výrobku z oběhu, předkládané schéma technologie, co by měli chtít po laboratoři (pozn. redakce: příspěvky k těmto okruhům vycházejí v časopise Krmivářství). Už jsme celou řadu výroben na základě požadavků výrobců odborně posoudili a upozornili na možné problémy v technologii.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down