Krmivářská společnost VVS Verměřovice slavila koncem září již 40 let své existence. Při této příležitosti uspořádala také tradiční, již 17. výroční konferenci, na které se měli zájemci možnost seznámit s novými postupy výživy a chovu dojených krav v České republice i ve světě. Součástí oslavy byla také prohlídka rekonstruované výrobny krmiv.
Především chovatelům dojeného skotu byla určená přednáška prof. Roberta Jamese, Ph.D., který působí na oddělení chovu dojeného skotu na univerzitě ve Virginii. Jeho zkušenosti s Českou republikou se datují do roku 2005, kdy do naší země poprvé zavítal. Podle jeho slov trápí české chovatele podobné problémy jako v USA. „Je to především otázka mléčných složek, dále výše nákladů na krmiva a také zdravotní stav a welfare zvířat,“ uvedl James.
Ani ve Spojených státech nejsou chovatelé spokojeni s výší ceny za kilogram mléka. Oproti roku 2008, kdy se cena pohybovala kolem 10 Kč za kg, dostávají od mlékáren nyní asi 7 kč za kilogram. Stavy dojených krav přitom oproti minulým letům mírně poklesly, nyní bychom jich napočítali zhruba 9,1 milionů kusů. Jalovic o hmotnosti vyšší než 225 kg je přitom více než čtyři miliony. Trendem v sektoru výroby mléka v USA je podle slov přednášejícího přesun populace dojnic ze západu do střední části země. „Více se dbá na úsporu nákladů a také na dodržování pravidel welfare a vedení přesných záznamů o stádě,“ informoval Robert James.
Pohoda krav
Jednou z priorit v každém chovu dojnic je podle řečníka pohoda krav, které jsou pak užitkovější i zdravější. Důraz by měl chovatel klást především na tranzitní období, tedy dva až tři týdny před očekávaným porodem a dva týdny po něm. Cílem v tomto období by měla být především optimalizace příjmu sušiny v krmné dávce. „Pomáhá to udržet dobrý zdravotní stav, což představuje nízký výskyt dislokací slezu, nízký výskyt ketóz a nízkou brakaci,“ sdělil James. Chovatel nesmí zapomínat ani na dobré prostředí, především na dostatek místa ve skupinovém kotci s možností izolace krávy a na optimální ventilaci prostoru.
Doporučené ustájení pro krávy v tranzitním období by podle přednášejícího mělo splňovat tyto podmínky:
• velikost a počet kotců by měly stačit k ustájení 140 % průměrného počtu krav, které se otelí za jeden týden,
• před otelením (příprava na porod) – by měla plocha kotce činit min. 9,3 m2/krávu
• krmné místo na krávu by mělo být 0,76 metru,
• po otelení se musí počítat s jedním stáním dostatečným rozměrů na každou plemenici.
Rozvrh pro dojnice
V rámci své prezentace seznámil americký odborník přítomné také s doporučeným rozvrhem pro dojnice. Dvanáct až čtrnáct hodin denně by měly krávy věnovat odpočinku, přibližně pět hodin příjmu potravy, na dvě až tři hodiny denně připadá chůze chodbami nebo postávání v nich (tato aktivita upevňuje sociální kontakty a také pomáhá chovateli při vyhledávání říjí), Zbylé zhruba tři hodiny denně zbývají na dojení. V této souvislosti se Robert James zamyslel nad otázkou, které faktory ubírají kravám čas pro příjem krmiva a odpočinek. „Mohou to být především špatně konstruované stáje, například nevhodné boxové ustájení nebo příliš dlouhá cesta do dojírny či kapacitně nadměrná čekárna, kde plemenice zbytečně tráví příliš mnoho času,“ konstatoval profesor James.
