Co tvoří budoucnost krmiv pro zvířata?

Fórum časopisu All About Feed spojilo renomované řečníky, kteří se zabývali nejnovějším vývojem iniciativ a inovací vedoucí k udržitelnějšímu a efektivnějšímu trhu s krmivy. Řečníci zdůraznili potřebu proaktivní změny v krmivářském průmyslu a důležitost přijetí udržitelných postupů, jako je cirkulace krmiv, aby byla v budoucnu zajištěna větší dostupnost potravin a krmiv.

Dick Hordijk, generální ředitel Agrifirm Group, připomněl publiku, že soutěž o půdu poroste zejména v EU, ale také v Asii a Africe. Zdůraznil, že 25 % celosvětových obilovin, které by mohly být krmeny lidem, je spotřebováno zvířaty. To vyžaduje změnu v nakládání s odpady, se zaměřením na prevenci plýtvání díky lepšímu plánování. Gert van Duinkerken, manažer obchodní jednotky ve Wageningen Livestock Research a profesor výživy a krmení zvířat na univerzitě v Miláně, Luciano Pinotti, se dotkli významu cirkulárních krmiv v udržitelném potravinovém systému a také případu bývalých potravinářských produktů (FFP) a alternativní krmné složky při krmení hospodářských zvířat. Studie naznačují, že FFP šetří náklady a snižují dopad živočišné výroby na životní prostředí; využívání FFP při výrobě krmiv plně odpovídá požadavkům oběhového hospodářství. Zprávy ukazují, že FFP ve formě pekařských výrobků otevírají nové hranice ve výživě přežvýkavců. Jedním z bodů budoucích trendů v krmivářství je debata o tom, zda využívat rostlinné produkty pro energetiku nebo pro živočišnou výrobu. Na druhé straně bude budoucí využití odpadních produktů z potravin v krmivech pro zvířata záviset mimo jiné na bezpečnosti. Do recyklace FFP patří kombinace různých procesů, jako je vybalování, míchání, mletí a sušení, které ovlivňují kvalitu i bezpečnost. Z hlediska bezpečnosti jsou hlavními problémy současných předpisů o normách krmiv jak mikrobiologická zátěž, tak zbytky obalů. Aby bylo možné maximalizovat využití FFP a minimalizovat související rizika, je třeba kvantifikovat a charakterizovat zbytky obalů. Nedávná studie publikovaná v Journal of Hazardous Materials (2023) testovala účinnost infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací ve spojení s optickým mikroskopem (μFT-IR) při identifikaci zbytků obalů v 17 vzorcích FFP odebraných v různých geografických oblastech. Výzkumníci zjistili významné rozdíly mezi FFP, pokud jde o celkový počet cizích částic a jejich typů. „Údaje jasně prokazují potřebu citlivých nástrojů, které mohou charakterizovat potenciální kontaminanty ve FFP. To by pak pomohlo snížit nadhodnocování nežádoucích kontaminantů, typické pro jednoduché vizuální třídění, které je v současnosti nejběžnější metodou.“

Účinnost krmiva

Marco de Mik, konzultant společnosti Schothorst Feed Research (SFR), zdůraznil důležitost efektivity krmiv, abychom čelili náročným tržním podmínkám a rostoucím výrobním nákladům. SFR je na společné misi s cílem zlepšit dopad průmyslu krmiv a živočišných bílkovin na životní prostředí. Výsledky výzkumu v časopise Journal of Agricultural Systems rozvádějí skutečnost, že zvýšení účinnosti využití energie a bílkovin u mléčného skotu představuje slibný způsob, jak snížit využívání půdy, spotřebu vody a emise skleníkových plynů, aniž by došlo ke ztrátě ziskovosti. Produkce vysoce stravitelných krmiv vede ke snížení znečištění životního prostředí způsobeného nadměrnými odtoky dusíku. Dalším přístupem ke snížení emisí amoniaku z chovu hospodářských zvířat je redukce krmných bílkovin a suplementace aminokyselin. Je zajímavé, že některé studie naznačují použití místních zdrojů bílkovin ke krmení zvířat, aby se snížily emise skleníkových plynů spojené s dopravou. V souladu s místní produkcí vznesla Sanne Griffioen-Roose, ředitelka pro udržitelnost farmy ve Friesland Campina, otázku, zda by země se spoustou zelené vyhrazené půdy měly dovážet krmiva, jako je sója.

Nová aditiva jsou klíčem ke snížení emisí

Kromě výše uvedených determinantů budoucího krmiva se v chovu dojnic budoucí krmiva přikloní spíše ke snížení emisí metanu (CH4) a amoniaku. Kromě strategií managementu a šlechtitelských programů hrají dietní intervence klíčovou roli při snižování emisí metanu z produkce mléka, jak zmínila Sanne van Gastelen, vedoucí výzkumná pracovnice na Wageningen University, během svého projevu na All About Feed Forum. Některé ze zdůrazněných strategií zahrnují použití nových přísad, jako jsou mořské řasy, rostlinné extrakty, inhibitory metanu, dusičnany a tukové produkty. Mořské řasy obsahují nesčetné množství živin a bioaktivních látek včetně proteinů, sacharidů a v menší míře lipidů a také malých molekul, včetně peptidů, saponinů, alkaloidů a pigmentů. Uvádí se, že mořské řasy snižují emise metanu. Potenciál mořských řas snížit enterické emise CH4 z přežvýkavců závisí na několika faktorech, včetně úrovně bioaktivní sloučeniny přítomné v mořských řasách, která zase závisí na dostupnosti a udržitelnosti řas, sklizni, přepravě, skladování a metodách zpracování použitých k užití řas jako složky krmiva. Kromě toho mohou být techniky měření CH4 zkreslené. Tyto techniky vyžadují pečlivé vyhodnocení, navrhl Van Gastelen. Rostlinné extrakty, jako jsou esenciální oleje, se ukázaly jako účinné při snižování emisí CH4 a zlepšování užitkovosti u dojnic. Podobně se zdá, že energie ušetřená snížením produkce metanu může být využita pro výrobní účely. Ve studii publikované v Journal of Dairy Science, zelený čaj a oregano snížily emise plynů u dojnic během laktace, čímž se staly potenciálními krmnými přísadami pro dojnice. Uvádí se, že polyfenoly a esenciální oleje modifikují fermentaci v bachoru a ovlivňují metanogenezi, inhibují růst, vývoj, aktivitu a metabolismus metanogenního Archaea, přímo nebo nepřímo. Hmyz pro přežvýkavce ve formě chitosanu má schopnost snížit produkci CH4, zvýšit produkci propionátu, snížit poměr acetát/propionát a zlepšit užitkovost zvířat prostřednictvím zvýšené účinnosti využití živin. Dalšími výhodami hmyzu je snížená závislost na dovozu bílkovin a lepší zhodnocení organického odpadu, což snižuje ekologickou stopu. Výzkumníci navrhují, aby se budoucí výzkum zaměřil na to, jak vyvinout biologické (mikrobiální fermentace) a biotechnologické (enzymová hydrolýza) extrakční metody, aby se staly metodami v komerčním měřítku pro udržitelnou výrobu chitosanu, například pomocí technologií zelené chemie. Bylo hlášeno, že inhibitory enzymů, jako je 3-nitrooxypropanol (3-NOP), snižují produkci metanu ve střevech u dojnic bez ovlivnění užitkovosti. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) ve zprávě potvrzuje bezpečnost a účinnost této doplňkové látky pro přežvýkavce pro produkci mléka a reprodukci. Výzkum ukazuje, že 3-NOP snižuje tvorbu metanu v střevech u dojnic inhibicí metyl-koenzymu M reduktázy. enzym zodpovědný za tvorbu metanu. Tuk nebo tanin, pokud jsou přidány přímo do bachoru dojnic, snižují výtěžnost metanu a při kombinovaném podávání je snížení výtěžnosti metanu aditivní, ukazují nedávné studie. Předpokládá se, že tuky inhibují střevní metanogenezi.

Závěrem lze říci, že kromě znalostí o potenciálních determinantech budoucích krmiv v produkci mléka je pro všechny zúčastněné strany ve výrobním řetězci potravin a krmiv zásadní, aby se spoléhaly na společné úsilí a partnerství s cílem nalézt udržitelnější a účinnější řešení, která zajistí více potravin a krmiv. Na druhou stranu, i když udržitelnost nemusí být hlavním motivem pro rozhodování o nákupu, závisí na ní většina rozhodnutí, jako je cirkulace v krmivářském průmyslu. Sdílení informací je klíčem k ovlivnění toho, co jsou spotřebitelé ochotni zaplatit za udržitelně vyráběné živočišné produkty.

All About Feed

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down