Ekofarma Nelepeč v obci Nelepeč-Žernůvka na Tišnovsku z Asociace soukromého zemědělství Brno byla jedním z vůbec prvních ekologických hospodářství po změně režimu u nás. Zasloužil se o to dědeček dnešní mladé farmářky Veroniky Kropáčkové Rudolf, jehož pozemky tehdy sloužily i k mnoha polním pokusům. Samotná historie sedlačení rodu Kropáčkových v Nelepči je ale mnohem, mnohem starší, neboť sahá až do roku 1648, kdy zde založili malé hospodářství první Kropáčkovi.
Do roku 1948 se podařilo našim předkům rozšířit polnosti až na 21 hektarů, na nichž se pěstovaly hlavně obilniny a brambory. Šlo o jedno z největších hospodářství v okolí, které spolehlivě uživilo nejen celou rodinu, ale poskytovalo i další pracovní místa. Bylo rovněž moderně vybaveno, tři roky po válce se pořídil traktor Zetor 25. Už v tu dobu tu ale vzniklo JZD a jedním z prvních projevů začínající kolektivizace bylo právě zabavení tohoto traktoru, z dalších vlastních strojů pak museli naši předci platit nájemné. A v roce 1957 došlo nuceným vstupem do družstva k přerušení více než třísetleté historie rodinného hospodaření,“ osvětluje tradici sedlačení svých předků Veronika Kropáčková.
Ti by bezpochyby měli radost, kdyby viděli nelepečské hospodářství dnes. Spolu s Veronikou Kropáčkovou, která ho převzala po studiu na brněnské Mendelově univerzitě a následném získávání praxe jakožto poradkyně pro mléčné farmy a poté v kontrolní organizaci v ekologickém zemědělství Biokont CZ, je do jeho chodu zapojena celá rodina. Pod bedlivým dohledem zakladatele novodobé historie farmy dědy Rudolfa se věnuje rostlinné výrobě včetně poskytování služeb, a to zejména sečení a sušení luk, senážování a lisování sena a slámy Veroničin otec Roman za pomoci jejího šestnáctiletého bratra Davida. Maminka Renáta má na starosti dojení, péči o telata, pod jejíma rukama také rozkvétají všechny květiny na farmě, na něž je tak pěkný pohled, když si sem zákazníci jezdí pro mléčné dobroty. No a samotnou Veroniku zaměstnává poslední dva roky zpracovávání faremní produkce.
Není jistě úplně obvyklé, aby splněným snem mladého děvčete byla sýrárna, ale u Veroniky je to tak doslova. Už její diplomová práce při absolvování oboru agrobyznys na agronomické fakultě byla na toto téma, nese název „Možnosti zapojení zemědělského podniku do komoditní vertikály mléka“. „Pojednává o odstranění závislosti konkrétního podniku na navazujícím článku komoditní vertikály mléka. Ve stěžejní části práce jsem se věnovala podnikatelskému plánu samostatného zpracování faremní produkce mléka. Došla jsem k závěru, že v dnešních podmínkách jde o jeden z vhodných způsobů, jak udržet životaschopnost malých a středních zemědělských podniků,“ vysvětluje Veronika a dodává: „A tak jsme ho u nás na farmě rovnou uvedli do praxe.“*
