17.10.2003 | 08:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Čtvrtstoletí s masným skotem

V červenci letošního roku odešel do důchodu český guru chovu masného skotu ing. Josef Dufka. Jeho jméno je spojeno se zavedením chovu masných plemen v Česku. Byl průkopníkem v době, kdy masná plemena skotu patřila spíše k třídnímu nepříteli. Josef Dufka je určitě jedním z nejvýznamnějších, kterým lze poděkovat za to, že Česká republika má nyní konkurenceschopný masný program a je jedinou zemí v rámci bývalých postkomunistických zemí, která chov rozvíjí .

Ing. Josef Dufka se narodil v Hluku u Uherského Hradiště v roce 1937. Absolvoval zemědělskou školu v Rožnově pod Radhoštěm (specializovala se na pasení) a vysokou školu po prvním ročníku v Brně, dostudoval v Praze. Po vojně vojny pracoval deset let jako zootechnik odběru na inseminačních stanicích v Malejově a ve Vlačicích. V roce 1964 odepsal na inzerát a začala se psát opět desetiletá kapitola života, tentokráte v Roudnici. Tam v té době dovezli z Dánska březí černostrakaté jalovice. „Během třech měsíců se narodilo 620 telat, téměř jsem nespal,“ vzpomíná Josef Dufka. První rok však dosáhli užitkovosti pouze sedm litrů. Pak začali krmit kukuřici a užitkovost vzrostla na 5,5 tisíce kg za laktaci. V době, kdy průměr republiky se pohyboval kolem 2800 kg.
V roce 1975 však působení v Roudnici skončilo tím, že Dufkovi zakoupili na Tachovsku dům. Josef Duka nastoupil na státní statek v Tachově. To byl počátek rozvoje chovu masných plemen v Česku.
Nechme vzpomínat samotného ing. Dufku: „V roce 1974 se dovezlo do bývalého socialistického Československa 1060 březích jalovic herefordů. Ty šly na tři různé lokality, 325 kusů také do Tachova. Došlo však na statku k problémům. Ze 284 živě narozených telat jich 64 uhynulo. Vypadal jsem jako sabotér.“ Problém však byl v technice chovu. Co zvířata potřebují, to začal zootechnik teprve pracně studovat. Nejdříve vzal původy jalovic, studoval data narození, což potvrdilo první myšlenky na porody v turnusech. Vymyslel systém kontroly užitkovosti. „Kdes to obšlehl“, ptali se když přijeli z Kanady. Do Kanady jezdili totiž nakupovat ředitelé a o know-how se nezajímali.
„Deset let jsem si zkoušel různé varianty, například kolik krav patří na jednoho býka, srovnával jsem si telení.“ Zjistil třeba je-li na plemeníka více krav, rozloží se období telení a krávu po otelení pak vycucají cizí větší telata.
V rámci tehdejší organizace VTS vznikla skupina, která prosazovala systémy chovu masného skotu. Zvali si odborníky z VÚŽV. „Vytvářeli jsme know how pro chovatele, věděli jsme, že je to dobrá věc,“ opět vzpomíná. V té době začala už fungovat i první odchovna býků na Javorné. V roce 1983 produkovali dvacet a končili na šedesáti býcích. Zpočátku si na cesty na VTS musel brát Dufka dovolenou, „pak už jsem měl i cesťák,“ pokračuje. V roce 1989 už byl chov masného skotu roztažený po hranicích Česka, byly tam už zaběhlé chovy.
Sám Josef Dufka se dostal poprvé do Kanady v roce 1987. Ne, že by ho dříve nezvali, ale byl „nevhodný člověk“. „Nesměl jsme ani do pohraničního pásma, neměl jsem ani propustku na 40 ha pastvin, které jsme tam měli,“ vzpomíná.
Svaz chovatelů masného skotu založili v roce 1990, Ing. Josef Dufka byl jeho prvním předsedou a i prvním profesionálním pracovníkemMinisterstvo zemědělství udělilo oprávnění ke šlechtění masných plemen skotu. Svaz zahájil kontrolu užitkovosti, registraci a výběry býků do plemenitby. Byly stanoveny standardy a chovné cíle jednotlivých plemen. Činnost zahájily plemenné knihy masných plemen skotu.
Na zakládání svazu v Luhačovicích se účastnilo devět chovatelů, na první zasedání svazu do Větrného Jeníkova přijelo 15 lidí, po dvou letech jich jezdilo už kolem 150.
Další zásluhy je možné ing. Dufkovi připsat za zavedení anglosaského chovu ovcí v Česku. Jde o sezónní chov, kdy na podzim díky fotoperiodicitě zabřezne 80 % ovcí po inseminaci.
Senior nezůstává v klidu ani nyní. Z minulosti má víceleté zkušenosti s pastvou volů. Dříve ale i v současné době tento systém narážel ve finále na nesmyslný způsob zpeněžování skotu, kdy voli a jalovice mají nižší cenu než býci, přestože jejich maso je kvalitnější. „Bude nás to zajímat po vstupu do unie. Bude hodně pastvy, odkládá se tržba do hmotnosti 800 až 900 kg, chov je bez jadrných krmiv a zasahuje tři pastevní období,“ plánuje ing. Josef Dufka, který se sice se svazem rozloučil jako s inspektorem, neznamená to však že jej chovatelé nebudou vídat. Jistě ocenění jeho praktické rady na výstavách a seminářích. My se budeme těšit, že zůstane přispěvatelem do Našeho chovu.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down