Dánského specialistu na výživu prasat Jese Klausena ze společnosti Hamlet protein A/S, si naši chovatelé mohli vyslechnout například na semináři pro chovatele prasat na zámku Manětín, který zorganizovala společnost Tekro, spol. s r. o. Jeho bohaté zkušenosti z chovatelské praxe jistě byly pro mnohé z účastníků vítanou inspirací.
Na úvod manažer společnosti Hamlet protein A/S ke své chovatelské praxi uvedl, že v již zmiňovaném Lotyšsku spoluvlastní farmu s chovem prasat. Konkrétně se jedná o nukleový chov se 120 prasnicemi plemene landrase, stejným počtem yorkshirských plemenic a se 20 prasnicemi duroc. Roční produkce v tomto chovu odpovídá počtu 1200 prasniček F1 generace v hmotnosti třiceti kilogramů a padesáti kanečků duroc ve stejné hmotnostní kategorii. Vedle toho se společníky provozují také užitkový chov se 2700 prasnicemi genetiky Danbred, kde vyprodukují 94 tisíc selat do hmotnosti 30 kg, přičemž do výkrmu zastavují 91 tisíc odstávčat, která vykrmují do hmotnosti 110 až 120 kg.
Od roku 2002 je jeho farma v uzavřeném obratu stáda, přičemž inseminační dávky nakupují z Dánska.
„Jsme farma se zdravotním statusem SPF (Specific Pathogen Free – bez specifických patogenů), která je prostá reprodukčního a respiračního syndromu prasat (PRRS), dále bakterií Actinobacillus pleuropneumoniae (sérotypu 2 – AP2) a Mycoplasma hyopneumoniae, ale i atrofické rinitidy, dyzenterie, Aujeszkyho choroby a afrického moru prasat. Antibiotika používáme minimálně s tím, že u bezmála 80 % chovaných prasat jsme antibiotiky nikdy neléčili. Již před třemi roky, respektive v roce 2021 jsme prodali první jatečná prasata prostá antibiotik. Jestliže na top farmách v Dánsku vykazují užitkovost prasnic přesahující úroveň sedmatřiceti odstavených selat, na naší farmě odchováme od prasnice šestatřicet selat. Před čtyřmi roky se v Dánsku začala u prasat využívat genomická selekce, což nám umožňuje mít více věcí pod kontrolou,“ zahájil svou prezentaci dánský specialista na výživu prasat, který se v oboru pohybuje již šestatřicet let.
Jak v přednášce Jese Klausena dále zaznělo, porody jsou standardně pod asistovanou kontrolou. Novorozeným selatům ošetřovatelé pomáhají s prvním napitím kolostra a v prvních dnech malá selata zahřívají a na doplnění energie jim podávají glukózu. U prasnic s početnými vrhy překládají selata ve věku tří čtyř dnů k náhradní matce. Standardně krátí ocásky, ale špičáky štípou jen agresivním selatům. Pozornost věnují i oprašeným prasnicím, kterým několikrát kontrolují tělesnou teplotu, ale i celkový zdravotní stav a také spuštění laktace. Aby prasnice produkovala optimální množství mléka, musí se dobře nakrmit.
Základy pro zdravý růst se vytvářejí během prvních týdnů života prasete.
„Je třeba si uvědomit, že dobrý start selat je pro dosažení požadované ekonomiky zásadní. Později ztrátu již nedoženete. Špatný začátek bude mít pravděpodobně zase jen špatný konec. V rámci naší krmné strategie selatům do 15 kg předkládáme alespoň dva typy speciálního krmiva. Jedná se o prestarter, který je pro kategorii od šesti do devíti kilogramů, na který navazuje starterová směs. V prestarteru jsou komponenty, které podporují rozvoj a funkci zažívacího traktu. Skládá se výhradně z nejkvalitnějších surovin a krmných komponent, které neobsahují antinutriční látky, které selatům narušují střevní klky a tím snižují jejich funkčnost. Zdravá střeva jsou současně i nejlepší bariérou proti poodstavovým průjmům,“ uvedl také dánský specialista.
Studie ukazují, že spouštěčem průjmových onemocnění selat jsou velmi často nutriční nedostatky. Podle Jese Klausena se tomu dá předejít lepším výběrem surovin v krmných recepturách.
„První až druhý den po odstavu je nejdůležitějším úkolem farmáře zajistit, aby všechna selata přijímala krmivo. V prvním týdnu selatům směs zvlhčujeme. K tomu účelu využíváme speciální krmítka, do nichž směs zakládáme ručně Velmi důležitá je pro zvířata samozřejmě voda, atak v prvních dnech po naskladnění ošetřovatelé učí selata, kde ji najdou. Všem prasatům přidáváme do vody peroxid a prasatům v nukleovém chovu navíc dezinfikujeme vodu UV zářením, čímž zamezíme tvorbě biofilmu v napájecím systému. Ve výkrmových stájích vypínáme topení po sedmi dnech od naskladnění zástavových selat. Snažíme se zajistit zvířatům hodně světla i přes střešní hřebenovou štěrbinu. Prasata jsou ustájena v kotcích na roštové podlaze, v jeslích mají založenou slámu, kterou jednak žerou, jednak si s ní hrají. Ke stejnému účelu vyvěšujeme různé hračky, včetně řetízků. Snížení agresivity napomáhá i uspořádání krmítka z něhož mohou přijímat krmivo dvě prasata současně. Všechna tato opatření mají příznivý dopad na uniformitu zvířat. Směsi si mícháme sami, což nám umožňuje mít kvalitu i strukturu krmení pod kontrolou. Prasata Danbred patří mezi nejlepší genetiku na světě, pro níž je charakteristická vynikající reprodukce a neobyčejná kvalita masa. I když dosahujeme nadprůměrné výsledky, prostor ke zlepšení stále existuje,“ podělil se o své zkušenosti přednášející.
Více se dočtete v říjnovém čísle časopisu Náš chov
