Struktura směsné krmné dávky u dojnic významně ovlivňuje pH v bachoru i ukazatele přežvykování a následně i jejich užitkovost, složení mléka a zdraví. Hmota s kratší řezankou a ne příliš vysokou sušinou se především lépe dusá a vytěsní se kyslík, který je příčinou vyšších ztrát.
Cílem pokusu kolektivu specialistů z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., bylo zjistit, nakolik zkrácení řezanky zavadlé vojtěšky na poloviční délku ovlivní kvalitu fermentačního procesu, ale i aerobní stabilitu siláže, a dále jak lze fermentaci siláže s delší a kratší řezankou ovlivnit pomocí vybraných biologických a chemických silážních přípravků.
Zavadlá vojtěška z první seče o sušině 57,6 % ± 1,26 byla sklizena ve dvou délkách řezanky: delší s teoretickou délkou nad 30 mm a kratší asi 15 mm. Pro zjištění skutečné délky řezanky byl použit Penn State Particle Size Separator (PSPSS) se síty s oky 19 mm a 8 mm. S navážkou na horním sítu v množství 200 g se třepalo podle návodu. Z delší i kratší řezanky bylo založeno do speciálních pytlů (odolných proti kyselinám a s oky 1 mm, aby mohl pronikat dovnitř i ven vzduch, ale ne materiál) celkem šest variant ve třech opakováních, od každé varianty 10 kg řezanky. Pytle byly zváženy a uloženy do silážované hmoty v silážním žlabu. Na pytle byla nasypána řezanka a vše bylo důkladně udusáno dusačem s vagónovými koly. Kontrolní varianta byla bez konzervačního přípravku, u pokusných variant byly do řezanky aplikovány tři konzervační chemické přípravky, a to kyselina mravenčí v dávce 4,5 l/t, Albisil (polybetahydroxybutyricacid) v dávce 1 l/t, Safesil (benzoát sodný E211, sorbát draselný E202 a dusitan sodný E250), v dávce 3 l/t. Dále to byly dva přípravky biologické Stay Cool (L. plantarum NCIMB 30094 a Aliin extrakt česneku) v dávce 60 g/t a Formasil Alfa (bakteriálně-enzymatický P. pentosaceus, L. plantarum, beta-glukanáza, xylanáza) v dávce 100 g/t.
Do každého pytle bylo vloženo čidlo Thermochron, kalibrované na měření teplot každých 60 minut s přesností 0,065 °C. Pytle byly následně vloženy v silážním žlabu do silážované hmoty, zakryty vrstvou siláže a udusány s využitím dusače s vagónovými koly.
Po 119 dnech uložení v silážním žlabu byly pytle vyjmuty ze siláže, zváženy a dopraveny do laboratoře k chemickým rozborům standardními metodami. Vzorky byly odebrány podle nařízení Commission Regulation (2009). Stabilita byla měřena podle Ranjita a Kunga. Výsledky byly statisticky zpracovány s využitím programu Statistica var. 10 (StatSoft, USA) vícefaktorovou procedurou ANOVA a následným POST-HOC Tukey testem.
Výsledky ukázaly, že zkrácení řezanky mělo na výsledek fermentačního procesu i aerobní stabilitu větší vliv než přidání aditiv, ať již biologických nebo chemických, ale ne tak velký, aby byl statisticky významný. Konzervuje-li se vojtěška s příliš vysokou sušinou, je jen velmi obtížné nahradit technologické nedostatky přidáním konzervantů. Délka řezanky neovlivnila obsah sušiny, výživné hodnoty ani kvalitu fermentačního procesu. Pouze u varianty s kratší řezankou a o nižší sušině konzervovanou kyselinou mravenčí bylo v siláži zaznamenáno významné snížení obsahu cukrů a zvýšení obsahu kyseliny mléčné.*
Více se dočtete v časopise Krmivářství
