Chovatelé prasat v Cizkrajově připravili pro zájemce z řad odborné veřejnosti ukázku nových technologií ustájení. Prezentace teoretické části rekonstrukce, stejně jako prohlídka stájí a závěrečná diskuse, se těšila velkému zájmu účastníků.
Zavedení moderních technologií v ustájení, ošetřování a krmení prasat je nezbytné pro dosažení konkurenceschopné produkce. Původní technologie chovu ve stáji pro jalové a březí prasnice byla nevyhovující, morálně i fyzicky opotřebovaná, protože areál byl vystavěn v roce 1975. Prasnice ustájené zhruba polovinu délky březosti v individuální kotcích byly omezeny v pohybu. Druhou polovinu březosti pobývaly ve skupinových kotcích po šesti zvířatech, opět s omezeným prostorem a téměř žádnou možností úniku při utváření hierarchie skupin. Totéž platilo o porodně prasnic, kde hlavním problémem individuálních kotců byl zdravotní stav selat i prasnic, vysoké riziko zalehávání, omezená možnost individuálního krmení.
Volba moderní technologie
Požadavkem pro volbu nových technologií bylo zlepšit podmínky pro zdravý chov prasat, nutnost zlepšit hygienické podmínky, techniku krmení a welfare zvířat. Třeboňská firma Agrico vybudovala komplexní moderní technologický systém odchovny selat, porodny prasnic, jalovárny a březárny pro prasnice.
Porodna prasnic je rozdělena na sekce, v každé z nich je třicet individuálních porodních kotců s vanou typu Agrivan, s porodní klecí, korytem a napáječkou. Selata mají k dispozici infrazářičem vyhřívané doupě a přikrmovací krmítko. Podlaha v kotci je celoroštová s litinovými rošty pod prasnicí a plastovými pod selaty. Prasnice na porodně se krmí počítačem řízeným systémem mokrého krmení.
Vanový systém zamezuje průvanu pod kotci a kejda, prošlapávaná do záchytné vany zčásti naplněné vodou, což snížilo zápach ve stáji, se odvádí centrálním svodným systémem do jímky. Stejným systémem odvodu kejdy jsou vybaveny i odchovné sekce. V odchovných kotcích se krmí suchou směsí ze zvlhčovacích samokrmítek.
Skupinové ustájení prasnic
Březí prasnice jsou ustájeny ve dvou velkých společných kotcích pro 200 zvířat. Kotce jsou vybaveny krmnými stanicemi Compident s elektronickou identifikací prasnic. Prasnice převáděné z původního ustájení se učily novému způsobu krmení v zaučovacím zařízení Compident pomocí mechanických a programově-technických zařízení.
V eros centru se v nové technologii využívá kombi kotců. Po detekci říje se prasnice fixují v individuálních kotcích a inseminují se. Při zjišťování říje se mimo jiné využívá selekční smyčka, do které je prasnice vpuštěna podle frekvence kontaktu s kancem ustájeným v individuálním kotci a využívaným ke stimulaci říje. Po sedmi dnech pobytu v individuálních kotcích se prasnice přesunou do dynamických skupin. Březost se diagnostikuje ultrasonografem 25 až 30 dní po inseminaci a březí prasnice jsou i nadále ustájeny ve skupinových kotcích v počtu 100 až 200 zvířat. Na konci březosti se přesunují do porodny. Kapacita jalovárny dosahuje 622 kusů, 500 prasnic je ustájeno ve společných kotcích (2 x 200 a 1 x 100 zvířat), kapacita eros centra je 122 míst, z toho 60 míst v kombi boxech a ostatní místa jsou individuální.
Plodnost prasnic a odchov selat
v nových stájích
K podniku patří i vlastní inseminační stanice, ve které produkují 5000 – 6000 inseminačních dávek ročně od šesti plemennými kanců. V nové technologii dosahují prasnice 85 % březosti a 78 – 79 % oprašení. Při současném stavu 600 prasnic je cílem březost minimálně 90 % a dosažení počtu minimálně deset odstavených selat na prasnici a vrh.
Rekonstruované stáje s novou technologií ustájení splňují požadavky na welfare prasnic. Výsledkem je vyšší životnost prasnic i díky výborné chovné kondici a tedy a více vrhů, vyšší porodní váha selat, porody probíhají rychle a bezpečně, zlepšil se i zdravotní stav selat v průběhu odchovu. Cílem práce zootechniků a ošetřovatelů v novém systému chovu bude zvýšení odchovu na 25 až 26 selat od prasnice za rok.
Technologie základem výsledků chovu prasat
Nové technologické vybavení v chovu prasat hraje rozhodující roli v nákladech výroby, v ekonomické prosperitě chovu. Jen s jejich pomocí lze využít genetického potenciálu chovaných zvířat, vyhovět jejich biologickým nárokům, zachovat dobrý zdravotní stav při optimálním využití jejich užitkovosti. Bez moderních systémů ustájení je nemožné intenzifikovat chov prasat (uspořit náklady na krmivo a energii, na pracovní sílu) a výsledky užitkovosti prasnic, stejně tak jako práce všech zúčastněných nebude mít efekt v počtu odchovaných selat a zajištění konkurenceschopnosti podniku na trhu a vymanění se z probíhající krize odvětví chovu prasat.
