16.10.2001 | 10:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Deset let chovu a šlechtění masných plemen skotu v České republice 1991 – 2001

Do roku 1990 byla u nás plemena masného skotu zastoupena sporadicky několika býky z dovozu na inseminačních stanicích. Aktivní populace dovozem (1974) introdukovaného plemene hereford se dobře adaptovala v horských a podhorských podmínkách a úspěšně vzdorovala ne příliš dobrému managementu na státních podnicích. Hereford přežil i snahy socialistických funkcionářů toto plemeno zlikvidovat a spolu s malou skupinou zootechniků-nadšenců vstoupil v roce 1990 jako jediné masné plemeno skotu do tržního hospodářství.

Do roku 1990 zajišťoval plemenitbu masných plemen skotu tehdejší monopolní státní plemenářský podnik. Úspěchem bylo zřízení odchovny, specializované na plemeno hereford, v lokalitě Javorná – Onen svět na Klatovsku. Tato odchovna byla součástí plemenářského programu. Od vybraných matek býků s pomocí inseminace a záměrného připařování byli produkováni plemenní býčci. Po odstavu byli ti, kteří splňovali požadavky standardu plemene, soustředěni v odchovně. Zde se podrobili testu růstové schopnosti podle jednotné metodiky a dosahovali průměrného denního přírůstku mírně nad jeden kilogram. Na základě hodnocení zevnějšku a selekčních ukazatelů přírůstek v testu a přírůstek od narození bylo 60 až 70 % nejlepších vybíráno do plemenitby. Odchovna významně stabilizovala chov hereforda, neboť produkovala dostatek býků pro přirozenou plemenitbu i inseminaci, podpořila úsilí o pořádek v evidenci plemenných zvířat a kontrole užitkovosti. Důležité byly i otázky zdravotní a veterinární situace a zabránění příbuzenské plemenitbě.
Je nutné si uvědomit, že v období společenské nesvobody, kdy pouhé zajištění inseminačních dávek kvalitních býků z dovozu byl těžko řešitelný problém, šlechtění hereforda nepřinášelo podstatnější genetický zisk. Jednalo se o šlechtění v malé populaci s velmi omezeným přílivem genů z velkých progresivních populací v Americe a Kanadě.
V roce 1990 jsme měli „genetickou konzervu“ toho, co Kanada chovala před 20 lety. Nicméně hereford naučil naše chovatele zootechniku masných systémů a koncentrovala se kolem něj parta nadšenců a fandů tohoto způsobu chovu. A právě třináct z nich v roce 1991 založilo Český svaz chovatelů masného skotu.
Svaz vznikl „odspodu“ , z vůle a potřeby chovatelů se organizovat a zabezpečit evidenci zvířat v masných systémech, kontrolu užitkovosti, šlechtění a následně i plemenné knihy.
V období 1991-1995 začali chovatelé dovážet jalovice různých masných plemen evropské i americké provenience. Významně pomohlo ministerstvo zemědělství formou dotací na nákup genetického materiálu (tj. i embryí a inseminačních dávek). V současné době je aktivně chováno v České republice 12 masných plemen skotu: charolais, limousine, blond d´Aguitaine, gascogne, salers, piemontese, hereford, aberdeen angus, galloway, highland, masný simentál a nově i belgické modré. Tato plemena variabilitou svých užitkových vlastností pokrývají celé spektrum potřeb českého chovatelství. V dalším desetiletí půjde o další nárůst jejich stavů a cestou šlechtění o zvyšování kvality.
Český svaz chovatelů masných plemen skotu sdružuje chovatele dvanácti, které jsou uvnitř svazu organizováni v jednotlivých klubech nebo asociacích bez právní subjektivity. Každý klub nebo asociace plemene si suverénně rozhodují o všech otázkách konkrétního plemene: standard, chovný cíl, selekční kritéria atd. Svazu jsou svěřeny všechny věci plemenům společné: organizační zabezpečení, zastupování chovatelů při jednání, vedení evidence, výkon kontroly užitkovosti a plemenné knihy, administrace dotací, pořádání výstav, zájezdů do zahraničí a mnoho dalších.Výše uvedená forma organizace chovatelů se velmi dobře osvědčila, každý předseda klubu nebo asociace je zároveň členem výboru a v pozici předsedy svazu se zástupci plemen po dvou letech střídají. Ve svazu se nikdy nevyskytla řevnivost mezi zástupci jednotlivých plemen. Každý chová to plemeno, které se mu nejvíce líbí a přináší v jeho podmínkách nejlepší efekt. A společné zájmy se lépe řeší ve svornosti a porozumění v rámci jednotného svazu než-li přes rozrůzněné malé organizace.
Od vzniku svazu byl kladen důraz na vytvoření pevných základů plemenářské práce.
S využitím „socialistické“ metodiky kontroly užitkovosti byla zaevidována veškerá plemenná zvířata a zahájena pravidelná terénní kontrola užitkovosti, postavená na informacích o připouštění a inseminaci, rození a pohlaví telat, vážení ve 120, 210 a 365 dnech a hodnocení zevnějšku. Prvním inspektorem svazu se stal Ing. Josef Dufka, administrativní stránku a organizační stránku zajišťoval první tajemník svazu Ing. Štráfelda.
Zpracováním chovných cílů a standardů a metodik v pojetí tehdy nového zákona o plemenitbě a šlechtění (zákon č. 240/1991 Sb.) přispěl Ing. Skořepa, v pořadí další inspektor svazu. Později byl získán nynější ředitel svazu a Plemenné knihy Karel Šeba, jehož zásluhou se zdokonalilo programové vybavení a databáze. Jednotný systém selekce býků po skončení odchovu pomohli zavést Ing. Jan Kaplan. Moderní systém testu vlastní užitkovosti v první odchovně Osík zorganizoval Jan Kopecký, tehdejší zootechnik odchovny a nynější inspektor svazu.
Kolem tohoto jádra technických pracovníků, kteří postupně spíše činy než slovy posunovali kvalitu plemenářské práce na vyšší úroveň se koncentrovali chovatelé, kteří měli a mají zájem šlechtit jednotlivá plemena v čistokrevné plemenitbě. Z chovatelů, kteří stojí od počátku až do dnes se svým chovem jako opory příslušného plemene chceme zmínit alespoň některé: v charolais Ing. Vladimír Řehounek (Staré Hradiště), Ing. Adolf Neuman (Okřešice), miroslav Sviták (Pozovice), Jan Zatloukal (Velké Dvorce); v limousine I
Ing. Josef Zíma (Nečtiny), MVDr. Kroupa (Nový Jičín), Ing. Josef Papáček (Kaliště); v plemeni blond d´Aquitaine manželé Chroustovi (Jimramovské Pavlovice); anguské plemeno rozvíjejí Ing. Vráblík a MVDr Menhart (M.I. L.O.S. inc.), …. Šusta (Mýto) a Ing. František Jonát (Brloh); hereforda Ing. František Shrbený a Ing. Jaroslav Trmal (VLS), nověji Ing. …Chládek (Ročov). Později přibyli další chovatele a další plemena, ale není možné v rozsahu tohoto článku všechny zmínit, za což se omlouváme.
Šlechtění masných plemen skotu se odehrává v Čechách v malých populacích. Ani nejrozsáhlejší z nich, jako charolais a hereford, nepřesahují 3000 krav a 100 chovů. Filozofie šlechtění je postavena v posledních letech na přenosu genetického pokroku z velkých původních mateřských populací cestou každoročního nákupu inseminačních dávek ze špičky daného plemene. Nyní již jen sporadicky dochází k nákupům zvířat nebo embryí. Dávky špičkových býků jsou používány k inseminaci vybraných matek býků. Z tohoto záměrného připařování narození býčci jsou v prvním stupni selektováni po odstavu ve věku kolem osmi měsíců. Býčci splňující slelekční a exteriérové požadavky postupují do odchovu. Jako hlavní forma je test růstové schopnosti v jednotlivých podmínkách odchovny, doplňkově spíše pro potřeby přirozené plemenitby v omezeném rozsahu uplatňuje odchov u chovatele. Po skončení testu je 60-70 % nejlepších býků vybíráno do plemenitby a ti zcela špičkoví se dostávají i do inseminace. Dosáhli jsme již počtu přes 500 býků masných plemen, kteří jsou ročně testováni. To zabezpečuje dostatek kvalitních plemeníků pro inseminaci a přirozenou plemenitbu (čistokrevnou i křížení). Menší počet býků je i exportován. Přírůstky v odchovnách se dostali na úroveň 1,7 – 1,8 kg a nejsou vzácností býci s přírůstkem 2,0 – 2,6 kg v testu.
Do roku 1999 probíhala selekce pouze podle fenotypových hodnot (vlastní užitkovost zvířat). Od roku 2000 svaz ve spolupráci s VÚŽV Uhříněves (doc. Přibyl) zavádí odhad plemenných hodnot animal modelem. Po ověření a zpřesnění by plemenné hodnoty a nový systém hodnocení zevnějšku měli přinést zvýšení genetického pokroku.
Český systém plemenářské práce u masných plemen skotu je v zemích střední Evropy unikátní. Zatím co Maďarsko mělo značný předstih, dnes zde chov a plemenařská práce upadá. Ani rakouští a němečtí chovatelé nám, zejména v systému odchoven, nemohou konkurovat. I při malých populacích jednotlivých plemen se u nás dosahuje úrovně obdobné jako např. ve vyspělém Dánsku. Při návštěvách expertů ze zemí jako Francie, Itálie, Kanada a USA se nám potvrzuje, že jsme se vydali správnou cestou, naše výsledky jsou respektovány a srovnatelné s těmito zeměmi. Ostatně nejlepší možnost přehlídky výsledků naší práce nabízí III. Národní výstava masných plemen v Letňanech.
Pouze kvalitní plemenná zvířata, zkušení chovatelé a poctivá práce v našich přírodních a klimatických podmínkách jsou zárukou našeho důstojného uplatnění v Evropské unii, kde se octneme v době, kdy letos narozené jalovičky se poprvé nebo podruhé otelí. Že je o českou genetiku v zahraničí zájem dokazují výsledky exportu inseminačních dávek. Např. firma Natural exportovala za první pololetí 46 tisíc dávek, z toho 48 % byly dávky masných plemen.
Ing. Jan Štráfelda, Ing. Josef Dufka,
Zakládající členové Českého svazu chovatelů masných plemen skotu

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down