Prvního května jsme oslavili desetileté výročí našeho členství v Evropské unii. Postupně se nám otevřela možnost cestovat, studovat i pracovat po Evropě. Ze společného rozpočtu unie jsme získali nemálo prostředků a převzali hory legislativy. Přestože počáteční nadšení poněkud ochladlo, je třeba přiznat, že jsme na vstupu do unie vydělali. Je ale otázka nakolik jsme byli schopni nabídnuté možnosti opravdu účelně využít a nakolik jsme si na některé kritizované problémy zadělali sami.
Před deseti lety se Evropská unie z patnáctky rozšířila skokem o deset nových zemí, což se někdy označuje jako velký třesk. Po deseti letech je možné konstatovat, že sedm z deseti zemí unie s nejvyšším hospodářským růstem jsou nováčci. Nejúspěšnější je Lotyšsko, kterému se loni meziročně zvýšil hrubý domácí produkt (HDP) o 4,1 procenta. HDP na obyvatele narostl zejména v hlavních městech. Bratislava s úrovní 186 procent a Praha se 171 procent průměru unie se v roce 2011 dostaly dokonce před Vídeň, která vykázala „jen“ 165 procent. Nad průměrem unie byla i Budapešť (110 procent) a Varšava (107 procent). Rozpětí hodnot tohoto ukazatele je však v regionech unie stále obrovské. Zatímco nejbohatší region, jímž je vnitřní Londýn, vykázal loni 321 procent unijního průměru, některé regiony v Bulharsku a Rumunsku mají pouze 29 procent. I sedm našich regionů nedosahuje ani 75 procent průměru unie. Všech deset nových států se stále drží pod průměrem tohoto ukazatele pro celé členské země unie.*
Více si přečtete v červnovém Farmáři
