Dezinfekce struků je základním kamenem všech programů kontroly mastitidy. Dezinfekce struků po dojení (namáčení/postřik po dojení) je jedním z klíčových velmi účinných bodů. Dezinfekce před dojením se nepoužívá tak dlouho, ale nyní je běžně na mléčných farmách k vidění.
Mléko musí být vyráběno co nejhygieničtěji. Nejdůležitější příčinou problémů souvisejících s hygienou je bakteriální kontaminace. Existují dvě běžně používané metody dezinfekce struku – buď ponoření každého struku zvlášť pomocí kalíšku naplněného dezinfekčním prostředkem, nebo nastříkání dezinfekčního prostředku na struky zespodu. Bez ohledu na to, která metoda se použije, přínosu dezinfekce struků bude dosaženo pouze tehdy, bude-li dezinfekční prostředek aplikován účinně a efektivně. Dva hlavní faktory, které inhibují účinnost dezinfekce struků, jsou neúčinné složení a špatná aplikace. Špatná aplikace, tj. nepokrytí celého struku každé krávy při každém dojení, je nejčastější chybou při dezinfekci struků. Všechny výhody správného výběru produktu, přípravy a manipulace jsou ztraceny, pokud se dezinfekční prostředek na nedostane na kůži struku. Správná dezinfekce neznamená pouze dezinfekci konce struku, ale dezinfekce celého struku tedy všude tam, kde se vložka dojicího nástavce dotkla. Dezinfekce jakékoli jiné části povrchu vemene však nepřináší žádný užitek. Namáčení struků je nejlepší metodou dezinfekce, ale postřik může být stejně účinný, pokud je prováděn svědomitě.
Dezinfekce struků před dojením spočívá v aplikaci rychle působícího dezinfekčního obvykle pěnového prostředku těsně před dojením, aby se snížila populace bakterií způsobujících mastitidu na kůži struků, zejména v oblasti vnějšího otvoru struku. Hlavní účinek dezinfekce struků před dojením je tedy proti mikroorganismům prostředí, které způsobují mastitidu. Dezinfekce před dojením může pomoci zlepšení stavu kůže struků.
Dezinfekce struků po dojení by měla zabránit mastitidě a zlepšit stav pokožky struků. V prevenci mastitidy funguje dezinfekce struku po dojení tak, že odstraňuje bakterie způsobující mastitidu z kůže struku a kanálku struků. Dezinfekční prostředek by měl být aplikován, jakmile je dojicí stroj sejmut, dokud je strukový kanálek stále otevřený. Ponoření pak může proniknout otvorem struku a zajistit, že bakterie, které se právě dostaly do kanálku, budou také zabity. Hlavním zdrojem bakterií mastitidy na kůži struku je mléko od krav s infikovanými vemeny. Patogeny z infikované krávy můžou zůstat na vložkách strukových násadců po dobu až devět dojení. To znamená, že infekce se může šířit z jedné krávy na dalších devět pomocí stejného nástavce. Dezinfekce struků po dojení, máčením nebo postřikem, odstraňuje bakterie, které se šíří během dojení, je mimořádně účinnou zbraní proti šíření nakažlivé mastitidy. Hrubá nebo popraskaná kůže struků může být také rezervoárem bakterií způsobujících mastitidu, proto je důležitá důkladná dezinfekce celého struku.
Pouhé dojení krávy ji nedovede k mastitidě. Pokud dojicí stroj funguje podle specifikací výrobce a je správně provozován, neměl by způsobovat mastitidu. Přesto je stroj často obviňován z propuknutí epidemie, když jsou primárně zodpovědné jiné aspekty řízení dojení. V každém stádě jsou krávy se zdravými vemeny a jiné s klinickou nebo subklinickou mastitidou. Infikované krávy vylučují bakterie způsobující mastitidu mlékem. Kromě toho mohou být povrchy struků kontaminovány bakteriemi z okolního prostředí. Proces dojení nabízí dvě hlavní příležitosti pro přenos bakterií způsobujících mastitidu – mezi ustájením krávy a mezi krávami. Kolísání podtlaku má za následek reflux a pohyb mléka mezi strukovými násadci Pokud má dojená kráva jeden nebo více infikovaných struků, může tento proces přenést bakterie do ostatních struků nebo vemen. Bez ohledu na to, jaký systém násadců je použit, bez proplachování mezi krávami a dojením infikované krávy mezi ostatními kontaminuje povrchy gumových nebo silikonových vložek nástavců vložek dojicího stroje pro dalších 6–9 krav. Dojicí stroje mohou ovlivnit zdraví vemene snížením přirozené odolnosti krávy vůči mastitidě. Vředy a praskliny struků jsou místa, kde se bakterie způsobující mastitidu mohou množit a skrývat před napadením vemene a způsobit mastitidu. Poškození struku je pravděpodobně hlavní cestou, kterou dojicí stroje ovlivňují úroveň mastitidy. Běžnými problémy dojicího systému spojenými s poškozením struků jsou selhání pulzací, vysoké vakuum, kolísání podtlaku, vady strukové vložky, její prokluzování a dlouhodobé nadměrné dojení. Struky mají potom everzi, hyperkeratózu, krvácivé puchýře, může dojít k popraskání kůže. Pokud bude kráva pociťovat bolest během procesu dojení kvůli vadnému stroji, bude v dojírně neklidná a nepustí mléko snadno. To může vést k neúplnému dojení. Opačný tok mléka směrem nahoru, když dojde k náhlému vniknutí vzduchu do systému v důsledku široké škály faktorů, včetně skluzu vložky, náhlého kolísání podtlaku, nesprávné nasazení strukových násadců, nesprávné snímání strukových násadců může mít za následek trysky mléka (nárazy) z návleku na pevně připevněné struky. Dopady kapiček mléka lze minimalizovat tím, že se vyhnete náhlé ztrátě vakua, zejména při snímání stroje. Nadměrné dojení je považováno za klíčový faktor strojově vyvolané mastitidy. Pouze dlouhodobé příliš dlouhé dojení má však skutečný dopad na mastitidu samo o sobě. Je známo, že dlouhá období nadměrného dojení zvyšují poškození struků. Nadměrné dojení v kombinaci s dalšími poruchami, jako je kolísání podtlaku nebo nedostatečná pulzace, může zhoršit již existující problémy větším vystavení struku bakteriím a zvýšením poškození struků.*
