Kolibacilóza je infekční onemocnění vyvolané bakteriemi Escherichia coli, které v chovech drůbeže způsobuje vysoké ekonomické ztráty. Diagnostika tohoto onemocnění je založena na vyhodnocení klinických příznaků, patologických nálezů a laboratorním vyšetření, které spočívá v průkazu E. coli případně zařazení izolátu k specifickým séroskupinám. Tato metoda je ale nedostačující. Přesnější je diagnostika na principu molekulárně biologických metod.
Escherichia coli je bakteriální druh přirozeně přítomný ve střevním obsahu teplokrevných živočichů, kde obvykle působí prospěšně. Existují ale i varianty, které mohou vyvolat onemocnění. Extraintestinální projevy jsou typické i pro E. coli nebezpečné po drůbež, pro jejichž souhrnné označení se užívá zkratka APEC (aviárně patogenní E. coli) a vyvolané onemocnění se nazývá kolibacilóza.
V rámci studie bylo vyšetřeno 106 kmenů E. coli z patologicky změněných orgánů uhynulé drůbeže s podezřením na kolibacilózu.
Metodu PCR bylo zjištěno, že z celkového počtu 55 kmenů (52 %) neslo sledované geny virulence. K séroskupinám významným pro drůbež jich náleželo pouze 13. Z výsledků je zřejmé, že kmeny E. coli náležející k séroskupinám považovaným za významné u drůbeže nenesly geny virulence ve více než polovině případů. Určování patogenity na základě sérotypizace je nedostatečné.
Mechanismus vzniku kolibacilózy není doposud přesně vysvětlen, ale předpokládá se, že vstupní branou infekce jsou horní cesty dýchací, odtud se bakterie dostanou dále do vzdušných vaků a následně do krevního řečiště. Proto se předpokládá, že kmeny schopné vyvolat onemocnění drůbeže musí být vybaveny faktory, které jim umožní přilnutí (adherenci) k povrchům v místě vstupu infekce, zajišťují přežití v tělních tekutinách hostitele a odolnost vůči imunitnímu systému infikovaného jedince. Při nedodržení optimálních podmínek prostředí například při zvýšené prašnosti nebo zvýšené koncentraci amoniaku dojde k vymizení řasinek běžně přítomných v dýchacím aparátu, což usnadní průnik bakterií do organismu.
V současnosti kolibacilóza diagnostikuje podle anamnézy, klinického a patologického nálezu a bakteriologického vyšetření. K odlišení patogenních E. coli od komenzálních se rutinně využívá metoda sérotypizace. Výsledky ale ukazují, že je takováto diagnostika nedostatečná a je nutné ji doplnit také o stanovení genů virulence.
Studie byla provedena s využitím kmenů izolovaných Státními veterinárními ústavy Praha, Jihlava, Olomouc v rámci Národního programu sledování antibiotické rezistence u veterinárně významných patogenů SVS ČR a MZe ČR. Výsledky byly získány za finanční podpory projektu MŠMT programu NPU I LO1218 a za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO0518.
MVDr. Dana Kučerová, Ing. Zdenka Vacková, MVDr. Ivana Koláčková, Ph. D., doc. MVDr. Renáta Karpíšková, Ph. D., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., a Veterinární a farmaceutická univerzita, Fakulta veterinárního lékařství, Brno
Podrobněji v časopisu Náš chov 12/2018.
