Farmářské ceny mléka jsou již delší dobu pod výrobními náklady, což může následně znamenat konec pro řadu zemědělských podniků a soukromých podnikatelů. V souvislosti s touto prohlubující se krizí v chovu mléčného skotu oslovili redaktoři Našeho chovu nejdůležitější chovy holštýnského a českého strakatého skotu v republice.
Otázky
Jaká je příčina současného stavu v chovu mléčného skotu?
Jak myslíte, že tento stav vznikl? Jak je na tom váš podnik?
Za kolik prodáváte mléko nyní a kam?
Jaká opatření jste přijali ke zmírnění následků krize? Co děláte, abyste se přizpůsobili a přežili?
Kam vývoj spěje?
Ing. Jaromír Vlček, hlavní zootechnik, Dobrosev, a. s., Dobronín
680 holštýnských krav
Podle mého názoru byl pojem mléčná krize vytvořen uměle a následně zneužit pro snižování nákupní ceny mléka. Krizi mají spíše některé nerentabilní mlékárenské provozy a také politici, kteří svou defenzivní agrární politikou české zemědělce házejí přes palubu. Mnoho chovatelů udělalo pro zefektivnění výroby mléka a snížení nákladů maximum, ale zázraky neumíme, zadarmo vyrábět nedokážeme. Je nás stále méně, ale ještě tu jsme a bojovat budeme.
Mléko a výrobky z něj jsou pro výživu lidí nepostradatelné, jejich spotřeba neklesla. Spotřebitel se musí přesvědčit, že české mléko a mléčné výrobky jsou kvalitní, a pak si připlatí stejně, jako to udělal u piva, cigaret a benzínu. I naši zahraniční kolegové na tom nejsou nejlépe, ale nad naší současnou cenou mléka nevěřícně kroutí hlavou.
Ing. Roman Šustáček, vedoucí zemědělské výroby, Proagro Radešínská Svratka, a. s.,
830 českých strakatých dojnic
Já se nejvíce přikláním k názoru, který tvrdí, že největší vliv měla před časem začínající hypoteční krize v USA, která způsobila přeorientování investorů a jejich finančních prostředků z nejistých investic v sektoru nemovitostí do sektoru zemědělských komodit a zvláště těch snadno obchodovatelných, jako jsou například sója, pšenice, kukuřice a sušené odstředěné mléko. Mnoho takových obchodů dnes probíhá virtuálně elektronicky bez vlastního přesunu zboží. My jsme žili v domnění, jak se situace pro nás zemědělce obrací k lepšímu, jak nám Čína a Indie pomáhají s odbytem a ony komodity se zatím hromadily někde v počítači. Ceny postupně rostly a ve chvíli, kdy byly velmi zajímavé, tak byly tyto komodity vrženy na trh. Důsledky známe.
Bohužel, dnes je i velký problém zorientovat se v globálním trhu. Naši velcí národní hráči (mlékárny) jsou nyní malé rybky. Dříve se některé nedostatky či přebytky na našem mléčném trhu daly vyřešit ve spolupráci se sousedy (export - import), to už v současnosti nestačí. Region je Evropa a hřiště celý svět.
V prosinci 2008 jsme realizovali jeden litr za 6,80 Kč, což v tržbách představuje proti loňskému roku ve stejném období propad asi 1 200 000 Kč měsíčně. Už od podzimu řešíme různá opatření vedoucí ke snížení nákladů v celém podniku (např. snížení nakupovaných krmiv v krmné dávce), momentálně v naší zemědělské výrobě propouštíme 15 % pracovníků, také jsme snížili počet pracovníků na úrovni ekonomického úseku a managementu.
Jak dlouho naše podniky vydrží tuto tristní situaci, je těžké odhadnout, protože problém není jen u mléka, ale je i u dalších komodit – obilí, brambor. Co je však jisté, je to, že bez včasné pomoci státu chov dojeného skotu u nás dlouho nevydrží.
Petr Novák, soukromý zemědělec Horní Kamenice
600 holštýnských dojnic
Opatření nemůžeme dělat již téměř žádná - celé roky si hlídáme ekonomiku, rezervy již nejsou. Snížit dojivost také není možné, když jsou krávy nastartované. Jediné můžeme – řezat hlavy.
Problém sektoru vidím v přístupu společnosti k zemědělství, kde je člověk ošetřující hospodářská zvířata považován za hlupáka, což je velký omyl. Proto ani nabídka dvacet tisíc korun nikoho nepřiláká k této velice zodpovědné práci. Lidé raději dělají za méně peněz na výrobních linkách továren bezstarostnou a bezrizikovou práci. Řešení by mělo být komplexní, a tato naprostá neúcta společnosti k zemědělcům je do nebe volající. Proč se například zrušila podpora školního mléka? Uvažoval jsem, že kdybych chov zrušil, přišlo by o obživu asi 500 lidí – ošetřovatelé, pracovníci živočišné výroby, pracovníci rostlinné výroby, veterináři, výrobci strojů, údržbáři, doprava, mlékárna. Tímto nezájmem o obor se zbavujeme možnosti udržovat přirozený způsob života na venkově.
Ing. Jaroslav Cimrman, jednatel Agrobos, spol. s r. o. Slatina, okres Kladno
180 dojnic
Příčina současného stavu nejen mléčného skotu je ve špatném směrování dotací na plochu a podobně. Jak to dopadlo s prasaty? V republice se chová podstatně méně prasat, ale cena je pořád pod hranicí nákladů. Prasat není pro řezníky stále nedostatek, protože se vepřové maso dováží z jiných zemí, kterým se to velice hodí. A tak to dopadne i s mlékem, potažmo s chovem skotu.
Problém v současné době není ve výši dotací, ale v jejich přesměrování k daným komoditám. V ostatních zemích jsou nyní ceny zmíněných komodit také nízké jako u nás, ale mají konkrétní dotace k nim. My ne. My se diskriminujeme sami mezi sebou. Chtěl to někdo, nebo ne? Asi ano. Vývoj povede ke snižování stavu skotu, ale ceny budou pořád nízké. U nás nebude nedostatek, dovezou se výrobky.
Ing. Jaroslav Lád, předseda ZD Ostaš, Žďár nad Metují
550 dojených krav Příčin současného stavu v chovu mléčného skotu je více. Všemocná ruka trhu je asi v silně regulovaném světě jen takovou legráckou evropských i našich liberálů. Jako zemědělec nejsem odborník, máme zde ale Evropskou unii, naši vládu, ministerstvo zemědělství, moudré zemědělské prognostiky typu Havel, Mařík a další, dobře placené odborníky na vytváření podnikatelského prostředí. Co dělali a hlavně dělají tito odborníci, kteří v době konjunktury vyrábějí moudra? Krize mléka je především obrovské selhání vládnoucí evropské a státní garnitury a jejich informačních systémů.
V chovu skotu a výrobě mléka nevznikají krize z roku na rok. V letech 2007 až 2008 jsme zaznamenali absolutní nedostatek mléka, vysoké ceny a pak tak dramatický úpadek? Tento stav může podle mého selského rozumu vyvolat skokově jen spekulace finančníků. Argumenty, že se rozdojila Austrálie, Čína, Indie se mi zdají zavádějící. V chovu skotu se zázraky v produkci mléka asi tak neodehrávají. Čína a krize spotřeby po aféře s melaminem – to může být argument. Jde o to, jestli se zapojíme svým vývozem k obnovení důvěry ve spotřebu mléčných výrobků.
Další příčinou jsou chybná rozhodnutí Evropské unie například o rozvolnění kvót na mléko a zrušení půd uvedených do klidu. Nestejnoměrné podmínky podpor v EU-27. Moc lidí, málo vědomostí!
A pak struktura obchodních sítí v České republice. Dominance zboží z jiných států Evropské unie, kde nejsou stejná pravidla podpory výroby (jiné dotace a podpory), zpracování (oddlužený zpracovatelský průmysl + marže) a prodeje (vlastní obchodní sítě + marže).
Chov dojnic nicméně není sklárna, porcelánka, automobilka či textilka, kde se vypne proud, zmrzačí se zaměstnanci a vlastně se nic neděje. U nás každý den čeká 1200 tlam, co bude. Proto když už je máme a máme je rádi, tak je v tom nemůžeme nechat.
Co jako prvovýrobci děláme? Zahájili jsme jednání s bankami o restrukturalizaci investičních úvěrů – PGRLF by měl pružněji zareagovat, zavést podporu a garanci u provozních úvěrů, zavést program restrukturalizace úvěrů – jinak hrozí, že mléčnou krizi přežijí spíše zastaralé neperspektivní stáje (řetězovky). Jednáme se všemi dodavateli, aby nám zlevnili dodávky, odložily platby. Rušíme plánované investice s podporou Evropské unie. Rušíme plánovaný nákup strojů (loni na pořadník, dnes jsou stroje přímo vnucované). Provádíme opravy a udržování jen tam, kde nám hrozí byrokrati postupující v rámci platných zákonů (vodní, vzdušný tak, abychom odvrátili pokuty a prémii v upřednostnění kontroly SZIF v rámci cross compliance, kde už jde také o dotace. Optimalizujeme provozní vstupy zatím tak, abychom zachovali rozumnou produkci. Přirozená úrodnost půdy je u nás 1 až 1,5 tuny obilí z hektaru. To je lepší nedělat nic a pozemek pouze zpracovat talířovými branami, zasít merkantil hořčice a čekat na dotace a podobně. Zahájili jsme jednání s vlastníky půdy a majetkových podílů o prominutí nebo odkladu splátek ve finanční formě. Naturální plnění v rozumných cenách nabízíme. Svoláváme aktivní pracovníky (členy i zaměstnance), kde jim vysvětlíme dopad krize do mezd, pokud budou chtít zachovat podnik v chodu. Svoláme urychleně členskou schůzi, aby jako vlastníci rozhodli, zda máme držet podnik, který je v krizi provozního financování. Eliminace hmotně právní a trestně právní odpovědnosti managementu podniku. Urychleně budeme jednat s finančním úřadem, protože nám hrozí vysoká daň ze zisku a s ní spojené měsíční zálohy, a to v době, kdy nemáme volné finanční zdroje. Budeme podnikat vše ostatní včetně jednání a případně i vyvinutí tlaku na zodpovědné lidi této země a EU!
Úplné odpovědi těchto a dalších chovatelů (ředitelů zemědělských podniků a svazů nebo například Alfréda Millera, který v Česku vykupuje mléko pro mlékárnu německé firmy Müller, či prezidenta agrární komory ČR Jana Veleby) najdete v časopise Náš chov 2/2009.
(Únorové číslo Našeho chovu vychází 9. února. Ti, kdo Náš chov neodebírají, mohou poslat e-mail na adresu: odbyt@agroweb.cz nebo volat na modrou linku 844 111 119, časopis vám na dobírku zašleme. Své názory a komentáře k příspěvku posílejte na e-mail: lukas.rytina@agroweb.cz.)
