Probiotika jsou živé mikroorganizmy, které představují jeden ze způsobů, jak podpořit zdraví zvířat a lidí. V naší práci jsme se zaměřili na studium vybraných probiotických vlastností bakterií mléčného kvašení pocházejících ze střeva divokých prasat a také na vliv technologického zpracování pro jejich následné použití jako probiotika pro domácí prasata. Divoká prasata byla zvolena jako zdroj probiotik ze dvou hlavních důvodů, a tím byl jednak předpoklad nižší pravděpodobnosti výskytu genů rezistence u těchto probiotických kmenů a zároveň vyšší variabilitou fenotypových vlastností oproti kmenům pocházejících z domácích prasat.
Omezení v používání antibiotik a zákaz používání oxidu zinečnatého v medikační dávce v chovech prasat nutí chovatele hledat nové strategie pro prevenci bakteriálních infekcí zejména v období po odstavu. Aby bylo i nadále dosaženo optimální užitkovosti prasat, doporučuje se komplexní přístup založený na strategii řízení daného chovu. Důraz je kladen např. na zoohygienická opatření, ideální klima, vakcinační postupy a na optimalizaci výživy. Za účelem optimalizace výživy jsou testovány různé přístupy založené na okyselování krmiv, doplňování esenciálních stopových organických minerálů, esenciálních olejů a přírodních identických sloučenin, trávicích enzymů, inertní vlákniny a probiotických mikroorganizmů. Probiotika se běžně používají pro zlepšení zdraví, zvýšení přírůstků a odolnosti vůči patogenním mikroorganismům. Nicméně výsledný efekt je ovlivněn řadou faktorů, jako je výběr vhodného kmene a jeho interakce s daným hostitelem. Neméně důležitá je i správná příprava kmene, podmínky uskladnění, jeho odolnost k vnějším podmínkám, období podání a způsob aplikace. V naší práci jsme se zaměřili na výběr vhodných probiotických kandidátů pro domácí prasata, které jsme získali z trávicího traktu divokých prasat, a kteří inhibovali růst patogenních kmenů vyskytujících se ve střevě prasat. Vzhledem k tomu, že životnost probiotika je jedním z důležitých parametrů pro jeho efektivitu, studovali jsme též schopnost vybraných kmenů přežívat uskladnění při -80 °C a odolnost k lyofilizačnímu procesu za použití 10% skim milk kryoprotektivního média.
Tento příspěvek byl vypracován v rámci projektu Ministerstva zemědělství České republiky QK 1910351 a za institucionální podpory Ministerstva zemědělství MZE-RO0518.
Mgr. Monika Morávková, Ph.D.,1)
Ing. Iveta Kostovová, Ph.D.,1)
MVDr. Kateřina Kavanová,1,2)
MVDr Aleš Brychta 3)
1)Výzkumný ústav veterinárního lékařství v. v. i., Brno
2)Ústav experimentální biologie, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity
3) Mikrop Čebín
Kontakt: monika.moravkova@vri.cz
Celý článek najdete v Našem chovu 12/2022.
