Kur bankivský (Gallus gallus) je rozšířen v orientální oblasti, od Indie po jihovýchodní Asii a Filipíny, v pěti poddruzích. Je to typicky lesní pták nížin i horských oblastí až do 1500 m.n.m. se skrytým způsobem života. Obě pohlaví se liší velikostí a zbarvením. Kohout dosahuje hmotnosti půldruhého kilogramu a zbarvením se nápadně podobá kohoutu vlašky koroptví.
Divoký kur z Orientu
Kohout se stal díky svému rannímu kokrhání symbolem vzkříšení slunce i duše. V řecké mytologii byl ztotožňován s příchodem jara. I přes nejednotnost k otázce původu domácího kura se většina odborníků přiklání k názoru, že plemena v dnešní podobě jsou výsledkem cíleného šlechtění zdomácnělého kura bankivského, i když nevylučují, že také zbývající tři druhy hřebenatých kurů (gangegar, Sonneratovův, džunglový) mohly v domestikaci sehrát svoji roli. První pokusy o jejich ochočení pocházejí z původních oblastí výskytu a byly zprvu motivovány náboženskými důvody a oblibou v kohoutích zápasech. S jejich využíváním pro produkci masa a vajec se začalo až mnohem později, a to v Evropě a Americe.
Kur bankivský (Gallus gallus) je rozšířen v orientální oblasti, od Indie po jihovýchodní Asii a Filipíny, v pěti poddruzích. Je to typicky lesní pták nížin i horských oblastí až do 1500 m.n.m. se skrytým způsobem života. Obě pohlaví se liší velikostí a zbarvením. Kohout dosahuje hmotnosti půldruhého kilogramu a zbarvením se nápadně podobá kohoutu vlašky koroptví. Hlavu a krk má oranžově žlutou, hřbet červenohnědý a spodní část těla černou se zelenavým leskem. Na rozdíl od domestikované formy přepelichává a ztrácí dlouhá ocasní pera a pera na krku. Slepice s hmotností do jednoho kilogramu je šedohnědě zbarvená se žlutohnědě lemovanými pery na krku.
Zdržují se v hejnech, v době hnízdění potom ve skupinách kohouta s pěti až šesti slepicemi. Slepice snáší dvakrát až třikrát do roka do hnízda na zemi pět až sedm bělavých vajec, ze kterých se po třech týdnech líhnou kuřata. Jakmile začnou kuřata asi po 14 dnech létat, hřadují se slepicí na stromech. Potrava kura bankivského je rozmanitá a vedle různých semen, bobulí a drobných bezobratlých živočichů nepohrdne ani mláďaty drobných obratlovců, například gekonů.
Chovatelé okrasné drůbeže nemají s chovem tohoto druhu divokého kura žádné obtíže. Na přečkání zimního období i v našich podmínkách postačí nevytápěný, ale suchý kurník bez průvanu. Protože dobře létá a s oblibou nocuje na stromech, je nutné zastřihnout kurům křídlo. Krmí se stejně jako ostatní hrabavá drůbež.
