Dlouhověkost dojnic znamená ekonomickou efektivitu

„Pohoda zvířat a pozorování signálů krav je klíč k efektivitě a dlouhověkosti.“ V rámci 17. ročníku slavnostního vyhlášení výsledků soutěže Mléčná farma roku 2025 vystoupil se svou přednáškou o moderním chovu dojnic a významu pozorování zvířat MVDr. Jochem Geurts z mezinárodně uznávaného projektu CowSignals.

Projekt CowSignals si klade za cíl zjednodušit komplexní problematiku chovu dojnic a vrátit se k základům – pozornému sledování toho, co nám krávy samy říkají.

MVDr. Geurts, který se specializuje na zdraví dojnic, komfort zvířat a preventivní péči, zdůraznil, že 90 % jeho práce jako veterináře spočívá v preventivní činnosti přímo na farmách. Pravidelné návštěvy farem s diskusemi nad výsledky, vakcinací a preventivními zásahy tvoří jádro jeho přístupu.

Prodloužení produkčního života dojnic

Jedním z klíčových cílů moderního chovu dojnic je prodloužení produktivního života, ideálně o dvě laktace navíc. Delší životnost krav s vyššími počty laktací vede k nižší potřebě mladých zvířat pro obměnu stáda a celkově zvyšuje efektivitu chovu. V Nizozemsku je dlouhověkost krav důležitá i z environmentálního hlediska kvůli omezením produkce – více mléka od menšího počtu zvířat v rámci omezení chovu skotu. Geurts uvedl, že průměrný počet laktací v Nizozemsku se pohybuje od 3,1 do 3,9, přičemž průměr celosvětový je 2,2 laktace! Cílem je samozřejmě dosáhnout lepšího skóre.

Zatímco se často hovoří o vlivu pastvy na nizozemskou dlouhověkost, Geurts v diskuzi upřesnil, že důvodem není ani tak pastva samotná, jako spíše zaměření chovatelů na chov dlouhověkých krav a důsledné plnění potřeb zvířat.

Automatizace dojení snižuje možnosti pozorování krav

S rozvojem technologií, zejména robotického dojení (které v Nizozemsku využívá téměř 70 % farem klientů Geurtse), je schopnost chovatele pozorovat krávy ve stáji ještě důležitější. Při konvenčním dojení dochází k přirozené prohlídce krav dvakrát (či třikrát) denně, zatímco u dojicích robotů musí chovatel krávy aktivně vyhledávat a pozorovat. Program CowSignals právě učí chovatele vnímat, co krávy „říkají" prostřednictvím signálů.

Příklady signálů krav zahrnují:

• Výraz zvířete – může naznačovat, že se krávě nedaří.
• Chování – kráva čekající před robotem na podojení, neschopnost ulehnout, neochota jít ke krmnému stolu. Stojící kráva negeneruje zisk.
• Pozice u krmného stolu – čekání na místo, neschopnost dosáhnout na krmivo, přeskladnění zvířaty. Vyleštěná šíje od krmných zábran signalizuje nepohodlí.
• Přežvykování (ruminace) – doba přežvykování za minutu je rovněž důležitým ukazatelem.

Když kráva na něco čeká, tak marní svůj čas, nepřijímá krmivo, nepije… „Pečlivě sledujte, co se děje ve stáji všemi svými smysly. Jednou z věcí jsou UNOs, to znamená objekty, které uniknou povšimnutí. Je třeba se zaměřit na pozorování a ptát se – proč čeká, proč nejde do robotu, proč neleží,“ nabádal chovatele přednášející.   

Základní svobody dojnice

Podle projektu CowSignals existuje šest svobod krav: svoboda pohybu, svoboda ležení (v boxech), svoboda přístupu ke krmivu, svoboda přístupu k napájení, možnost dýchání čerstvého vzduchu a svoboda vidění, tedy dostatečné osvětlení a možnost vizuálního kontaktu s ostatními kravami přispívající k orientaci a snižující stres. Tyto svobody tvoří rámec pro posouzení pohody zvířat a interpretaci signálů. Jochem Geurts je mírně modifikoval a vysvětlil podrobněji:

• Svoboda od hladu a žízně: Zajištění stálého přístupu ke krmivu a vodě. Krmný stůl by neměl být prázdný. Důležitá je dostatečná délka krmného místa, zejména při přetěsnění. Kvalita a správná struktura krmiva (krávy směsnou krmnou dávku separují) ovlivňují příjem. Voda je nejlevnější krmivo – stálý přístup k čisté vodě je zásadní. Na 20 krav by měly být minimálně dvě napáječky s celkovou délkou minimálně 10 cm na krávu. Čištění napáječek (zejména ventilů 3x týdně) je nutné pro zamezení biofilmu.
• Svoboda od nepohodlí: Klíčový je odpočinek. Dojnice potřebuje ležet zhruba 14 hodin denně. Kvalita ležícího místa je kritická; hluboká a měkká podestýlka (např. písek) je nejlepší. Rozměry boxů by měly odpovídat velikosti zvířat. Zlepšení doby ležení z 9 na 10 hodin může znamenat až 1 kg mléka navíc denně.
• Svoboda od bolesti, zranění a nemoci: Pozorování signálů pomáhá včas identifikovat problémy. Zdraví vemene a končetin jsou zásadní pro dlouhověkost a produkci. Důležitá je preventivní péče o paznehty, včetně rutinních ošetření a používání průchozích koupelí (minimálně každých 10 dní s vanou o délce min. tři metry). Dobrý stav struku je klíčový pro zdraví mléčné žlázy.
• Svoboda projevovat normální chování: Souvisí se stresem a dostatkem prostoru. Klidné zacházení se zvířaty je důležité. Nedostatek prostoru v halách či u krmného stolu vede ke stresu a sníženému příjmu krmiva u submisivních krav. Doporučuje se 4 m² prostoru na krávu (na písku nebo matracích). Krávy stojící na sucho potřebují podle přednášejícího minimálně 10 m².
• Svoboda pohybu: Poskytnutí výběhu či přístupu na pastvu je pro krávy prospěšné.
• Svoboda přístupu k čerstvému vzduchu: Dostatečné proudění čerstvého vzduchu je nezbytné. Špatná ventilace vede k hromadění vlhkosti, zápachu a zvyšuje riziko mastitid. Otevřené stěny stájí přispívají k lepšímu proudění.

Více najdete v Našem chovu 6/2025.