V Evropské unii se očekává zvýšení spotřeby vepřového masa. S ní poroste i význam chovu prasat, což je dobrým signálem pro české chovatele. Aby se domácí výrobci uplatnili na trhu České republiky i Evropské unie, měli by investovat do technického vybavení stájí i technologií. Předpokládá se, že ekonomický úspěch zaznamenají především větší podniky s vyšší koncentrací zvířat. Přitom musí respektovat požadavky na ochranu životního prostředí, pohodu zvířat i na kvalitu a nezávadnost potravin.
Na univerzitní půdě v Českých Budějovicích proběhla v pořadí již 14. mezinárodní konference, která byla zaměřena na aktuální problémy v chovu prasat. Zemědělská fakulta Jihočeské univerzity ve spolupráci se Svazem chovatelů prasat v Čechách a na Moravě a dalšími pořadatelskými firmami se tak po dvou letech vrátila k aktuálnímu dění v odvětví, o jehož perspektivách odborníci vůbec nepochybují. Podle nich bude i nadále finální produkt – vepřové maso – hrát dominantní úlohu v celkové spotřebě masa.
EU: mezi lídry exportních zemí
„Podnikatelské prostředí ve výrobě jatečných prasat je v dnešním globalizovaném světě dáno očekávaným celosvětovým vývojem, vývojovými trendy uvnitř Evropské unie i vztahem unie a třetích zemí,“ uvedl Ing. Čestmír Pražák, CSc., ředitel Svazu chovatelů prasat.
Celosvětově očekávané významné zvýšení spotřeby vepřového masa a s ní související navýšení výroby pasuje chov prasat do pozice perspektivního odvětví živočišné výroby. Předpokládá se, že na zvýšení objemu obchodu na světovém trhu se bude významně podílet i Evropská unie, která by měla s patnácti procenty patřit k největším exportérům. Tento předpoklad posouvá současnou produkci 21 309 tisíc tun až na úroveň 22 765 tisíc tun v roce 2011, což představuje navýšení výroby téměř o sedm procent.
Přestože podle některých informací nejsme pro vnitřní trh unie z nově přistupujících členů zemí prvořadého zájmu – ten přísluší zejména Polsku, ale i Maďarsku a Rumunsku – je společný evropský trh reálným odbytištěm produkce i našich chovatelů. „Evropa je prostor hospodářské soutěže, kde pravidla určují ti, co jsou vpředu. Budeme se snažit, abychom zaujali odpovídající postavení,“ dodal Ing. Jaroslav Hajda CSc., předseda Svazu chovatelů prasat.
Šance i pro naše chovatele
Podle Pražáka má výroba vepřového masa perspektivu a prostor pro podnikání, ale jen za určitých podmínek. Očekávaný nárůst výroby vepřového masa v nových členských zemích Evropské unie je dobrým signálem i pro naše chovatele. Pokud se však Česká republika hodlá dodávat maso na trh unie a zabezpečovat domácí spotřebu výhradně z vlastních zdrojů, bez investic do technického a technologického vybavení stájí, které by odpovídalo úrovni vyspělých chovatelských evropských velmocí, jako jsou Dánsko, Nizozemsko nebo Belgie, se neobejde, vyplynulo shodně z prezentovaných informací. Jestliže základem konkurenceschopnosti je snižování nákladů na jednotku produkce, pak zvyšování koncentrace zvířat, zlepšování ukazatelů produktivity práce a intenzifikace výroby jsou jejím nezbytným předpokladem.
Zelená pro vyšší koncentraci zvířat
Výstavba konkurenčně schopných projektů se netýká jen prvovýroby, ale také dodavatelských firem, včetně institucí (PGRLF), které prostřednictvím programů v zemědělství (OP) řídí dotace na investiční výstavbu. Konkrétně ministerstvo zemědělství by mělo chovatelům jasně prezentovat koncepci budoucího evropského vývoje a podporovat jen výstavbu s větší koncentrací zvířat, sdělil Pražák. V případě staveb pro prasnice je podle něj žádoucí kapacita od 500 kusů. Pro prasata ve výkrmu má ekonomický efekt kapacita od 4000 kusů.
Samozřejmě, že se vznikem podniků s větší koncentrací zvířat budou zákonitě zanikat menší farmy. Například v sousedním Německu po polovičním snížení počtu farem chystají jejich další až dvoutřetinovou redukci, ale za současného udržení výchozího stavu zvířat. „Strategii průmyslové výroby prosazuje i Nizozemsko, které plánuje snižování počtu podniků až na 40 procent současného stavu,“ doplnil Pražák.
Nukleové chovy 21. století
Podle Hajdy je už vhodný čas zlepšit také materiálně šlechtitelskou základnu, která již v mnoha aspektech neodpovídá evropským trendům. „Většina šlechtitelských chovů, které využíváme od šedesátých let minulého století, má těžiště v malochovech s kontinuálním provozem. Nejen kapacitou, ale i technologicky jsou to provozy zastaralé a z hlediska welfare a pohodlí zvířat nevyhovující. Prosazované nukleové chovy 21. století by měly mít minimální kapacitu kolem 300 až 500 prasnic. Na současné poměry bychom vystačili s desítkou takových provozů, vybavených odpovídající technologií, dále zabezpečením proti zavlečení nákaz, pravidelným monitorováním zdravotního stavu, včetně testačních zařízení na užitkové vlastnosti a spotřebu krmiva a samozřejmě se špičkovým managementem.“
Kvalita a ochrana spotřebitele
Úspěch v teritoriu společného evropského trhu se ovšem neobejde bez možnosti zpětné dohledatelnosti, která se v zemích EU stává samozřejmým a charakteristickým znakem výroby. V podstatě nejde o nic jiného, než věnovat zvýšenou pozornost kvalitě a nezávadnosti potravin, včetně dokumentace výrobního procesu v celé výrobní vertikále pro případ vzniklých problémů. Stejně jako u výrobců jiných komodit se ani producenti vepřového, kteří obdobné systémy na ochranu spotřebitele nemají, na trhu neuplatní. „Tyto principy jsou zárukou stoprocentní kvality pro obchod i spotřebitele. Ta se ale přirozeně musí zaplatit. Zde se již propojují zájmy chovatelů prasat se zájmy zpracovatelů. Bez jejich těsnější spolupráce není možné systémy dokumentace kvality zabezpečit,“ upřesnil Hajda.
Uplatnění produkce na trhu bude vyžadovat vedle vysoké kvality také pestrost sortimentu a inovaci. K propagaci a nabídce zboží, o které je mezi spotřebiteli zájem, by měla sloužit marketingová agentura, která v této době na půdě SZIF vzniká.
