Od devátého dubna je novým předsedou Svazu chovatelů ovcí a koz, z. s., Ing. Richard Konrád ze středočeského krajského sdružení. Podle zvoleného předsedy, který vystřídal ve funkci Ing. Víta Mareše, je pro nadcházející pětileté období prioritou zastavit pokles stavů ovcí a koz zaznamenaný v posledních pěti letech. Dlouholetého vedoucího na úseku šlechtění jsme se proto zeptali, co by se mělo udělat proto, aby se chov ovcí a koz dočkal své renesance.
Co je důvodem poklesu zvířat v kontrole užitkovosti, potažmo i snížení počtu chovatelů?
Jsou to nedostatečné dotační podpory pro chov malých přežvýkavců. Rozdílný přístupu státu je zřejmý nejen v porovnání s chovem skotu bez tržní produkce mléka, ale i s jinými druhy hospodářských zvířat, kde chovatelé mohou čerpat například dotaci na zlepšení životních podmínek. Dalším důvodem je nepřiměřená byrokracie, které jsou chovatelé ovcí a koz vystaveni. A v posledních asi deseti letech je to vlk, který deptá chovatele nejen ekonomicky, ale i psychicky.
Jsou podle vás avizované podpory malým subjektům od ministerstva zemědělství cestou, jak situaci zlepšit?
Určitě ano. V nové zemědělské politice nastavené současnou vládou od roku 2024 a dále jsou nastavené lepší podmínky pro naše chovatele, protože většina našich členů hospodaří na výměře do 150 hektarů. Vnímáme to jako impulz ke zlepšení.
Aktuálním tématem pro ovčáky je také vlk. Co se nabízí pro to, aby byli spokojení jak chovatelé malých přežvýkavců, tak i ochránci zvířat?
To je velmi složitá kapitola. Bohužel jakákoli podoba kompromisu je momentálně hodně vzdálená. Čtyři, pět let jsme se smiřovali s tím, že chovatelé budou žít s vlkem. Navrhovali jsme, aby farmáři, kteří hospodaří v oblastech s výskytem vlka, měli možnost požádat o kompenzace. Samozřejmě, že odškodnění bylo podmíněno řadou opatření, které chovatelé museli realizovat a z větší části si také zaplatit. Oblasti pro vlky, které vyznačila Agentura ochrany přírody a krajiny zahrnují s výjimkou středních Čech a jižní Moravy prakticky celou republiku. Jedná se o příhraniční oblasti Broumovska, Krkonoš, Jizerských a Krušných hor, Šumavy, části Vysočiny, Beskydy a Jeseníky. Protože útoků vlků přibývá, je namístě, aby byly také definovány podmínky regulace počtu vlků. Respektive jedinců, kteří se budou šířit z vymezených oblastí nebo budou opakovaně napadat hospodářská zvířata. S ministerstvem životního prostředí a Agenturou ochrany přírody a krajiny jsme již měli vyjednanou plošnou podporu na obhospodařovanou výměru v oblastech s výskytem vlka. Ministerstvo životního prostředí připravilo dva dotační tituly se sazbami a se vším. A přestože pravidla čerpání byla i zveřejněna s tím, že od dubna letošního roku si chovatelé mohou zažádat o kompenzace, překvapilo nás, že na začátku května se bez jediného konkrétního vysvětlení oba tituly „smetly ze stolu“. Výhledově má tuto problematiku řešit nějaká vyhláška, to je bohužel vše, co jsme se dozvěděli.
Celý rozhovor si můžete přečíst v týdeníku Zemědělec.
